Rozhovor Haló novin s Danielem Szórádem, generálním ředitelem Lesů ČR
* Jak dopadl rok 2015?
V lesnickém provozu je každý rok něčím mimořádný. Pokud jde o ten loňský, začal námrazovou kalamitou v jižních částech Čech a Moravy. Pak přišlo rojení chrousta na Strážnicku, což je vždy po čtyřech letech monumentální zážitek. Počátkem července se na Hanušovicku a Orlickoústecku přehnala vichřice, takže v lesích spadlo zhruba 200 tisíc kubíků dřeva.
Do toho přišlo extrémně suché léto s vysokými teplotami a velkým srážkovým deficitem. Souhrn všech vlivů – ať už je to podkorní hmyz, houbová onemocnění, abiotičtí činitelé či sucho – způsobil, že v poměrně velkých oblastech střední a severní Moravy dochází k masivnímu chřadnutí smrkových porostů. Je to fenomén, který trvá několik posledních let. S výzkumnými institucemi a vysokými školami pracujeme na tom, jak si s tím nejlépe poradit.
* A hospodářský výsledek?
Kvůli nahodilým těžbám se na trhu objevil v krátkém období poměrně vysoký objem dřeva. Nabídka přesáhla poptávku. Ceny dřeva začaly padat. Přesto je hospodářský výsledek Lesů ČR za rok 2015 velmi uspokojivý, jde o 5,5 miliardy korun. V roce 2016 ale plánujeme zisk ve výši 3,7 miliardy korun. Letos předpokládáme pokles tržeb asi o miliardu. Má to tři důvody. Prvním je pokles cen. Druhým změna struktury těžeb - předpokládáme spíše horší strukturu dříví kvůli následkům kalamitních situací. Třetím důvodem je plánovaná těžba 7,5 milionu kubíků dříví. Loni jsme vytěžili 7,7 milionu kubíků a v roce 2014 až osm milionů kubíků.
* Co chystáte v obnově lesů, když chřadnou smrkové porosty?
Jako lesníci řešíme, čím smrky nahradit, která dřevina bude rezistentní vůči vlivům, jež ničí smrky, a zda ji lze dlouhodobě ekonomicky pěstovat. Myslím, že v našich podmínkách bude mít smrk vždy mimořádné místo. Ale nemělo by jít o smrkové monokultury. Už dnes používáme takzvané meliorační dřeviny, jak nám předepisuje vyhláška, a jdeme přitom daleko nad povinná legislativní ustanovení. Zalesňujeme více než 30 procent melioračních a zpevňujících dřevin. Tím neříkám listnáčů, těch se obecně zalesňuje polovina. Jsou ovšem rozdíly mezi regiony. Na exponovaných stanovištích se budeme snažit najít vhodný mix dřevin, které jsou schopny odolat náporu sucha, imisí, podkorního hmyzu a také houbových onemocnění. Jednoznačně dojde ke změně struktury obnovovaných porostů.
* Jak se díváte na různé sportovní aktivity v lesích?
Nemyslím, že by se měly lesy pro veřejnost zavřít. Snažíme se ale akce spoluorganizovat tak, aby byly soustředěny do některých oblastí. Když například vytváříme projekty zaměřené na zlepšení lesní infrastruktury, snažíme se o to v turisticky exponovaných místech využívaných také pro sportovní aktivity.
Například jsme se na Lesní správě Ještěd zabývali myšlenkou, jak ulevit magistrále, která je enormně přetížena turistickým ruchem. Vybudovali jsme tedy jinou okruhovou lokalitu, lesní cestu, o níž víme, že ji v zimě nebudeme potřebovat. Snažíme se akce koordinovat tak, aby se nenarušoval lesnický provoz, nevznikaly škody a nebyla rušena zvěř.
* Chystáte nějaké nové podnikatelské projekty?
Investiční příležitosti spatřujeme v nákupu lesa, čili zhodnocení majetku pro stát. Prostor je i v pěstování sadebního materiálu, to bychom se měli snažit mít pevněji v ruce. Možná bychom mohli více zhodnocovat těžební odpad, biomasu. To by mohla být nová podnikatelská příležitost pro Lesy ČR.
* Horkým tématem jsou »církevní restituce«...
Dosud jsme obdrželi 2267 výzev k vydání majetku na 49 184 pozemků a 1392 staveb. Církevními restitucemi je dotčeno 155 tisíc hektarů lesa, tedy více než jedna desetina státních lesů. Pro úplnost, Lesy České republiky hospodaří na ploše kolem 1,3 milionu hektarů lesa. Dosud jsme v rámci církevních restitucí vydali 102 482 hektarů lesů a 306 staveb. Vydání dalších asi dvaceti tisíc hektarů čeká na administrativní vyřízení, vydány by měly být letos.
Asi třicet tisíc hektarů lesů jsme vydat odmítli, protože jsme přesvědčeni, že na ně nemají žadatelé nárok. Půjdeme i do soudních sporů. Zatím je podnik účastníkem 69 soudních sporů, z toho ve 41 případech nás žalují a ve 28 případech jsme žalobci my.
* Které lesy vydat nechcete?
Největší část lesů, které jsme odmítli vydat, si nárokuje Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známá jako řád německých rytířů. Mezi odmítnuté církve s velkými restitučními nároky patří i Benediktinské opatství v Broumově, Cisterciácké opatství v Oseku a Kanonie premonstrátů Teplá.
* Kdo nyní hospodaří v lesích dotčených »restitucemi«?
Lesy ČR, ale provádíme jen nezbytné pěstební a výchovné zásahy, případně likvidujeme kalamity či kůrovce. Hospodaření na těchto lesních pozemcích evidujeme na zvláštním účtu, oddělujeme výnosy i náklady. Chceme se tak vyhnout nařčení z bezdůvodného obohacování.
Agenda to není jednoduchá.
* Jaký to má vliv na zaměstnanost?
Vydávání lesů souvisí také s personálními změnami. V roce 2015 jsme museli zrušit tři lesní správy - Ostravice, Bystřice pod Hostýnem a Frenštát pod Radhoštěm. Letos byla k 1. lednu zrušena Lesní správa Karlovice a Lesní správa Jeseník se sloučila s Javorníkem. Letos by se změny spojené s restitucemi měly dotknout šedesáti zaměstnanců, v oblasti Jesenicka pak 35 zaměstnanců. Snažíme se našim lesníkům vyjednat zaměstnání v dané lokalitě u nových majitelů.
* Nebylo by jednodušší, kdyby vám, jako odborné firmě, nechali lesy ve správě?
Církve a náboženské společnosti si vytvářejí vlastní struktury, které se o lesy postarají. Dnes je tedy na trhu další účastník, a tím jsou církevní lesy. Svým způsobem je to dobře, protože nás nikdo nemůže napadat, že máme monopolní postavení. Lesy ČR už mají méně než polovinu trhu. Současně jsou tady Vojenské lesy a statky, národní parky, církevní majetky, městské a obecní lesy. To jsou poměrně silné entity vlastníků lesa, které na trhu fungují a spoluvytvářejí obchodní politiku.
* Jaký podíl na restitucích mají jiné církve než katolická a její »organizační složky« – různé řády apod.?
Většina uplatněných restitučních nároků připadá na oprávněné osoby v rámci římskokatolické církve. Výzvy podané ostatními oprávněnými osobami (například evangelickou církví, Náboženskou maticí apod.) tvoří minoritní podíl. Lesy ČR uvádějí na www.lesycr.cz v sekci Církevní restituce podrobné informace týkající se jak výzev oprávněných osob, tak i uzavřených dohod.
