redaktor
--------------------
Biosférická rezervace Křivoklátsko. Řadu let se tady připravuje vyhlášení národního parku. Tato vize ale může rychle padnout pod stůl. V únoru Povodí Vltavy představilo projekt retenční nádrže, která by měla chránit obce na dolní Berounce před povodněmi. Ve hře jsou 4 lokality, kde by mohla vzniknout průtočná hráč, všechny jsou v jádrovém území chráněné krajinné oblasti. V případě povodní by se průtočná hráz uzavřela a voda by pak zaplavila celé údolí řeky Oty Pavla.
osoba /Zlatí úhoři, režie Karel Kachyňa, ČST 1979/
--------------------
Dámy a pánové, to je prosím stříbrný tloušť s červeným kormidlem u prdelky. Elegantní parma. Vidíte ty světácký vousy?
RNDr. Petr HŮLA, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
--------------------
Nacházíme se v Luhu pod Branovem, kam jezdil Ota Pavel jako dítě a kde se strejdou Proškem chytali ryby. Je to území, které má svoji historickou hodnotu určitě a vznikem přehrady nebo suchého poldru by tahle ta stavba přišla pryč, stejně tak jako celé to údolí, které by se ocitlo rázem 20 až 30 metrů pod hladinou vody.
RNDr. Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, s.p. Praha
--------------------
Ta studie vznikla na základě požadavků prověření zvýšení ochrany před povodněmi obcí na dolním toku Berounky. Tam starostové se dali dohromady včetně různých petičních sdružení a požadovali prověřit nějaké možnosti, jak je možné zvýšit ochranu těch obcí a v podstatě postupně vznikaly různé studie, které by mohly tu ochranu před povodněmi řešit a začalo se těmi, řeknu, přírodě blízkými opatřeními, revitalizačními opatřeními i prověřením různých technických opatření jako je ohrázování a v podstatě u všech těchto typů opatření, které byly i modelově řešeny, tak se ukázalo, že vzhledem vlastně k morfologii toho vodního toku je ten jejich efekt téměř nulový, takže poté bylo přikročeno k poslednímu kroku, a to bylo, aby byla prověřena možnost, pokud by došlo k nějaké retenci vody v tom profilu Křivoklát, protože to je území nebo prostor, kde už se kdysi s výstavbou přehrady počítalo, a na základě toho jsme v podstatě začali zpracování té studie, o niž tady nyní hovoříme.
RNDr. Petr HŮLA, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
--------------------
Studie předpokládá 4 profily na Berounce tady na Křivoklátsku. Je to profil A v Roztokách, potom profil B pod Branovem, profil C u Nezabudic a poslední profil D u Čertovy skály. My se teďko nacházíme tady v profilu u Čertovy skály. Je to zároveň přírodní rezervace, jeden z největších vulkanických výlevů, Proterozoika, podmořský vulkanit, který vlastně tady vytvořil takovouhle morfologickou vzácnost, která je velmi významná a vzácná z hlediska ochrany přírody dneska. Tady se můžeme podívat na vizualizaci, kterou pracovala paní architektka Somerová, takhle by ta hráz přehradila celé údolí v prostoru, šíře je tady někde kolem 240 metrů a výška kolem 45 metrů.
redaktor
--------------------
Podle projektu by za normálního stavu vody Berounka protékala několika velkými okny v patě hráze. V případě povodní by se okna uzavřela a celé údolí by se začalo naplňovat vodou. Vzdutí znečištěné povodňové vody by přesáhlo 30 kilometrů.
Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, Ph. D., náměstek ministra životního prostředí
--------------------
My jsme se zatím seznámili v konci února se studií proveditelnosti, tedy s projektem, který nabízí realizaci suchého poldru nicméně v rozsahu tak, jak jej studie proveditelnosti popisuje, tedy vzdutí až 38 kilometrů samozřejmě vzbudilo naši pozornost velice zásadně.
