Klíčem k adaptaci na změnu klimatu je trvale udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a zadržování srážkové vody v místě dopadu v krajině. Lesní majetky členů Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) jsou vesměs spravovány vynikajícím způsobem, konstatoval náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský na XV. konferenci SVOL, která se konala koncem dubna v Kostelci nad Černými lesy. Jejím ústředním motivem byla klimatická změna a její možné dopady na lesní ekosystémy a hospodářem v lesích.
„Musíme si ovšem uvědomit že celkově lesy tvoří pouze jednu třetinu území České republiky, a je proto na místě zaměřit realizaci adaptačních opatření zejména na půdu zemědělsky využívanou," dodal Dolejský s tím, že adaptační opatření na změnu klimatu je třeba řešit především v zemědělství. V posledních letech podle něj totiž stále častěji zaznamenáváme v České republice nejen teplotní, ale také srážkové extrémy v podobě přívalových srážek nebo dlouhých bezesrážkových období, které vedou k výskytu povodní či dlouhodobého sucha. V závislosti na kolísání klimatických podmínek dochází k posunům tempa sezónního vývinu rostlin a živočichů, což zvyšuje rizika rozvoje škůdců a chorob. Příčiny těchto změn jsou jednak přirozené, dochází k nim v přírodě neustále ve všech fázích vývoje ekosystému, a jednak způsobené činností člověka V lesním hospodářství se jejich důsledky projevují odumíráním smrku v nižších a středních polohách v oblastech střední a severní Moravy.
Jak vyplynulo z přednesených referátů a následné diskuse, ve skutečnosti je ale právě na lesní hospodářství kladena velká část zodpovědnosti za odpovídající celospolečenské reakce na klimatickou změnu, což s sebou přináší snahy nejrůznějších zájmových skupin o zasahování do lesnické politiky a omezování lesnictví v takzvaném celospolečenském zájmu. Přitom je zcela ignorována skutečnost, že lesní hospodářství je jako jeden z mála „zemědělských" oborů nuceno být nejen ekonomicky efektivní, ale sanuje řadu dalších „společenských" zájmů na svůj vlastní úkor. Dotace na některé lesnické činnosti jsou spíše kosmetickou náplastí. Mnohem větší je objem financí bez náhrady obětovaných společenským zájmům, včetně ochrany přírody, jejíž cíle si mohou v řadě případů navzájem i odporovat A někdy jsou i některými zájmovými skupinami účelově manipulovány. Typickým příkladem je tvrzení o vyšším poutání uhlíku bezzásahovými lesy ve srovnání s lesy hospodářskými. Trvale udržitelné hospodaření v lesích je podle SVOL postaveno na třech pilířích, a to ekonomickém, ekologickém a sociálním, které musí být v rovnováze. Majitelé a správci lesů si uvědomují možné dopady klimatické změny na lesní ekosystémy, vyzývají proto politiky, ale i pracovníky státní správy lesů, aby se při přípravě Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který má být předložen vládě ČR do konce roku 2016, věnovali celému komplexu otázek, spolupracovali s akademickou a výzkumnou obcí, vlastníky lesů a nepodléhali tlaku, .klimatických aktivistů" a jejich představám o nutném stavu lesů. Za hlavní adaptační opatření považují majitelé lesů zakládání pestřejších směsí lesních porostů, využití introdukovaných dřevin a podporu přirozené obnovy.
Předsedou SVOL zvolili delegáti konference na další čtyři roky Františka Kučeru a druhým místopředsedou Stanislava Janského. Členy předsednictva SVOL byli zvoleni Radomír Charvát Miroslav Pacovský, Michael Podstalzký-Lichtenstein, Jaroslav Semerák, Jiří Svoboda a Václav Zámečník Funkci prvního místopředsedy SVOL vykonává předseda Komory soukromých lesů Tomáš Czernin.
SVOL má 617 členů, kteří hospodári' na 400 tisících hektarech lesní půdy. To představuje 15 procent všech lesů v ČR
