Název: "Lesníky ponaučí jen kalamity"
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 04.07.2007
Autor: VÁCLAV JANOUŠ
Rubrika: Jižní Čechy
Šumava - Šumava se musí tvrdě bránit lobby těžařů, majitelů vodáckých půjčoven i neodborným názorům politiků. Lesníci musí pochopit, že sázení smrkových lesů v parku nemá budoucnost. Tvrdí to vědec a předseda vědecké sekce rady Národního parku Šumava Jakub Hruška.
"Kůrovcová kalamita přijde. A ne jedna. Žrádlo pro kůrovce je připravené," říká Hruška.
* Jak se snáší vaše vědecká sekce a regionální sekce rady národního parku, když máte naprosto odlišné názory?
Se správou parku vycházíme korektně, podporujeme činnost parku a nepleteme se do komunální roviny. Obce jsou samozřejmě v radě parku ze zákona a mají převahu. Já jsem členem tři roky. Názory obcí dříve byly opravdu ostré, stále říkaly, že chtějí zelenou Šumavu a rozvoj, ale nebylo jasné, co si pod tím představují. To se teď zlepšilo.
* Cítíte v parku těžařské lobby? Jak silné je teď a jaký vliv mají třeba politici - senátoři nebo hejtman, kteří komentují dění v parku?
Politický tlak nyní polevil, ale neznamená to, že se neobjeví znovu po prázdninách. Projevy hejtmana Jana Zahradníka na radě parku jsou pro mě velmi nepříjemné, myslí si, že kraj má řídit chod parku, a odvozuje to od toho, že kraj má určité pravomoce na tomto území.
* Jsou tedy jeho názory neodborné?
Zásadně neodborné. Představují ale hlavní názor, jak si Češi představují les, tedy že tam bude smrkový porost, který se jednou za sto let pokácí a znovu vysází. Pro tenhle typ lidí je bohužel pořád ponechání přírody samovolnému vývoji velkým strašákem.
* Otom jste hovořil nedávno v Hospodářských novinách. Řekl jste, když budu citovat, že "pěstování smrkových monokultur bylo vždy podnikatelským záměrem". Pořád si myslíte, že majitel lesa je ten boháč, který stále nevidí velké podnikatelské riziko, nebo si lesníci uvědomili, že by měli sázet i jiné stromy než smrky, jak doporučují vědci?
Pořád to většina lesníků bere tak, že smrk je na trhu nejcennější dřevinou a oni nejvíce utrží. Jedině větší periody kůrovcových kalamit je můžou přesvědčit, že je to už přežitý model.
* Nemůže nyní ale na Šumavě nastat to, co v roce 1999 v sousedním Německu, kde orkán smetl lesy tak, že byla Evropa zaplavena dřevem a majitelům lesů se nevyplácelo vůbec polomy těžit?
Přijít to může, protože v Evropě posledních pěti či deseti let byl přetlak dřeva. Zásoby stále rostou, kromě toho jsou zde i hráči jako Rusko, Ukrajina či Skandinávie, kteří těží hodně dřeva a dostávají se na trh. I proto, že dokáží třeba ve Švédsku vyprodukovat levněji dříví než my, a přitom je tam podstatně dražší pracovní síla.
* Na druhou stranu, když se na Šumavě změní struktura lesů, přijdou firmy o obří zisky a nebude lobby tak silné, že stejně správa parku podlehne?
Správa se nesmí nechat takhle ovlivňovat a musí to ustát, protože je orgánem ochrany přírody a musí tomuto tlaku vzdorovat. Jinak by tam lidé, kteří jsou v čele, nemohli být.
* Ale ustojí to nové vedení, které je nyní v čele?
Nový ředitel je ve funkci krátce, ale myslím, že se snaží. Vidím tam ale občas, že podléhá tradiční lesní politice. Některé zásahy po větru bych dělal jinak.
* Které a kde?
