Pod ministra zemědělství spadá to, co je v klimatickém úsilí Evropy zásadní: krajina. S půdou se zase musí zacházet tak, jako to dělávali předci, když z ní dobývali obživu. Aby vydržela dětem, vzduch šlo dýchat a vodu pít. „Budeme zatravňovat, zalesňovat, dotovat lepší techniku na hnojení, podporovat ekologické farmáře," říká šéf resortu Miroslav Toman (za ČSSD).
...
* LN Výsadba lesů má vedle vázání uhlíku pomoci i s kůrovcem?
Je to kombinace, samozřejmě. Musíme velmi rychle zalesňovat, produkce emisí se může nyní projevit, protože je velká těžba kůrovcového dřeva. Tam, kde to bude možné, chceme rozšiřovat plochy druhově a věkově pestrých lesů, jehličnany i listnáče, aby do budoucna oxid uhličitý pohlcovaly. To je důležitější než snižování jakékoli výroby.
* LN Jak se dařilo během loňska těžit a zpracovávat kůrovcové dřevo? Pořád je problém s nedostatkem pracovníků?
Je to komplikované, ale podle mých informací aktuálně Lesy ČR zásadní problém s lidmi nemají. Snažíme se samozřejmě pomoci shánět pracovníky pro práci v lesích, třeba programem Ukrajina. Přetrvává problém s nedostatkem odbytišť, protože potíže s nadbytkem dřeva jsou napříč celou Evropou. Proto šla cena velmi dolů, dostala se za čtyři roky na polovinu.
* LN Kam až může padat?
Doufám, že se postupně zastaví. Nedá se říci, kdy to bude, ale odhaduji, že kalamita je ještě otázkou tří až čtyř let. Záleží na odbytu a hlavně také na vývoji počasí, jestli se kůrovec bude ještě rozšiřovat. Loni se v celé zemi vytěžilo až 30 milionů kubíků dřeva, přesné číslo ještě nemáme k dispozici, z toho v Lesích ČR to bylo zhruba 13 milionů. V roce 2015 to bylo 16 milionů v celé republice. Přetlak na trhu tak zcela evidentně je.
...
Celý rozhovor najdete v Lidových novinách.
