Zdroj: Haló noviny
Datum: 04.05.2007
Autor: rom, čtk
Rubrika: Ze světa
VYSOKÉ TATRY/BRATISLAVA - Vedení slovenského podniku Státní lesy TANAPu požaduje od ekologických aktivistů, mezi nimiž jsou i Češi, téměř 1,8 milionu Sk jako náhradu údajné škody způsobené blokádou kontroverzní těžby kalamitního dřeva v Tiché a Kôprové dolině ve Vysokých Tatrách. Ochránci přírody platit pochopitelně nehodlají, naopak chystají trestní oznámení na porušení zákona o ochraně osobních údajů, řekl k tomu Erik Baláž ze sdružení VLK, které se zasazuje o ochranu lesů. Seznam 92 lidí s částkami, které od ochranářů požaduje, zveřejnil podnik na své internetové stránce. Na seznamu jsou podle Baláže i aktivisté z ČR a Polska, jako například vedoucí programu Lesy českého hnutí Duha Jaromír Bláha. ŻJména některých lidí pravděpodobně získali lesníci nezákonným způsobem,® tvrdí Baláž. Osobní údaje mohli lesníci získat při kontrole lidí lesní stráží, některé aktivisty však podle Baláže kontrolovala jen policie. Ochránci přírody považují zveřejnění seznamu za nátlak, který je má odradit od podobných akcí. Aktivisté bránili těžbě v tatranských dolinách od poloviny dubna i vlastními těly a přinutili firmy odvoz dřeva přerušit. Lesy TANAPu od nich žádají částky od 12 849 až po 64 245 Sk. Podle ředitele podniku Státní lesy TANAPu Petra Líšky musí podnik škody vymáhat, jinak by sám porušil zákon. ŻSumu nám fakturují firmy, které pro nás těžbu zabezpečovaly a my jsme ji rozpočítali podle škod, které v jednotlivých dnech vznikly,® řekl Líška. To, že některé osobní údaje získal podnik nezákonně, však odmítl. ŻZákon jsme neporušili,® tvrdil ředitel. Po výzvě na internetové stránce podniku dostanou ochránci přírody podle Líšky předžalobní upomínku, po níž bude následovat soudní žaloba. Lesníci začali se zpracováním dřeva v Tiché a Kôprové dolině, které jsou považovány za ekologicky nejcennější lokality Tatranského národního parku, 11 . dubna. Proti tomu se zvedla vlna odporu ekologických aktivistů. Kontroverzní těžbu, kterou lesníci odůvodňují hrozbou šíření lýkožrouta, minulý týden dočasně zakázala Slovenská inspekce životního prostředí. Ochranáři argumentují tím, že příroda se s lýkožroutem dokáže vypořádat sama. Zajímavá je i další zpráva kolem Vysokých Tater. Známé tatranské turistické středisko Štrbské Pleso bude definitivně patřit do katastrálního území obce Štrba a ne do města Vysoké Tatry jako doposud. Senát nejvyššího soudu včera totiž potvrdil dřívější rozhodnutí krajského soudu, který území přiznal Štrbě. Zatímco vítěz sporu tvrdí, že rozhodnutí přinese pozitiva pro rozvoj turistického ruchu, primátor Vysokých Tater Ján Mokoš je přesvědčen o opaku. ŻJe to pro nás obrovská výzva. Naše úsilí (získat území Štrbského Plesa) trvalo 17 let,® řekl novinářům starosta přibližně čtyřtisícové Štrby a dlouholetý předseda Sdružení měst a obcí Slovenska Michal Sýkora. Pleso a jeho okolí podle něj v minulosti patřily obci, která o něj přišla až po druhé světové válce. Obyvatelé Štrby dokážou podle Sýkory pro turisty vytvořit lepší podmínky. Všichni návštěvníci by například nemuseli jezdit na Štrbské Pleso auty, ale po prodloužení sjezdovek by je ze Štrby vyvážel lyžařský vlek. Naopak primátor Vysokých Tater s necelými 5000 obyvatel prohlásil, že pro Štrbské Pleso bude mít soudní verdikt negativní vliv. ŻBude to krok zpátky,® řekl Mokoš, podle něhož se osvědčilo centrální řízení tatranských osad spojených do jednoho města. Město Vysoké Tatry totiž vzniklo v roce 1947 a jeho součástí je například Tatranská Lomnica, Starý či Nový Smokovec. Soudy podle Mokoše nerozhodly správně, a proto nevyloučil, že město jejich rozhodnutí napadne. Vzhledem k tomu, že verdikt potvrdil nejvyšší soud, může ale město svá práva vymáhat už jen na evropských soudech. O území se v minulosti přely i jiná města a obce. Například o atraktivní území termálních pramenů v Oravicích nedaleko hranic s Polskem měla zájem přilehlá oravská obec Vitanová a také přibližně 20 kilometrů vzdálené město Tvrdošín. Pozemky nakonec připadly katastrálnímu území Tvrdošína.
(rom, čtk)
