Rychnovsko/ Lýkožrout smrkový, lidově kůrovec, zvýšil letos v Orlických horách své stavy. Situace však podle místních lesních hospodářů není dramatická. „Oproti minulým letům se jedná pouze o mírně zvýšenou populaci, za což může pravděpodobně srpnové počasí,” uvažuje Libor Krček ze Správy Kolowratských lesů. Právě velká vedra a sucha, která se letos v létě ve větší míře objevila až v srpnu, totiž kůrovcové populaci svědčí.
Vzhledem ke schopnosti kůrovce přelétávat na nová území až desítky kilometrů daleko se jeho množení obtížně předpovídá, důležitá pro včasné podchycení množící se kůrovcové populace je proto prevence. Nejčastěji používanými preventivními nástroji jsou v našich lesích lapáky a lapače. Zatímco v případě lapače se jedná o umělou past lákající na samičí feromony, lapák je vlastně pokácený strom. Podle stupně napadení těchto pastí pak lesníci sledují rozmnožení kůrovce v daném místě. „Pokud nalezneme napadené stromy, je ze všeho nejdůležitější je rychle pokácet a z lesa okamžitě odvézt – kůrovec se totiž rychle množí,” vysvětluje Jiří Zatloukal z deštenské lesnické divize Lesů Janeček. Jedinou výjimku v tomto postupu tvoří takzvané bezzásahové zóny, což jsou poměrně rozsáhlá území, která se v případě napadení kůrovcem ponechají bez zásahu lidské ruky a techniky. V bezzásahové zóně si les musí být schopen poradit sám. „Takovou zónu máme však u nás prakticky jen jednu, konkrétně se jedná o jádro přírodní rezervace Černý důl,” tvrdí Jan Chládek z Chráněné krajinné oblasti Orlické hory.
Vzhledem k tomu, že lýkožrout smrkový nezasahuje do dřeva stromů, dají se napadené smrky ještě dále zpracovat. „Kůrovec vlastně neškodí dřevu jako takovému, respektive jeho pozdějšímu využití, problém je v tom, že napadené stromy vlastně „zabije”,” líčí důsledky činnosti kůrovce Jan Chládek.
