Podle údajů Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) poskytuje dřevní hmota v současnosti až 40 procent celosvětové dodávky energie z obnovitelných zdrojů. Představuje stejný objem jako větrná, vodní a sluneční energie dohromady.
V aktuálním vydání časopisu Českého statistického úřadu Statistika&My to uvedla Eva Henzlerová z odboru vnější komunikace ČSÚ.
Až do poloviny 18. století bývalo lesní dřevo jediným zdrojem tepelné energie pro lidi na celé zeměkouli. I když průmyslová revoluce kvůli zvyšování energetické spotřeby podnítila těžbu uhlí a o století později se začalo s těžbou ropy, v ekonomicky méně vyspělých zemích lidé i nadále topí téměř výhradně dřevem. A protože globální cíle udržitelného rozvoje počítají s postupným nahrazováním fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů, mezi které patří i biomasa, lze – i když lesů ubývá – dřevní hmotu považovat za palivo budoucnosti, napsala Henzlerová.
Asi 50 procent celosvětové produkce dřeva (tj. 1,86 mld. kubíků) se podle údajů, z nichž Henzlerová čerpá, využívá jako zdroj energie pro vaření, topení a výrobu elektřiny. Jen díky dřevu si tak může dovolit celá třetina domácností na planetě připravit teplé jídlo, převařit rizikovou vodu a vytopit obydlí.
Lesy pokrývají třetinu povrchu planety Země a jsou zásobárnou energie, která je podle odhadu FAO asi desetkrát větší než celosvětová roční spotřeba energie. V každé čtvrté zemi světa je ale plocha lesů menší než 10 % rozlohy daného státu.
Na území Evropy se v posledních letech díky dotacím povedlo rozšířit lesní plochy o sedm tisíc kilometrů čtverečních. Proti rozšiřování polopouští a pouští byla v Číně osázena semenáčky plocha o rozloze 30 tis. km2. Tato snaha přispívá ke kompenzaci ztrát zalesněné půdy v Asii, k nimž dochází především v Malajsii a Indonésii. Světovým problémem je úbytek jihoamerických deštných pralesů v povodí Amazonky, stejně jako porostů ve střední Africe. Přestože Kanada těžbu dřeva stále rozšiřuje, lze považovat rozlohu lesů v Severní Americe za stabilizovanou. S úbytkem lesů se naopak potýká Austrálie. V jihovýchodní části tohoto kontinentu dochází v posledních letech k velkoplošným požárům, připomněla Henzlerová.
Stromy pracují pro nás
Města osázená zelení poskytují podle ní nejen vyšší kvalitu života, lepší vzduch, příjemnější životní prostředí, ale i nižší náklady na tepelnou energii. FAO upozorňuje, že strategicky rozmístěné stromy v městských oblastech mohou ochladit vzduch až o 8 °C. V oblastech s horkým a suchým klimatem se tak díky stromům snižuje teplota vzduchu, a tedy i náklady na klimatizaci. Naopak ve studeném a větrném počasí mohou správně vysazené větrolamy kolem domů ušetřit energii na vytápění. Lesy či větrolamy poskytují ochranu proti větru a chrání půdu před erozí.