Není to úplně dobře zvládnuté třeba na Polomu (název kopce, tisícovky v Železnorudské hornatině -pozn. autora), tam se nechal bezzásahový jen úplný vršek kopce a vše okolo, kde také dřevo leží, se kompletně vytěžilo. Problém je v tom, že pokud má správa parku podporovat přirozený vývoj lesa, tak tím, že spadlé stromy vytěží a nechá jen vršek kopce, pošle veškeré přirozené procesy do kytek. A to mi vadí.
* Potíž je ale i s lesním zákonem, protože podle něj musí lesníci do dvou let místa třeba po orkánu zalesnit. Není toto chyba?
Je v tom velká chyba, protože dvouletá povinná doba je už přežitek. Není to logické, lesníci se tím nutí do věcí, které by už neudělali, ale mají nad sebou bič zákona. Tak to zalesní smrkem a založí akorát další problém. Kdyby pár let počkali, tak se přirozená obnova lesa dostaví sama a nebudou muset do toho investovat peníze, a dostávat se tak do ekonomického lejna. Pomohla by tomu změna legislativy.
* Třebaže lesnictví u nás tvoří asi půl procenta hrubého domácího produktu, na dřevařství jsou napojeny tisíce firem. Dá se vůbec zvrátit to, že největší příjem mají firmy ze smrků?
Dá. Třeba tím, že se dřevo bude používat k topení jako obnovitelný zdroj, pak není potřeba pěstovat smrky, protože v kamnech se daleko lépe topí bukem či jiným tvrdým dřevem.
* V roce 2003 jste podepsal spolu s dalšími vědci takzvanou Výzvu vědců, kde jste obviňovali správu parku, že likviduje pilami unikátní pralesy, jako je Trojmezenský prales, Smrčina a Modravské slatě. Vyzývali jste k tomu, aby se lidé připojili k protestu proti kácení v prvních zónách. Myslíte, že bude ještě potřeba burcovat takto veřejnost?
Doufám, že ne. Od té doby se situace zlepšila a věřím, že správa přistoupí ještě více k ochraně přírody.
* Proč je kůrovcová kalamita tak velkým strašákem?
To je celoevropský problém, v celé střední Evropě se od padesátých let dvacátého století oteplilo o dva stupně. A to je pro přírodu strašný rozdíl. Smrky vyžadují vlhko, zimu a málo živin v půdách. Dnes je to přesně obráceně. Máme sucho, teplo a nemáme sníh. To je kůrovcový ráj. Bude trvat deset nebo dvacet let, než na to přijdou i majitelé lesů, že se jim nevyplatí takhle pěstovat lesy, protože dřevo pak kácí jako kalamitu. A startuje tady kůrovcová kalamita.
* Jak tedy bude podle vás kůrovcová kalamita vypadat?
Typický průběh kalamity je, že je nejsilnější ve druhém či třetím roce po větru, protože se kůrovec musí namnožit. Letos mu počasí velmi přálo, nebyla téměř žádná zima. A žrádlo pro něj je připravené. Lýkožrout dělá jen to, na co je připraven a co mu my umožníme.
* Zabrání tomu postřiky biocidy v druhých zónách?
Většina odborníků s postřikem nesouhlasí, protože vyhubí kromě kůrovce úplně vše, ale rozumím tomu, že správa parku se snaží i kvůli tlaku zvenku ukázat za každou cenu, že chce udělat vše pro to, aby se kůrovec nedostal z parku do hospodářských lesů. Ale osobně s postřikem nesouhlasím. Nepovažuji za dobrou taktiku ani to, že se budou stříkat jen jednotlivé stromy.
* Přesuňme se od kůrovce třeba k šumavské architektuře. Líbí se vám domky, které vyrůstají jeden na druhém třeba v Borových Ladech?
