S nástupem k tržnímu systému po roce 1989 byl v ČR princip bezzásahovosti v ochraně přírody přijat jako synonymum moderního posttotalitního způsobu velkoplošné obnovy krajiny. Hlavním argumentem pro jeho přijetí a politické prosazování bylo, a nadále je, na první pohled velmi lákavé heslo „příroda pracuje zadarmo“ (Prach, Vesmír 2006/5). S touto myšlenkou přišli po roce 1989 i zakladatelé NP Šumava a tvůrci nového zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, podporovaní Stranou zelených a Hnutím Duha. A právě Šumava se stala jakousi pokusnou laboratoří, kde se bezzásahovost měla pozorovat jako samovolný přírodní děj (zák. č. 114/1992 Sb.).
Zakladatelé NP Šumava však v roce 1992 vycházeli z představy, že toto rozsáhlé území tvoří divočina, a dokonce se zde vyskytuje původní prales, který má genetické předpoklady obnovit smíšený les. Teoretici tvrdili, že kůrovec je přirozenou součástí entomofauny pralesa a kalamitně se nerozmnoží. Lesníci varovali, vždyť s kůrovcem bojovali na hranici s Národním parkem Bavorský les.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
O.K. Sybilo - tak proč je už od bolševika pětina tamního polesí bezzásahová - jako PR ?
Tuším Týřov , nebo tam kolem toho potoka , už někdy v 88 roce nás to štvalo, že se tam nesmí ? Proč to neuschlo ?
Mimochodem, teď u nás po kalamitě , a tedy jen mírném odumření v hospodářském lese v Pošumaví, je ta obnova fakt pěkně vidět, jak se les proředil. Čili - i v hospodářském lese lze bez sadby fungovat docela obstojně.
Kdo tyndlenty plky ještě po 30 letech vymejšlí ??
A co Podyjí ? Krkonoše - tam se experimetnovalo už od 70 let - sám jsem je zažil téměř suchý v letech osumdesátejch ?
PS : park se mě taky nelíbí, ale jen pro omezenej vstup. Les je O.K. jen si tam zajet.