Vyškovsko – Předseda zahrádkářů v Otnicích Petr Havelka má zahradu velkou osmnáct krát padesát metrů. Loni z ní vysbíral tisíce plzáků španělských. Podle něj za to mohla mírná zima. Podobnou katastrofu očekává i letos. Kromě několika dnů, kdy teploty klesly k minus deseti stupňům, byla velmi podobně teplá jako ta minulá. A to je problém. Choroby a škůdci totiž nevymrzli. „V oblasti Otnic začínají v posledních letech řádit španělští slimáci. Dospělí většinou zimu nezvládnou, zůstávají jen vajíčka. Ale pokud je zima teplá, stává se, že přežije i velká část dospělců. Ničí nám prakticky všechno zelené," popsal Havelka.
Přitom ještě před čtyřmi lety neměl na zahradě žádného. Pak je začal objevovat v teplém prostředí pařeniště. „Každý rok je sbírám a likviduji. Denně si zapisuji, kolik jich mám. Loni to byly tři a půl tisíce. Kdo to nezažil, neumí si představit, jak je to šílené. Rok od roku jich je víc. Po dvou teplých zimách tak očekávám doslova kalamitní výskyt," obával se předseda otnických zahrádkářů.
Slimáka španělského našel loni u sebe na zahradě i předseda zemědělského družstva Agria Nížkovice Pavel Pásek. „Šíří se hodně rychle a zdecimoval mi například zelené části rajčat," přiblížil Pásek. Co se týká družstva, momentálně si ještě obavy nepřipouští. Čeká, až se oteplí.
Teprve pak se škůdci začnou projevovat. Újmám, které působí hmyz, se družstvo brání chemickými postřiky. „Ale když je mírná zima, množí se víc i myši a působí škody. Jejich přemnožení přichází v cyklech, jednou za tři čtyři roky. Obrana je jediná. Chlapi chodí po poli a hází do děr otrávené návnady. To stojí ale nemalé peníze," popsal.
Důvod k obavám mají i vinaři. Kvůli tomu, že teplota neklesala hluboko pod nulu, nevymrzly spory patogenů, tedy původců nemocí. „Teď tak bude hodně záležet na průběhu zbytku roku. Pokud bude počasí podobné jako v loňském roce, tak i když byla mírná zima, uhlídáme rozšíření spor a ochrana vinic bude jednodušší. Pokud ale bude hodně pršet, bude to průšvih. Vlhkost má vliv na naklíčení spor a ty pak porostou takřka samy," uvedl jednatel vinařství Veritas, které má vinice i v okolí Bošovic, Jarmil Pospíšil. S obavami sleduje i předpověď počasí. Velké riziko představují jarní mrazíky. „Pokud víno naraší dva tři listy a ty potom přemrznou, může to zásadně ovlivnit celou úrodu," upozornil Pospíšil.
Pokud se tak nestane, věří, že úroda bude dobrá. Rozhodne množství srážek. „Na druhou stranu ale ani loňský rok nebyl ideální. V době zaměkání a vyzrávání hroznů srážky citelně chyběly. A na některých odrůdách bylo poznat, že není voda, hrozny zasychaly," připomněl Pospíšil.
Odhadovat, jak se mírná zima podepíše na úrodě, zatím nechce majitel jahodové plantáže v Chvalkovicích na Hané Jiří Vystavěl. „Jaro teprve začíná a škůdci jsou ještě zalezlí. V zimě naštěstí bylo pár dní pod nulou, kdy se teploty blížily k minus deseti stupňům. Někteří tak určitě pomrzli. Jahody ale mají škůdců celou řadu. Jakmile se oteplí, budeme vědět, na čem letos jsme," okomentoval Vystavěl.
Teplá zima se jednoznačně podepíše také na stavu lesů. Odhadem patnáct procent plochy jich na Vyškovsku spadá pod Lesy České republiky. „Lýkožrout smrkový žije ve smrkových lesích obvykle od stáří šedesáti let. Nachází se tedy především mezi Drnovicemi a Ruprechtovem. V minulém roce bylo na Vyškovsku v naší správě zpracovaných přibližně osm tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví, což jsou v průměru přibližně tři až čtyři stromy na hektar," informovala mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Riziko pro letošní rok ovšem podle ní vzrostlo přibližně čtyřnásobně. „Naroste tedy i počet lapáků a lapačů pro letošní jaro," upozornila Jouklová.
Vývoj jedné generace lýkožrouta v létě trvá obvykle mezi šesti až dvanácti týdny, záleží na počasí.
V nižších polohách stihnou v létě vylétnout dvě až tři generace. „Každá může napadnout mezi pěti až deseti dalšími stromy. Z jednoho původního stromu na jaře jich tak může být na podzim napadených až stovka," doplnila Jouklová.
Diskutujte na www.vyskovskydenik.cz