Apartmánové či řadové domy jsou odstrašujícím příkladem. Pro rozvoj obcí, kterým se vesnice zakrývají, to nemá žádný smysl. Architektura Borových Lad je ukázkou toho, jak na Šumavě nestavět. V radě parku se nikdy o takových domech nemluvilo a právě i díky neustálému probírání problému kůrovce je tato otázka upozaděna. Možná je to i taktika některých obcí.
* Jak byste tedy chtěl jednou park vidět? Jako Bavorský les?
Národní park musí mít velké bezzásahové jádrové zóny, ne sto třicet pět malých rozdrobených ostrůvků. Bezzásahová zóna musí pokrývat třicet nebo čtyřicet procent, teď je to nepřehledné i pro některé starosty či lesníky. V těchto místech by byla jen měkká turistika, prakticky jen pěší, pak v druhých zónách by byl přirozený les a aktivity pro turisty. Chtěl bych se dočkat, aby lidé pochopili, že park tu není od toho, aby v něm byly stovky kilometrů asfaltových stezek, na kterých budou polykat desítky kilometrů. Naopak tam musí být příroda v plné dynamice, jakou jinde ve střední Evropě neuvidí.
***
Jakub Hruška
Narodil se roku 1964. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V České geologické službě (bývalém Českém geologickém ústavu) se zabývá biogeochemií působení kyselých dešťů na horské ekosystémy. Je zároveň i předsedou vědecké sekce rady Národního parku Šumava, která je poradním orgánem vedení správy parku. Kromě toho byl i coby náměstek pro vědu a výzkum geologické služby vyslán jako člen expertního týmu ministerstva životního prostředí řešit následky vichřice v Tatranském národním parku na jaře roku 2005. Je ženatý, má dvě děti.
Foto popis: PROTI OSTRŮVKŮM. Jakub Hruška tvrdí, že parku škodí rozdrobenost bezzásahových zón.
Foto Autor - Foto - MAFA - LADISLAV NĚMEC
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Monitoring médií
- úterý 16. červenec 2024
- Jednání k vypořádání připomínek vůči plánovanému NP Křivoklátsko bylo zrušeno (ČTK)
- CENIA se podílí na budování přeshraničního systému včasného varování proti lesním požárům (MŽP)
- Požár po pálení klestí: ve Skuhrově nad Bělou zasahovaly tři hasičské jednotky (rychnovsky.denik.cz)
- Lesní správa Český Rudolec likviduje následky bouře v okolí hradu Landštejn (jcted.cz)
- Bouře působí miliardové škody, důsledná dokumentace je klíčová (ct24.cz)
- Myslivci přijdou o vliv a bude to dobře, míní šéf lesnické organizace (Hospodářské noviny)
- Novou naučnou stezkou provedou hajný Viktor s mnichem Fortunátem (Olomoucký deník)
- Kdo zaplatí nadbytečné kontroly odlesňování? Nikdo se nehlásí (ekonomika.iDNES.cz)
- Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady (ekolist.cz)
- MŽP svolalo jednání k NP Křivoklátsko, podle starostů ze dne na den (ČTK)
Poslední komentáře
-
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Tento vědec hrozí kůrovci a že za další desetiletí opět vše sežerou...že ... -
Naše lesy nesežral kůrovec, ale klimatická změna, tvrdí entomolog Hulcr (ČRo - plus.cz)
Pindy a pindy... vědci lesy nezachrání, může to být jen motivovaný ... -
Ve státech EU se zvyšují požadavky na odložení EUDR
" V důsledku toho stojí v současnosti dřevozpracující průmysl před ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Taky dobrý čtení. -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Fakt by to měl celý přečíst každej, kdo o ní začal snít. Nikde jinde ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Douglaska nepřežívá pod 900 mm ročních srážek. Kolik že naprší u ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A úplně "ideál" 8) je pak sadit douglasku na borové lokality. 8) " ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A pár foteček, pro ty, co jí plánují sadit.