Majitelům lesů v Pardubickém kraji se nevyplatí těžit. Ceny dřeva srazila dolů kůrovcová kalamita. Parazit způsobil kalamitu sice v jiných regionech, nucená těžba ale ovlivnila výkupní ceny dřeva na celém trhu. Ty se propadly až o pětinu. Ztráty lesníci počítají na statisíce a miliony. Někde proto dřevorubce do terénu vůbec nepošlou a počkají, jestli se výkupní sazby znovu nezvednou.
Severní Morava, okolí Olomouce nebo část Vysočiny. Právě tam kůrovec řádil nejvíc. Napadené stromy musí lesníci vykácet. Někde tak půjde k zemi až dvakrát tolik stromů, než plánovali. Přehlcený je celý trh a doplácí na to i majitelé lesů, které kalamita přímo nezasáhla a kůrovec je poškodil jen mírně.Když to nebude potřeba, kácet nebudeme„Když žádného kůrovce mít nebudeme, nebudeme dělat kůrovcové těžby. Nikdo nás nenutí za každou cenu těžit a prodávat dřevo za ceny, které na trhu v tuto chvíli jsou,“ říká správce Městských lesů v Chrasti Michal Voráč.A ty se propadly opravdu výrazně. I u nepoškozeného dříví až o pětinu. „V průměrné ceně je to minimálně o deset až dvacet procent i pro nás, kterým se nic nestane,“ říká ředitel Městských lesů Chrudim Zdeněk Odvárka.I u malé společnosti je to tak ztráta v řádech statisíců korun. „My žijeme z 90 procent z tržby za dřevo. Je to velmi zásadní číslo,“ doplňuje Odvárka.Výhodu mají naopak zpracovatelé dřeva. Těm kůrovec nahrál do karet, myslí si odborný lesní hospodář Jiří Pohan: „Trh se chová tržně, takže ti velcí zpracovatelé trochu využívají situace, já si to alespoň myslím. Malinko tlačí cenu dolů, protože je to ideální důvod k tomu tu cenu tlačit níž.“Někteří majitelé proto volí vyčkávací taktiku, nebo se zaměří na jiné druhy stromů jako v Chrasti. „Ten les každý rok městu vydělává. Město ho i z toho důvodu má, takže můžeme těžit listnáče, můžeme těžit dub. Nejsme vyloženě vázaní na těžbu ve smrkových porostech,“ dodal Voráč.Nepříznivou situaci ještě může prohloubit další rozšíření kůrovce. Mírná zima je totiž pro škůdce ideální.