RNDr. Petr PETŘÍK, Ph. D., Botanický ústav AV ČR
--------------------
Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko je velice podrobně prozkoumána zásluhou týmu Jiřího Kolbeka, který zjistil, že vlastně nejvíce rostlinných druhů se soustřeďuje právě podél toku Berounky, a to můžeme vidět i na základě mapy, která zahrnuje všechny výskyty druhové těchto rostlin. My jsme u vstupu do přírodní rezervace U Ermita, která je proslulá stovkami jedinců tisu červeného, který se zde zachoval díky nepřístupnosti skalního masivu, který se vzpíná nad řekou Berounkou a pokud by se realizovala ta takzvaná retenční nádrž Křivoklát, tak bychom byli pod vodou a v podstatě toto, tento nárazový břeh by zmizel pod hladinou nádrže.
Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, Ph. D., náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Záměr má být realizován v té nejcennější části tedy v tom jádrovém území, chceme-li to takto popsat chráněné krajinné oblasti, potažmo věříme v budoucnu národního parku, o němž se jedná bezmála 10 let. Samozřejmě musím zdůraznit, že by projekt byl realizován na území biosférické rezervace, ale zvláště na území ptačí oblasti a evropsky významné lokality.
redaktor
--------------------
Studie suchého poldru byla vytvořena na objednávku obcí dolní Berounky. Ty byly v roce 2002 doslova paralyzovány povodní. Protipovodňová opatření, která následovala, se ukázala jako málo účinná. To obyvatelé pocítili při dalších povodních.
Vladimír KABÁT, předseda Svazku obcí Region Dolní Berounka
--------------------
Tuto záležitost beru jako ochranu, ochranu majetku, zdraví, zdraví lidí, protože, říkám, povodně osobně jsem prožil v roce 2002. Vím, co povodeň dokáže, vodu nezastavíte ničím.
Ing. Barbora TESAŘOVÁ, starostka Obecní úřad Lety u Dobřichovic
--------------------
A vlastně jiné možnosti, než skutečně někde zpomalit tu řeku,někde zastavit tu vodu na horním toku nebo prostě tak, jak je v současné době regulovaná Vltava, tak Berounka má vlastně jedinou, když se to tak vezme, jedinou nádrž, a to jsou Hracholusky na Mži, takže skutečně my nevidíme jinou možnost, že tímhle způsobem regulovat tu Berounku.
redaktor
--------------------
Takže vy jste jednoznačně pro?
Ing. Barbora TESAŘOVÁ, starostka Obecní úřad Lety u Dobřichovic
--------------------
No, to je vlastně jediný takový ten protiargument, z něčeho se vlastně nějakým způsobem ta příroda okolo Vltavy, ta příroda okolo Vltavy se změnila, ale prakticky jako, ano, změnila se, ale nemyslím si, že se vlastně suchým poldrem, který se plánuje na řece Berounce alespoň podle toho, co povodí představovalo, že by vlastně došlo k nějakým vyloženě jakoby radikálním způsobem k tomu, aby se ta příroda nabourala. Tam jde o to, tam bude, maximálně tam bude stát nějaká 40metrová hráz sypaná, nicméně, nicméně vlastně ta voda tam přijde a odejde, tak, jakoby přišla a odešla, ano, bude vyšší nad tou hrází.
redaktor
--------------------
Obyvatelé Křivoklátska byli projektem suchého poldru doslova šokováni. S výstavbou jakékoliv hráze nesouhlasí ani obce, které leží pod plánovanou hrází retenční nádrže.
Kateřina ZUSKOVÁ, starostka Obecní úřad Nižbor
--------------------
A ač teda vlastně paradoxně by nás realizace toho suchého poldru ochránila od velké vody, tak jednoznačně zastupitelstvo všemi hlasy tento projekt odmítlo. Z hlediska cestovního ruchu by to byla devastace, devastace, konec vše, protože ta Berounka a Křivoklátsko, to je především cestovní ruch, nádherná krajina, fauna, flora, unikát historie, kraj Oty Pavla, že jo, vodáci, řeka Berounka, takže to si myslím, že by všechno zaniklo, a proto neustále jako zvažujeme, jestli je možné ochraňovat jednu část obyvatelstva tím způsobem, že vlastně pak zničíte kus krajiny a vysídlíte, vysídlíte část nějaké oblasti jenom kvůli té ochraně. A myslíme si opravdu, že je potřeba hledat nějakou jinou alternativu. Takže říkáme, protipovodňová ochrana dolní Berounky ano, ale jiným způsobem, ne tímto vodním dílem Křivoklát.
Ing. Lenka PETERKOVÁ, starostka Obecní úřad Roztoky u Křivoklátu
--------------------
Chápu, že dolní Berounka má problémy se záplavami, ale na druhou stranu, a to je další z názorů lidí, ty sídla, která vznikla, vzniknout nikdy neměla na té dolní Berounce. Dle mého názoru je možná v tom ještě něco dalšího, zájmy rozšířit sídla na dolní Berounce. Pokud bude taková oblast chráněná, tak ty ceny samozřejmě jsou někde úplně jinde než v území, které chráněno není proti povodni.
Josef KRÁL, zakladatel občanské inic. Naše Berounka
--------------------
Samotné nás překvapila veliká reakce veřejnosti, která vznikla na základě zveřejněné té studie. Ozývají se nám lidi prakticky z celé, z celé republiky, kteří k té takzvané staré řece, jak my Berounce říkáme, mají obrovský vztah, protože to není jenom jako, řekněme, centrum trampingu, vodáctví, ale vůbec tak jako dospíváním v mládí nás všech a srdce nás všech a dotýká se to nejenom lidí, kteří žijí přímo tam, ale i všech, kteří kdy tam kdy vůbec zavítali.
osoba /Zlatí úhoři, režie Karel Kachyňa, ČST 1979/
--------------------
Svoboda končí, přišel jejich pán, zapráskal bičem a jsou jeho. Mesdames et Messieurs, to je to pravé umění.
RNDr. Petr HŮLA, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
--------------------
Povodeň je tady přirozená součást přírodního procesu, která většinou řece pomáhá z heldiska přírodovědného. Především se properou říční sedimenty, obnaží se říční dno a vznikají nová stanoviště pro řadu druhů. Ale je potřeba říct, že na povodně jsou tady lidé v okolí řeky zvyklí. Proti nám kouřimecká rybárna například při povodni 2002 nebyla nijak zasažená. Tam se povodeň zastavila nějaké 3 metry před prahem tohohle toho stavení.
Kateřina ZUSKOVÁ, starostka Obecní úřad Nižbor
--------------------
A navíc teda při tom záměru tady toho obrovského poldru, já si nedovedu představit, jak by to do budoucna vypadalo, protože ze své zkušenosti, které mám z povodní, které jsem zde zažila na obci jako starosta, tak vidím při té velké vodě tu masu toho bahna, věcí, odpadu, které se samozřejmě, které sem přitečou s tou velkou vodou, takže logicky si myslím, že to by všechno do toho poldru nateklo, pak teda voda opadne a všechno tam zůstane a z toho poldru už se to nikdy nedostane, takže se to několikrát zopakuje a pak ta situace bude neřešitelná, pak to dospěje k tomu, že se rozhodnou, že to celý zatopějí a bude tady ta přehrada.
redaktor
--------------------
Náklady na vybudování hráze, likvidaci nemovitostí a přeložky silnic by si vyžádaly asi 5 miliard korun. V této částce ale není vyčíslena cena chráněné přírody, ani cena likvidace cestovního ruchu.
RNDr. Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, s.p. Praha
--------------------
Ty ochráněné objekty a nemovitosti právě na dolním toku pod tím, tak dosahují hodnoty 30 miliard, čili ta efektivita je v podstatě šestinásobná a co se týče počtu ochráněných obyvatel, tak se pohybuje kolem 3300.,
redaktor
--------------------
Náklady 5 miliard, jaký ...?
prof. Josef FANTA, Univerzita Wageningen a Amsterdam, Nizozemí
--------------------
No, tak to je asi velice předběžný odhad a dá se předpokládat, že budou spíš několikanásobně vyšší, jako to u takových staveb vždycky bývá. Ale když si představím přece jenom těch 5 miliard, za ty peníze by se v širším povodí Berounky dalo udělat mnoho drobných projektů, které by ta nebezpečí záplav mohly podstatně omezit a té krajině povodí Berounky by to velice prospělo.
redaktor
--------------------
Jak se hospodaří vodou v zemědělské krajině? Pro odpověď jsme se posunuli výš směrem k Rakovníku do širšího povodí Berounky.
prof. Josef FANTA, Univerzita Wageningen a Amsterdam, Nizozemí
--------------------
Za námi máme křivoklátské lesy a máme před sebou úplně jiný typ krajiny, zemědělskou krajinu, která je velkoplošně obhospodařovaná v rozlehlých lánech. Jestli chceme efektivně hospodařit s vodou, tak bychom tu vodu měli zadržovat tady v horních částech povodí a nikoliv dole v údolí. Bohužel v souvislosti s používáním těžké techniky zemědělské se nám tady stává, že části těchto rozlehlých lánů mají úplně utuženou půdu, takže voda nemůže zasakovat do hloubky a zůstává nám prostě viset na povrchu tady kolem sebe.
redaktor
--------------------
Erozi a povodním v povodí Berounky jsme se už několikrát v našem pořadu věnovali. To, že se situace nemění, ukazuje příklad zemědělské praxe na Přešticku v povodí Úhlavy. Tato řeka je pro Plzeň jediným zdrojem pitné vody.
Mgr. Stanislav DUŠEK, krajinný ekolog /Nedej se plus 2015/
--------------------
Tady se nacházíme v lokalitě, která je typickou ukázkou, zdůrazňuji, že to není žádný extrémní případ, je to typická ukázka způsobu, jakým se dnes bohužel hospodaří, jaký bohužel je ale i dotován, takže představíme-li si, že hospodaříme po spádnici s tímto úžasným výsledkem, to je prostě močáliště, uvědomme si, že se nacházíme v období, kdy je v podstatě extrémnhí sucho, přesto tady stojí voda. Ta půda v horizontu několika desítek let přestane rodit, čili ten akcent na protierozní opatření, ten je momentálně nesmírně aktuální, je to v podstatě plošný problém myslím si, že v celé republice.
RNDr. Petr KUBALA, generální ředitel Povodí Vltavy, s.p. Praha
--------------------
My jsme v podstatě po vyčerpání všech těch možností na zvýšení ochrany před povodněmi obcí na dolním toku Berounky, jak jsem zmiňoval, revitalizační opatření, přírodě blízká opatření, technická opatření typu ohrázování, zkapacitnění koryta vodního toku, a to vzhledem k morfologii toho vodního toku je absolutně neefektivní všechna tato opatření, o kterých jsem hovořil, takže ta studie ukázala, že ten efekt tohohle toho by byl. My jsme to předložili té samosprávě, v tu chvíli ten úkol pro nás tímto skončil a je na samosprávě, aby se rozhodla, má teďka veškeré možnosti k tomu, zda touto cestou chce jít nebo nechce.
Ing. Miloš PETERA, hejtman Středočeského kraje
--------------------
My samozřejmě vnímáme, že dneska je tam CHKO, Středočeský kraj si dal za cíl v případě souhlasu obcí, že bysme byli rádi, aby se tam zřídil národní park a to samozřejmě nejde dohromady s tím, že by se část tohoto území zatopila. My si myslíme, že nejsou vyčerpaný všechny možnosti, jak problém povodní na Berounce řešit a myslím si, že je to ještě dlouhá diskuse.
Ing. Vladimír DOLEJSKÝ, Ph. D., náměstek ministra životního prostředí
--------------------
Resort životního prostředí je zcela nepochybně pro kombinaci všech zvláště přírodě blízkých opatření a musíme se na tuto záležitost podívat jakoby z helikoptéry s nadhledem, to znamená, začněme pracovat lépe na zemědělské i lesní půdě, lépe zadržovat vodu a samozřejmě jsme pro subtilní protipovodňová opatření zvláště na přítocích, respektive v nivách přítoků.
redaktor
--------------------
Co dodat? Můžeme jen věřit, že tyto přírodě blízké vize neodplav nejbližší povodeň.
