Praha – V českých lesích se zřejmě schyluje k pořádnému průšvihu. Velmi horké a suché počasí zřetelně zhoršilo stav porostu a do stromů se také pustil kůrovec. Kvůli tomu musejí dřevaři těžit mnohem více než obvykle, takže lze podle nich očekávat, že se na trhu objeví velké množství takto vytěženého smrkové dřeva, jehož cena už nyní jde výrazně dolů. Obávají se, že kulatina bude fakticky neprodejná. Tato krize ale může být stimulem, aby se už konečně začala měnit druhová skladba lesa, která by více odpovídala klimatickým podmínkám České republiky.
Lesní ochranná služba má nyní k dispozici hlášení za rok 2015 ze zhruba 65 procent výměry lesů v Česku. Vyplývá z nich, že dřevaři byli nuceni kvůli povětrnostním podmínkám nebo kůrovci vykácet 4,5 milionů kubických metrů dřeva. Jestliže toto číslo dopočítají na celkovou rozlohu lesa, vyjde jim číslo téměř sedm milionů kubíků. To je polovina z celkové těžby u nás.
„Už nyní je znát převis nabídky kůrovcového dřeva, naopak čerstvého dřeva bude letos na trhu nedostatek. Cena kulatiny jde dolů," shrnula situaci členka představenstva Lesnicko­dřevařské komory ČR Andrea Pondělíčková.
Své tvrzení podepřela čísly. Loni se oproti roku 2014 zvýšil objem kůrovcového dřeva o 50 procent. Stejně tak narostl o polovinu objem polomů, tedy stromů poničené větrem, sněhem či mrazem. Ateď přijde to hlavní. Jestliže v dohledné době nedorazí vlhké a chladné počasí, můžeme očekávat kůrovcovou kalamitu. Meteorologové ale zatím nějaké zásadní ochlazení a déšť nepředpokládají. „Už nemáme potíže jen s běžným druhem kůrovce, ale i s kůrovcem severským, který má jiné biorytmy. Bude to plošný zásah," varovala Pondělíčková.

Státe, pomoc!

Tady to ale nekončí. Potíž je totiž v tom, že podobný vývoj lze očekávat také v Německu a Rakousku, které na trh také vrhnou velké množství napadeného smrkového dříví. Česká republika tak v roce 2016 bude zřejmě čelit mimořádné krizi trhu se dřevem. „Agrární komora vyzývá všechny zainteresované subjekty v lesnicko­dřevařském sektoru, zejména pak ministerstvo zemědělství a ostatní státní instituce, aby připravily krizové scénáře řešící jak ochranu a asanaci lesních porostů, tak i co možná ekonomicky nejefektivnější zpracování napadané dřevní hmoty," uvedl prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman.
V nejbližší době by měla vzniknout komise složená ze zástupců Lesů ČR a Vojenských lesů a statků ČR, která bude monitorovat první rojení kůrovce a jeho rozsah. Následně by komise měla předložit návrhy na řešení ministerstvu zemědělství. „Hledáme modely, jak by stát mohl pomoci," doplnila Pondělíčková s tím, že ministerstvo zemědělství připravuje dotace na výstavbu mokrých skládek, v nichž by bylo dřevo před kůrovcem chráněno.
Samotné ministerstvo sice přiznává, že současná situace zhoršená je, ale v minulosti byla i horší. „Ve skutečnosti objem nahodilých těžeb meziročně kolísá. K nejhorším patřil například rok 2007, kdy v důsledku orkánu Kyrill bylo zpracováno 15,5 milionu metrů krychlových," řekl ČTK mluvčí úřadu Hynek Jordán. Doplnil, že loni bylo asi sedm milionů nahodilých těžeb, tedy necelá polovina objemu z roku 2007.
Jenomže před kůrovcovou kalamitou varují i Lesy ČR, které obhospodařují asi polovinu lesů v zemi. Výrobně-technický ředitel tohoto státního podniku Václav Lidický uvedl, že lesníci kvůli loňskému počasí očekávají až trojnásobné množství tohoto hmyzu. Na jeho eliminaci letos Lesy ČR vydají rekordních 130 milionů korun.

Něco je špatně

S lesy v Česku prostě není něco v pořádku. Nejde totiž jen o loňské horké a suché počasí a o kůrovce, les chřadne už řadu let. Především pak smrky, které se kvůli povrchovému kořenovému systému s výkyvy počasí vyrovnávají velmi špatně. „Celý proces chřadnutí smrku lze považovat za nejvýznamnější ekologickou katastrofu, kterou nebude možné zvládnout stávajícími lesnickými postupy," varovali už v říjnu 2014 zástupci Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR. A navrhli i řešení: snížit zastoupení smrků v nižších polohách, tedy ve výškách pod 400 až 600 metrů nad mořem.
Jaká je současná situace? Lesy v Česku v podstatě tvoří smrkové monokultury, protože jejich dřevo rychleji roste a snadněji se zpracovává. To má samozřejmě své ekonomické výhody. Jenomže místo toho, aby smrčiny zabíraly u nás přirozených 11 procent plochy, a to navíc jen v horských oblastech, tvoří 51 procent plochy českého a moravského lesa.
To je podle ekologů opravdu příliš. Odumírání smrkových porostů lze sledovat už dvě desetiletí. Navíc se zrychluje a nabývá na rozsahu. „Je alarmující, že za dvacet let nebylo ministerstvo zemědělství schopné změnit vyhlášku, která umožňuje stále sázet velké množství smrků i na stanoviště, kam smrky nepatří a budou zase odumírat. Podíl listnáčů a jedlí na výsadbách se sice zvětšil, ale stále je žalostně nedostatečný," míní Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Právě tato organizace se dostala do povědomí lidí blokádami, které měly zabránit těžbě dřeva napadeného kůrovcem v Národním parku Šumava. Za to si také vysloužila negativní reakce. Podle Bláhy je ale třeba rozlišovat mezi národními parky a rezervacemi, které zabírají pouhé 0,3 procenta rozlohy státu a kde je potřeba umožnit přirozený vývoj, a hospodářskými lesy, v nichž je nutné kvůli kůrovci zasahovat.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.