Největší tuzemský dřevokombinát už získal od úřadů potřebná razítka pro oba své provozy. Současně s tím ale kraj firmě dal několik podmínek. Týkají se měření škodlivin v ovzduší i skrápění hromad pilin.
JIHLAVA Roční tržby kolem osmi miliard a přibližně půlmiliardový zisk. Takovými čísly se mohl jihlavský Kronospan chlubit za hospodářský rok 2013/2014. Novější teprve v obchodním rejstříku zveřejní.
Ať tak či onak, firma v rozlehlém areálu v Jihlavě-Bedřichově může podnikat ve výrobě dřevotřískových i OSB desek také v příštích letech. Od krajského úřadu a dalších institucí, mezi které patří město Jihlava, Česká inspekce životního prostředí či hygienická stanice, získala potřebná integrovaná povolení pro oba své provozy.
„Vydali jsme již integrované povolení i pro výrobu dřevotřískových desek. Již nabylo právní moci," uvedl Rostislav Habán z krajského odboru životního prostředí. Povolení je vydané na dobu neurčitou. Zásadní změny na technologiích by ale úřady opět posuzovaly.
Podle Habána firma využívá v Jihlavě zařízení, jež lze v tomto odvětví charakterizovat jako nejlepší dostupnou techniku. To se týká třeba i filtrů na obou komínech.
Krajský úřad ale přesto Kronospanu stanovil několik podmínek, za kterých povolení vydává.
Prach změří na osmi místech
„Dali jsme provozovateli podmínku, aby zajišťoval pravidelný monitoring prašného spadu minimálně na osmi lokalitách v okolí areálu. Monitoring bude prováděn vždy od května do října," uvedl úředník krajského odboru životního prostředí. Výsledky bude Kronospan dodávat každý kalendářní měsíc.
„Celoročně se měřit nebude. V zimě vzhledem ke srážkám máme už z minulosti prokázáno, že se nic moc nenaměří. A také se nedokáže prokázat vliv zdroje prašnosti," vysvětlil Habán.
Měření prachu v bezprostředním okolí Kronospanu není novinkou. Pouze naváže na praxi z uplynulých let. Data také půjdou porovnat. Měří se například v areálech sousedních firem či v ulicích Lomená a U Rybníka.
Další podmínka od krajského úřadu je obecnější: aby Kronospan zajistil v maximální míře omezení úniku polétavého prachu mimo areál.
„Pokud se prokáže, že toto nebylo provedeno, tak to Česká inspekce životního prostředí může nějak vymáhat," upřesnil Rostislav Habán.
„Udělení tohoto povolení pro nás znamená uzavření jedné z důležitých etap rozvoje naší firmy. Nyní je jasně potvrzeno, že Kronospan v Jihlavě dosahuje nejvyšší možné technologické úrovně zařízení, které se v Evropě používá," sdělil za vedení dřevokombinátu Jan Rudolf.
Podobné řešení jako v Německu
Vyjádřil se také k boji s prašností a úlety pilin. „Nainstalovali jsme například moderní programově řízená skrápěcí zařízení a provedli kapotáže a odsávání u některých technologických a dopravních zařízení. Máme ještě další vylepšení, která chceme realizovat," doplnil Rudolf. Podobná opatření má Kronospan kupříkladu i v závodech v Německu. Mlžné stěny jsou po celém obvodu skladu dřevěné drti a jsou schopné účinně zamezit šíření prašnosti, reagovat na aktuální směr a sílu větru.
V rámci povolovacího řízení Kronospan představil i chystaná opatření. Tím má být například přímé dávkování dřeva určeného k recyklaci do drtiče, čímž se zjednoduší manipulace.
Že by drtiče byly v halách a stejně by se tam odvíjela i vykládka a manipulace s recyklátem, to podle Kronospanu není ekonomicky udržitelné. Eliminaci prašnosti po Kronospanu požadovala i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Firma by podle ní měla například vyloučit provoz drtičů, když jsou nepříznivé klimatické podmínky. „Zejména při směru větru od zdroje prašnosti k blízkým provozovnám sousedních společností," doplnil ředitel oblastního inspektorátu v Havlíčkově Brodě Jan Panský.
ČIŽP byla v Kronospanu na kontrole v říjnu loňského roku, kdy dostala podnět na zvýšenou prašnost. Žádnou pokutu ani jinou sankci firmě v uplynulých měsících na úseku ochrany ovzduší nemusela uložit. „A na základě předložených protokolů z pravidelných měření emisí lze konstatovat, že technologie je v současné době v Kronospanu na takové úrovni, že platné emisní limity jsou dodržovány s rezervou," sdělil Panský.
To se týká třeba i rakovinotvorného formaldehydu. Jeho emise Kronospan podle Jana Rudolfa loni snížil téměř o polovinu. „Konkrétně z 15,4 tuny za rok 2014 na osm tun za rok 2015," vyčíslil manažer.
