Jako malý se, jak jen to šlo, Jan Krejčí proháněl po lesích. Když dospěl do věku, kdy se musel rozhodnout, jakou školu zvolí, bez zaváhání vybral střední lesnickou v Písku. Nedávno se stal novým lesním pro úsek Běchovice na východní straně metropole.
Přestože je v lesích na území Prahy z větší části potlačená hospodářská funkce, tzn. netěží se ve velkém, a zeleň slouží hlavně k rekreaci, práce má mladý muž v zeleném až nad hlavu. Praha podle něj, možná k údivu některých, patří k nejzelenějším městům Evropy.
„Dneska to bylo takové zajímavější. Praha se snaží znovu zalesňovat plochy, kde už les býval. Teď na podzim plánujeme velké zalesnění, přes 15 hektarů, v lokalitě Panenky mezi Běchovicemi a Újezdem nad Lesy. Něco bude les, něco louka. Takže dnes jsme vytyčovali," líčil Právu náplň svého pracovního dne. Na místě přibude asi 120 tisíc stromků. „Snažíme se o směsi, pak je les nejsilnější," odpovídá, jaké dřeviny v Praze převažují.
V zeleni se pohybuje každý den. „Musím kontrolovat stav, podívat a vědět, co dělat, jestli zásah a vychovávat další stromy, nebo to ještě nechat být. Někdy kontroluju mobiliář, když objevím něco v nepořádku, hlásím to na příslušném místě," vypráví o tom, co dělá. Něco zvládne sám, jelikož v autě vozí potřebné náčiní. Když je potřeba, okamžitě zasáhne. „Ale mám svoje zaměstnance, které úkoluji. Jeden člověk by to nezvládl," pokračuje. Lesní úsek Běchovice zahrnuje Klánovický les, Xaverovský háj, Újezd nad Lesy, Dubeč, Běchovice, Koloděje a Dolní Počernice a lesoparky Vinice, Čeněk a Robotka. Po něm se pohybuje spíš vozem, i když všude to samozřejmě nejde. „Zrovna dneska po těch polích jsem naběhal asi dvacet kilometrů," vrací se k vytyčování.
Pražské lesy jsou podle něj v dobrém stavu, samozřejmě vždy je co zlepšovat. Chválí i návštěvníky, že vesměs jsou slušní. „I když se stane, že dáme novou lavičku a druhý den je počmáraná. Ale to je věčný boj," krčí rameny Krejčí.
Lesních v Praze působí dohromady šest. „Do lesů mě přitáhl můj otec, se kterým jsem tam byl pořád," vzpomíná. Po střední škole Jan usiloval o vysokou, ale z rodinných důvodů šel nakonec pracovat. Tak se dostal do hlavního města. Za svůj dosavadní profesní život si prošel prací se všemi stadii lesa, od zalesnění nových stromků, přes výchovné zásahy až po mýcení lesa. „Když se uvolnilo místo lesního, zkusil jsem to a vyšlo to," usmívá se nový lesní, který už pomalu chystá termosku s teplým čajem, aby se v lese zahřál, až udeří pravá podzimní plískanice. „V lesích se pracuje za každého počasí," opakuje známou pravdu.
Práci bere jako zábavu, i když přiznává, že o víkendech se mu jen tak na vycházku do lesa nechce. „Líbí se mi o les se starat, líbí se mi příroda. Inspiraci čerpám nejvíc od svého dědy, který byl hajný v Bělčicích u Blatné a zanechal po sobě úžasné lesy," říká.
