logo Silvarium tisk

Rozvoj krkonošských obcí ohrožuje cenné květnaté louky. Za posledních 20 let jde o 506 projektů, které zabraly dohromady přes 66 hektarů lučních porostů. ČTK o tom dnes informovala Správa Krkonošského národního parku (KRNAP). Postupné ubývání luk řeší schválená metodika, která podle správců KRNAP výstavbu na zelené louce paušálně nezakazuje, ale každé z krkonošských obcí stanovuje maximální celkovou zastavenou rozlohu luk. Ta je tím větší, čím více luk se na jejím území nachází.

„Stavební rozvoj v Krkonoších má své limity, a to nejen v samotném národním parku, ale i v jeho bezprostředními okolí, zvaném ochranné pásmo. Jedním z nich je zábor květnatých lučních porostů na území jednotlivých krkonošských obcí. Zdánlivě malicherný problém má, jak se postupně načítá, dalekosáhlé důsledky," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Podle něj velká část takových záborů způsobí sama o sobě nevratnou ztrátu luk nepřevyšující 0,1 hektaru, která je takto jednotlivě zanedbatelná. „Dohromady jde však za posledních 20 let už o 66,5 hektaru, tedy o plochu nejméně 95 fotbalových hřišť," uvedl Drahný. Správa KRNAP eviduje úbytek lučních společenstev v tabulce, která je dostupná na webu a ze které lze zjistit, jak na tom krkonošské obce či města jsou.

Koncepce limitů celkového úbytku lučních stanovišť v evropsky významné lokalitě Krkonoše stanovuje, jaká rozloha lučních stanovišť evropského významu může být ukrojena na území každé krkonošské obce. Výstavbu na zelené louce schválená metodika nezakazuje, obcím stanovuje maximální celkovou zastavenou rozlohu luk. „Zároveň je přísnější pro unikátní smilkové louky s vysokohorskými druhy rostlin než pro běžnější louky, které najdeme i mimo Krkonoše. Je také benevolentnější k zástavbě druhově ochuzených luk než květnatých, pestrých porostů," sdělil Drahný.

Podle Správy KRNAP záleží na dané obci, jakým způsobem tyto plochy při územním plánování využije. „Jako správci území národního parku nechceme, a vzhledem k tomu, že chráníme biotopy, významné pro celou Evropu, ani nesmíme, dopustit, aby nám květnaté louky po kouscích úplně proklouzly mezi prsty," uvedl botanik Správy KRNAP Stanislav Březina.

Omezení zástavby květnatých luk v Krkonoších se zavádělo od roku 2004, kdy se z Krkonoš stala evropsky významná lokalita jako součást celoevropské sítě chráněných území Natura 2000 a z květnatých luk její předměty ochrany. Od roku 2011 platí jasně schválená metodika výpočtu záborů a jednoznačně nastavené limity.

V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Správa KRNAP ve spolupráci s krkonošskými hospodáři se o květnaté louky stará, protože bez péče by louky zarostly. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 projektem Life Corcontica, nyní pokračuje dalšími projekty. Krkonošské květnaté louky patří mezi přírodní poklady, kvůli kterým mimo jiné byl v Krkonoších před 60 lety založen KRNAP.


ČTK

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Pokládáte zřizování NP na Křivoklátsku za ideální způsob ochrany tamní přírody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě