moderátor
--------------------
Křivoklátsko. Kdysi honitba českých králů, dnes jablko sváru. Území je tak cenné, že je zapsáno na seznamu světového přírodního dědictví UNESCO. Řadu let vědci i stát tvrdí, že by se jádrové území chráněné krajinné oblasti mělo stát národním parkem. Diskuse o parku probíhají přes 8 let a místní lidé jsou už unaveni.
RNDr. Václav CÍLEK, geolog, filozof a spisovatel
--------------------
Křivoklátsku jsem začal trošku rozumět ve střední Francii, protože jak rostla Paříž, tak od 13. století se neustále vlastně rozrůstal okruh okolo Paříže, který byl odlesněný. Pak už sahal 200, 250 kilometrů, taky bylo nutný pěstovat píci pro dobytek a pro ty desetitisíce koňů, který tam vlastně přijížděly, no a dneska když přijdete někde v té střední Francii a chcete vidět nějaký pěkný původní les v těch pahorkatinách a v nížinách, tak vám Francouzi ukážou 5 stromů a říkají, ano, tohle nám zbylo z pralesa. A teďka Křivoklátsko. Podobná krajina, kousek od Prahy, takový to střední pásmo klimatický, údolí poměrně velký řeky, a díky tomu, že tam byla královská obora, královská honitba, tak obrovskej kus lesa je chráněnej, je ve velmi přirozeném stavu, jsou tam skalnatiny, jsou tam suťové lesy, je to hodně neznámá věc, proto právě lidi nechápou tu potřebu vytvořit ten národnípark. Já ho, já ho plně podporuju, protože já myslím, že podobné území, které by ještě nebylo národním parkem, u nás možná už ani není.
moderátor
--------------------
Národní park je navržen na jedné šestině území Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a stal by se naším prvním vnitrozemským národním parkem. Jeho vyhlášení od roku 2000 podporovali hejtmani Středočeského kraje, především ministr zemědělství Petr Bendl. Když se ale hejtmanem Středočeského kraje stal Josef Řihák, kraj návrh národního parku smetl ze stolu. Poté hejtman v dubnu 2013 navštívil křivoklátské lesníky a myslivce a osobitě se vyjádřil k budoucnosti parku.
MVDr. Josef ŘIHÁK, hejtman Středočeského kraje /Archiv Zpravodajství ČT/
--------------------
Já si myslím, že ta ochrana tý přírody tady je dostatečná, je tady letá, je tady trvalá, žádný škody já tady osobně nevidím, nevnímám. Já myslím si, že by byla škoda, aby tady vznikal národní park a spíš by měl někdo mi říkat furt, proč by tady měl ten národní park.
moderátor
--------------------
O rok později, v červnu 2014, hejtman Josef Řihák rezignoval a Středočeský kraj se v čele s novým hejtmanem k projektu vyhlášení národního parku Křivoklátsko rychle vrátil.
Ing. Miloš PETERA, hejtman Středočeského kraje
--------------------
Středočeský kraj vyhodnotil, že ta hodnota národního parku je vyšší než hodnota chráněné krajinné oblasti, a dává nám k tomu zapravdu i ty národní parky, které jsou v současné době na území České republiky. A nám jde hlavně o geologii. Jedna rovina samozřejmě je ochrana životního prostředí, ale druhá rovina je ekonomická, kde máme vyhodnoceno, že do těch území, kde jsou národní parky, tak jde více finančních prostředků než tam, kde nejsou. Přínosy vidím v tom zvýšení a zlepšení infrastruktury celého území, to znamená ať je to občanská vybavenost, silnice a další věc, ten příjezd k tomu, vidím v daleko větší míře vlastně tu prezentaci v zahraničí, hlavně jedná se nám o oblast Spojených států, Japonska, kde oni ten termínnárodní park znají. A tak samozřejmě byla tam jedna podmínka. Podmínka je, že ty obce, které tam jsou, nebudou proti a že většina bude mít souhlasné stanovisko.
RNDr. Petr HŮLA, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
--------------------
Já si myslím, že je to především odborná záležitost. Jestliže to území bylo vyhodnoceno jako vysoce cenné v rámci České republiky, které splňuje všechny parametry národního parku, potom by stát, který vlastně většinu toho území vlastní, by měl rozhodnout o tom, zda národní park ano, či ne.
RNDr. František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
No, ten zájem o centrální část Křivoklátska je skutečně dlouhodobý a zvažuje se již dobrých několik desítek let, že by ta se ochrana, která tam je zajišťovaná chráněnou krajinnou oblastí, mohla zvýšit na titul národního parku. My jsme z pověření ministerstva životního prostředí prováděli určitou odbornou analýzu asi tak před pěti, šesti lety, která vyhodnotila, že parametry národního parku z hlediska těch odborných kritérií splňuje centrální část Chráněné krajinné oblastiKřivoklátsko o ploše zhruba 100 kilometrů čtverečních. A ty odborné podklady jsou jednoznačné a ten fenomén, který tam je spojen nejenom s údolím Berounky, ale i s příčnými údolími, zajišťuje to, že se zde vyskytují rozmanitá společenstva lesů, zpravidla zachovaná zejména v těch částech, které jsou méně přístupné, a ten charakter prostředí může být zčásti podobnýNárodnímu parku Podyjí, nicméně díky tomu, že tam je ten fenomén i těch příčných údolí, tak řekl bych, že ta rozmanitost toho prostředí tam je ještě vyšší.
moderátor
--------------------
Jedním ze silných argumentů pro národní park je ekonomický přínos pro celý region. Zkušenost je taková, že každý národnípark oblast zviditelní, vtáhne do území i zahraniční turisty a do regionu pak tečou vyšší finanční prostředky. Proto jsme se s kamerou vydali do Národního parku Podyjí, který se charakterem i rozsahem podobá Křivoklátsku nejvíc.
redaktor
--------------------
Jsou obce, které jsou v národním parku nebo poblíž národního parku nějak zvýhodňovány finančně?
RNDr. Tomáš ROTHRÖCKL, ředitel Správy Národního parku Podyjí
--------------------
Ano, jsou. Je to dlouhodobá záležitost. Obce například dostávaly a dostávají významně lepší podmínky při budování čistíren odpadních vod. Dá se říct, že všechny obce v Národním parku Podyjí a jeho ochranném pásmu k dnešnímu dni tato zařízení mají, to je příklad. A dále existuje národní program podpory obcí ležících v regionech národních parků, to se týká všechnárodních parků v České republice, který podporuje rozličné aktivity těch místních komunit. Příklad, budování návštěvnické infrastruktury, propagační materiály, podpora úspor, pokud jde o veřejné osvětlení ve smyslu ochrana proti znečištění světelným smogem a podobně. Tak je to v podstatě 12 samostatných obcí nebo městských částí města Znojma a v tom součtu, a podotýkám, že Národní park Podyjí bude příští rok existovat čtvrt století, jsou to rozhodně stovky milionů korun.
Ivo KUBIŠ, bývalý starosta, Obecní úřad Lesná
--------------------
Ty finance právě vyplývají z toho, že jako když se dělá bodování určitý k těm žádostem o dotace, tak se tam ta skutečnost, že jsme v tom ochranným pásmu jako obec, rozhodně projevuje.
redaktor
--------------------
A myslíte si, že ten národní park zvýšil atraktivitu toho regionu a vaší obce?
Aleš KŇAZOVČÍK, starosta, Obecní úřad Havraníky
--------------------
To si myslím, že určitě, protože národní park je, za prvý, já su taky cyklista a jezdím tam rád do parku, takže národnípark, si myslím, že určitě nám to tady zvýšil všechno celkově, jak turisty, tak cyklisty. Určitě jo. Protože tady v obci, my zas tady nemáme tolik věcí k vidění, jo, takže ty lidi určitě hlavně projíždijou parkem.
moderátor
--------------------
Do regionu kolem Znojma a Národního parku Podyjí od 90. let přitekla více než miliarda 200 milionů korun. Toto ohromující číslo je sumou všech podpor do oblasti zlepšení životního prostředí. Do samotného parku a obcím v jeho ochranném pásmu připadla asi desetina této částky, tedy přes 100 milionů korun. S kamerou se vracíme zpátky na Křivoklátsko, kde před osmi lety proběhly první diskuse s obyvateli o národním parku.
redaktor
--------------------
Ty obce byly tomu nakloněny a pak se celý ten proces zastavil.
RNDr. František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
Tady bych chtěl říci, že z hlediska odborného ten projekt návrhu národního parku je prostě věc jednoznačná, ale národnípark bohužel, jak sám naznačujete, není bohužel jenom odborným projektem, ale je projektem určitého společenského konsensu, protože to je projekt dlouhodobě existující a ovlivňující podle mého soudu převážně pozitivním vlivem region. A tak bylo období, kdy jsme celkem velmi pečlivě vyjednávali s obcemi veškeré ty ochranné podmínky s tím, že samozřejmě ta jednání nebyla jednoduchá a reakce obcí byly velmi různorodé včetně občanů, nicméně jsem přesvědčen, že to byla velmi férová otevřená diskuse, která se v konečném důsledku promítla do toho, že když se ten proces zahájil vyhlašovací, tak zhruba polovina obcí národní park podpořila a část obcí se prostě k záměru chovala neutrálně nebo se nevyjádřila.
Ing. Lenka PETERKOVÁ, starostka, Obecní úřad Roztoky u Křivoklátu
--------------------
Nevím, jestli je to z neinformovanosti, ale ten názor těch lidí, že nebudou moct chodit do lesa na houby, to je asi největší obava lidí. Další obavou je záležitost myslivosti, kdy spolky asi se obávají toho, že nebudou moct lov zvěře praktikovat v míře, ve které je to teď. Navíc zvěř se přemnožila, víme o tom, že některé druhy zvěře v naší oblasti jsou přemnožené, já jako laik to vnímám taky, protože když jedu po hlavních silnicích, tak míjím spoustu zvěře po setmění, takže určitě tyhle ty dva faktory největší mírou ovlivňujou názor lidí, asi tak.
RNDr. Petr HŮLA, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
--------------------
Tlak té zvěře je takový, že přirozená obnova lesa bez nákladného zajištění oplocení tady téměř není možná. Já bych tady demonstroval na tomhle tom příkladu, tady vzniklo, vznikla plocha, která je osluněná nebo kam může světlo. Okamžitě se tady objevuje přirozené zmlazení. Ale vidíme, že nemá šanci, protože zvěř ho okamžitě okouše.
Ing. Miroslav PECH, Česká lesnická společnost Křivoklát /Archiv Zpravodajství ČT/
--------------------
Tak přemnožená zvěř, to je takový trošičku relativní pojem, že. Přemnožená jsou prasata celoevropsky i celostátně, ale ta ostatní zvěř jsou zvýšený stavy, třeba ještě u tý jelení zvěře, ale celkovej proces vývoje těch stavů je, že se neustále snižují už, už řadu let a ten, ten proces je trvalý.
RNDr. Petr HŮLA, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
--------------------
Lesy České republiky, které tady vlastní většinu toho území nebo spravují většinu toho území, pronajímají soukromým subjektům jednotlivé malé honitby a samozřejmě ti nájemci, kteří za to platí poměrně velké peníze, chtějí mít v těch svých honitbách co nejvíc zvěře. Máme poměrně přesné údaje, protože v roce 2010 jsme si nechali udělat studii vlivu zvěře na lesníekosystémy v tom potenciálním národním parku a výsledek byl poměrně tristní, protože lesy zde jsou poškozeny zvěřídvakrát až třikrát, než je celostátní průměr. Navíc mizí z porostů vzácnější druhy dřevin. Předpokládáme a podle našich sledování, které tady provádíme, je tady té zvěře řádově šestkrát až osmkrát víc, než by mělo být.
prof. Ing. Josef FANTA, Univerzita Amsterdam a univerzita Wageningen - Nizozemí /Archiv Nedej se, 2013/
--------------------
Nikde v Evropě neexistujou tak obrovské škody zvěří jako v téhle republice. Škody zvěří jdou do miliard a nejde jenom o tu finanční stránku věci, ale jde o to, že vysoké stavy zvěře brání přeměnám těch monokultur jehličnatých na smíšené lesy.
moderátor
--------------------
Je známo, že radikální snížení stavu zvěře u nás nikdo neřeší. Myslivecká lobby totiž funguje napříč politickým spektrem.
Kateřina ZUSKOVÁ, starostka, Obecní úřad Nižbor
--------------------
Mě právě mrzí to, že se vlastně debaty o národním parku zvrhávají v pouze takové to posouzení, jestli budu moct jít dolesa, budu tam moct třeba jet na kole, budu tam moct chodit na houby, sbírat, já nevím, nějaký plodiny a podobně, ale na druhou stranu my jsme teda ujišťováni ze strany ochranářů a pracovníků ministerstva životního prostředí, že rozhodně toto bude zachováno pro lidi a neměli by mít obavy z toho, že vyhlášení národního parku by jim nějak ztížilo život. Na druhou stranu samozřejmě všichni jsme tady opatrní a víme takové to, když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, že třeba teď to říkají a nakonec může to být jinak, ale já pevně věřím tomu, že už i pracovníci ministerstva životního prostředí jistě pochopili, že tohlencto je věc, kterou je potřeba vykomunikovat s obcemi, se zástupci, takže si myslím, že opravdu jednáme férově a na rovinu a to, co slíbí, že potom dodrží.
RNDr. František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
Já tady mohu sdělit generálně, že ten přístup veřejnosti i místních obyvatel se vyhlášení národního parku vůbec nezmění. Ty jednotlivé zóny budou podle nového zákona, který teď se právě připravuje ke schválení ve sněmovně, reprezentovat rozrůzněný přístup k managementu ochrany přírody, avšak ne z hlediska omezení vstupu. My jsme ovšem připraveni na ty případy, kdy se vyskytnou důvody výskyt vzácných druhů rostlin, živočichů, dravců, kdy je potřeba omezit vstup, ale ten bude adresně proveden skutečně na ta území, která to vyžadují, takže v konečném důsledku veřejnost jaksi nebude ochuzena o ten prostor.
RNDr. Petr HŮLA, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko
--------------------
Ty výhody jsou asi takové, že 96 % celého území budoucího národního parku tvoří lesní půda a 97 % toho území je ve vlastnictví státu. Další procento nebo dvě potom jsou ve vlastnictví samospráv obcí, to znamená toho soukromého vlastnictví je tady naprosto minimum. Ty pozemky, které jsou vlastněny soukromými osobami, jsou většinou ve třetích zónách a není tam nijak omezeno hospodaření na nich.
RNDr. František PELC, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR
--------------------
Návrh Národního parku Křivoklátsko zaujímá zhruba 102 kilometrů čtverečních a je to to nejcennější, co se vyskytuje vChráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, tak jako všechny národní parky v České republice i v tomto návrhu se počítá s třemi zónami odstupňované ochrany přírody a diferencovaného managementu. Ta červená zóna, to je zóna první, ta je zóna nejvzácnější a nejdochovanější přírody, a je to opravdu to nejcennější i z toho národního parku, co je k dispozici, přírodě blízká nebo nejbližší lesní i nelesní společenstva, která již v současnosti jsou součástí zpravidla národních přírodníchrezervací, přírodních rezervací anebo prvních zón CHKO. Druhé zóny, to je ta tmavě zelená barva, zaujímají v součtu zhruba 42 % plochy národního parku, a to jsou zpravidla lesní ekosystémy, které jsou rozmanitého složení, tu přírodě bližší, tu přírodě vzdálenější a představují obrovský potenciál pro rozhojnění těch přírodních hodnot celého národního parku. A zbytek tvoří třetí zóna, to je ta světle zelená barva, která zaujímá více jak čtvrtinu plochy národního parku, u které se dlouhodobě předpokládá rozumné, trvale udržitelné a přírodě šetrné hospodaření.
RNDr. Václav CÍLEK, geolog, filozof a spisovatel
--------------------
V tom Středočeském kraji máme tři území, které se nádherně doplňují, a to je vápencový, teplomilný Český kraj plný archeologie. To jsou ty skalnaté a lesnaté, že jo, brdy, které budou teďka vyhlášeny jako CHKO. A na to navazuje skoro jako úplně a přesně právě to velmi bohaté a nenápadné Křivoklátsko, takže já se domnívám, že do budoucnosti teda ten vývoj světový a evropský bude směřovat tak, že budeme trávit čím dál tím víc dovolených doma, protože prostě ta cizina bude drahá a nebezpečná. A v těch okrajovejch částech středních Čech nám vlastně na mnoha místech vzniká a rozvíjí se, já bych řek, jako fantastická příroda evropské úrovně, takže si myslím, že do budoucnosti ten význam chráněných oblastí, ekonomický význam chráněných oblastí spíš poroste.
moderátor
Komentáře
On prý stejně nepřišel, nebo zatím nepřišel.
Možná, že by se vyplatilo místo čekání na Godota počkat na kokota. A netrvalo by to dlouho a byl bych možná plný les.
Jestli tomuhle někdo říká vyvážená a objektivní žurnalistika, tak to snad není možné. Připomíná to spíše propagandu jistého pana Goebbelse který tvrdil, že stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Proč neoslovili také starosty obcí, kteří s národním parkem nesouhlasí? Těch je podle posledních údajů většina. Ochranáři také přicházejí s novým trikem. Prohlašují, že pro vznik NP jsou větší obce s více obyvateli a tak se budou snažit prosadit, že jejich stanovisko má větší váhu než názor obcí menších. Hlavně, že hejtman i ministr ŽP mají plnou hubu prohlášení, že nepůjdou proti stanovisku místních obcí a obyvatel. Když ale průzkumy vycházení v neprospěch NP, tak se to svede na neinformovanost a zastrašování mysliveckou lobby a spustí se masivní kampaň, při které se slibují hory- doly a nekonečný tok peněz z našeho rozkradeného státního rozpočtu. Je mi z toho nevolno!!