Co vesničan, to myslivec. Po desítky let neměnné spojení dostává v českých krajích povážlivou trhlinu. Nimrodi stárnou a ubývá jich. Každý rok o tisíce.
Kde jsou ty časy, kdy skoro každý kluk na vesnici, jen co dospěl, dostal zelený stejnokroj s kloboukem. Pokud někdo vstupuje do místních sdružení dnes, jsou to obvykle už jen synové dlouholetých členů. A v mnoha vsích už ani to neplatí. Čeští myslivci stárnou, vymírají, rok od roku jich ubývá.
„Myslivost v současné době zažívá nelehké chvíle,“ konstatuje Marek Kraus z Českomoravské myslivecké jednoty, která za posledních pět let přišla o 13,5 tisíce členů. V roce 1980 mělo právo myslivosti v honitbách více než 103 tisíc osob, loni už to podle Českého statistického úřadu bylo pouze okolo 92 tisíc. Jen za loňský rok ubylo takřka 1300 myslivců.
Mladí mají jiné zájmy
Úbytek si Marek Kraus vysvětluje tím, že se mladým nechce tvrdě pracovat při péči o zvěř a krajinu. Myslivci totiž nechodí jen na lov, ale musí také kosit trávu na seno nebo udržovat posedy či krmelce. „A ne každému se chce to dělat,“ dodává Kraus, podle něhož mladí lidé mají jinou zábavu. V internetových diskusích se ovšem objevují i názory, že „staří“ myslivci mezi sebe mladou krev jen tak nepustí. „Dědkové dělají, co můžou, aby se k nim náhodou někdo nedostal,“ napsal pod jedním článkem o stárnutí nimrodů muž, který se podepsal jako Jan.
Podle Jiřího Kamlera z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně je skutečný počet myslivců ještě nižší, než ukazují statistiky. Spousta mužů v zeleném je totiž v tak pokročilém věku, že jsou členy už jen díky legitimaci. Průměrný věk českého myslivce je ostatně 60 let. Podle Kamlera se na „vymírání“ podepsal jiný životní styl. Mnoho mladých lidí se z vesnic stěhuje do měst, existuje řada jiných možností, jak trávit volný čas. Myslivost navíc v posledních letech nemá příliš dobrou pověst, i kvůli mediálně vděčným případům postřelení nebo dokonce zabití při honech (viz Spletl si divoké prase se ženou).
„Myslivost je bohužel v dnešní době veřejností vnímána převážně negativně, i když vlastní lov je pouhým zlomkem činností, které zahrnuje,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán. Na prestiži Českomoravské myslivecké jednoty ovšem nepřidalo ani to, že v jejím čele stál od roku 2005 až do loňska bývalý ministr zemědělství a současný senátor Jaroslav Palas – o jeho luxusní rodinný penzion, který podle odhadů stál 20 milionů korun, se zajímala protikorupční policie.
Jiří Hrbek z Českého statistického úřadu připomněl, že zájemci o tento koníček musejí skládat zkoušky z různých odborných disciplín. A třeba podmínky pro získání zbrojního pasu se budou ještě zpřísňovat, a to v souvislosti s nedávnou tragickou událostí v Uherském Brodě, kde starší psychicky labilní muž zastřelil v tamní restauraci osm lidí a pak i sebe.
Dobrá zpráva pro divočáky
Úbytek myslivců sice na první pohled nemusí nikomu vadit, do budoucna ovšem může způsobit velké škody v lesích a na polích. Už dnes přemnožená divoká prasata bude střílet čím dál méně lovců. „Samozřejmě, čím méně myslivců, tím hůře,“ upozorňuje Jiří Kamler z Mendelovy univerzity.
Divočáci způsobují škody za miliardy korun. „Početní stavy prasete divokého od roku 1990 stále stoupají, a to i přes intenzivní lov,“ sdělilo ministerstvo zemědělství. V ideálním případě by se mělo každý rok odstřelit alespoň 200 tisíc prasat, ale k tomuto číslu se myslivci nedostávají. Kamler tvrdí, že stát je málo důsledný, měl by vyžadovat více odtřelených prasat. Podle Českomoravské myslivecké jednoty jsou ale hlavním důvodem přemnožených divočáků především rozsáhlá pole s kukuřicí nebo řepkou, kde mají zvířata potravu a ideální skrýš. Prasata pak hledají potravu třeba na zahrádkách nebo v parcích a na okrajích měst. Stejný názor zastává i ministerstvo zemědělství. „Méně myslivců může mít na početní stavy divokého prasete pouze lokální vliv,“ tvrdí mluvčí Hynek Jordán.
***
Spletl si divoké prase se ženou
Policie nevede statistiku případů, kdy myslivec postřelí nebo dokonce usmrtí sám sebe, svého kolegu nebo jiného člověka vlese. Každý rok se ale několik takových zpráv objevuje. ** Listopad 2012: Pětasedmdesátiletý muž zemřel poté, co byl v Zašovicích na Třebíčsku postřelen na honu. Záchranáři jej dopoledne převezli do nemocnice, kde však po několika hodinách zraněním podlehl. Prosinec 2012: Při lovu bažantů u Uničova na Olomoucku náhodně vystřelila malorážka. Náboj trefi l šedesátiletého myslivce, který na místě zemřel. Prosinec 2013: Nedaleko obce Slopné na Zlínsku sedmnáctiletý mladík zřejmě nešťastnou náhodou zastřelil svého otce, jedenašedesátiletého myslivce, když se vraceli z krmení zvěře. Říjen 2014: Osmačtyřicetiletý myslivec v lesích u Fryštáku vážně zranil o rok starší ženu, která natírala stromy, aby je neokusovala zvěř. Muž si ji spletl s divočákem a střelil ji do břicha. Listopad 2014: Tři a půl roku vězení a odškodné 6 milionů korun. Tak potrestal Okresní soud ve Vyškově myslivce, který si spletl spící trempy se srnou a jednoho muže zabil ranou do hlavy. Střelec se proti rozsudku odvolal.
