Klid před bouří? Lesníci čekají, až vyletí první letošní generace lýkožrouta. Hlavně vývoj počasí určí, zda budou hrozit stejné problémy jako loni.
VYSOČINA Padá sníh, výborně! Tak nějak by se daly shrnout pocity lesníků nejen na Vysočině při pohledu z okna. Chladné jaro pomáhá brzdit nástup další generace zákeřného brouka. Právě lýkožrout loni způsobil kalamitu, jejíž následky odstraňují majitelé lesů doteď.
„Takové počasí nám nahrává. Ať ještě chvilku vydrží," přeje si Jaroslav Doubek, vedoucí žďárského odboru životního prostředí.
Aktuální počasí však hrozící kalamitu jen oddaluje. „Brouk vylétne, jakmile bude třeba tři až čtyři dny za sebou nad dvacet stupňů Celsia," upozorňuje Doubek.
Podle informací Lesů ČR už se první brouci objevili při oteplení minulý týden. „Ale poslední dny, kdy teploty klesly výrazně pod dvacet stupňů, rojení opět zastavily. Čekáme tedy na opětovné oteplení, abychom mohli kůrovce v maximální možné míře chytat. Současný stav by se tak bez nadsázky dal označit jako klid před bouří," popsala mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
Lesníci proti kůrovci bojují lapači, což je plastová past s feromonovým odparníkem, i generacemi vyzkoušenými lapáky v podobě pokáceného zdravého stromu sloužícího jako návnada. „Máme připraveno přes deset tisíc lapáků a přes osm set lapačů určených k odchytu kůrovců. S dalšími lapáky počítáme v průběhu rojení," vypočítává Jouklová.
Kácení napadených stromů pokračovalo během zimy
Jen ve státních lesích na Vysočině vytěžili lesníci během loňského roku 22 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva, čtyřnásobek oproti roku 2014. „V letošním roce jsme v průběhu zimy na Vysočině vyčistili ještě přibližně osm tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví," bilancují Lesy ČR.
V kraji, který se chlubí čistou přírodou, pokrývají lesy třetinu území. A přes sedmdesát procent stromů jsou smrky, které hůře odolávají škůdcům.
Loni aktivitě a množení lýkožroutů pomohlo extrémní suché počasí. Při nedostatku vody totiž nefunguje obranný mechanismus stromů. „A navíc v takovém počasí vývojový cyklus brouka trvá pouhých pět týdnů. Loni tak stihl kůrovec tři generace," upozornil lesní rada společnosti Kinský Žďár Miroslav Matoušek. Lesníci identifikovali i severský typ kůrovce. Podle odborníků je zákeřnější, nevšímá si lapáků a útočí přímo na „stojící" dřevo.
Laxní vlastníci, kteří se o les nestarají, se vystavují pokutě až sto tisíc korun ve správním řízení.
Žďárský úřad za porušení lesního zákona ovšem zatím nikoho nepokutoval. „Vlastníci lesů na Žďársku ke kalamitě přistoupili zodpovědně. V 99 procentech případů je dřevo odstraněné. K sankcím jsme zatím nemuseli přistupovat, protože brouk v podmínkách vyšších poloh Žďárska ještě nevyletěl, což je směrodatné pro případné pokuty," dodává Doubek.
Pokutami zatím šetří i na třebíčské radnici. „S vlastníky probíhají pouze jednání v rovině prevence, osvěty a upozorňování," uvedla mluvčí radnice Irini Martakidisová.
Vlastníci lesů by navíc byli sami proti sobě. Kůrovcové dřevo kvůli přetlaku na trhu neprodají zdaleka tak výhodně.
Povinnosti drobným majitelům lesa nekončí ani tehdy, pokud všechno napadené dřevo dostali z lesa ven do konce března. „Totéž je potřeba udělat u porostů napadených v dubnu a květnu, a to do 31. května," upozornil Jaroslav Doubek. „Podezřelé jsou všechny stromy suché, usychající, zrezivělé, smolící, s drtinkami za šupinami kůry, s opadávající kůrou či jehličím," popisuje.
Z jednoho stromu mohou vyletět desítky tisíc, ale také až 250 tisíc dospělých jedinců lýkožrouta, kteří napadají stromy okolo.
K odstranění škod se také využívá chemický postřik nebo mechanické loupání kůry.
