Petr Havel
Brání se však tomu, že by tak uznaly kritiku
Praha - Státní podnik Lesy České republiky bude kalamitu vzniklou po červnových bouřích řešit jinak než po spoušti, kterou napáchala vichřice Emma.
K likvidaci následků červnové bouře teď chtějí LČR využít možnosti změnit smlouvy se svými partnery a pokud se na tom obě strany dohodnou, nebudou žádná specifická výběrová řízení vypisovat.
Šéf Lesů: Neustoupili jsme
"Jedině v případě, že na dané jednotce dojde k ukončení platnosti smlouvy, lze takový stav řešit odlišně, například použitím jednacího řízení bez uveřejnění. V rámci takového řízení by ale měla být eliminována účast společností, které nebyly schopny dostát svým smluvním závazkům, stejně tak, jako společná účast vlastnicky propojených společností v rámci jednoho řízení," konstatuje České asociace podnikatelů v lesním hospodářství, která byla nejhlasitějším kritikem zadávání zakázek po Emmě.
S novým způsobem naopak souhlasí a podle svého šéfa Pavla Indry se domnívá, že tak Lesy uznaly kritiku, která se na ně za řešení následků Emmy sesypala.
"S tím nemůžu absolutně souhlasit," zdůraznil v reakci na dnešní vyjádření ČAPLH generální ředitel Lesů Jiří Novák. Podle jeho slov totiž nelze srovnávat rozsah kalamity po Emmě s následky červnových bouří.
"V případě bouří by se jednalo maximálně o sedm smluvních územních jednotek, který by mohly být předmětem tendrů prostřednictvím jednacího řízení bez uveřejnění. Kromě toho se naši partneři zavazují dřevo po bouři zpracovat, zatímco v případě vichřice Emma tomu tak vždy nebylo," konstatoval Novák.
Právě řízení bez uveřejnění se staly počátkem června předmětem kritiky ČAPLH. Podnikatelům zejména vadilo, že v jejich rámci stanovily Lesy lepší smluvní podmínky pro kalamitní těžby (požadovaly nižší ceny za zpracované dřevo), a tím zvýhodnily firmy, které měly s Lesy uzavřené smlouvy na střednědobé zakázky.
Tendry řeší i Pecina
Zatímco do doby vyhlášení kalamitních tendrů neplnily firmy předepsané objemy těžeb, poté, co se podmínky zlepšily, ale těžit dřevo začaly. Vítězi tendrů se přitom podle ČAPLH staly "z devadesáti procent" firmy, které měly s Lesy smlouvy na střednědobé zakázky, a jiné subjekty Lesy prakticky neoslovily.
Podle Nováka ale není změna přístupu ke kalamitním těžbám jako následků červnové vichřice přiznáním chyb.
"Jediné, v čem jsme vyšli vstříc požadavkům ČAPLH, je to, že v rámci řízení bez uveřejnění rozšíříme počet oslovených firem na realizaci zakázek z dosavadních tří na šest," konstatoval Novák.
Kalamitní tendry v současné době šetří antimonopolní úřad. Prověřit by měl zejména podezření, že v některých lokalitách byly následky kalamity nadhodnoceny, čímž bylo na příslušném území možné vypsat výhodnější tendry.
