Sousloví kůrovcová kalamita se dnes zmiňuje nejen ve spojitosti se suchem a klimatickými změnami, ale také se jménem bývalého ministra Martina Bursíka, který získal pozici na pražském magistrátu. A právě o Národním parku Šumava a kůrovcové kalamitě hovořil Jan Štrobl, lesní inženýr s 30letou praxí. Prý už je čas hovořit o katastrofě a bude se muset použít chemie. Tam, kde se hospodaří, je prý vše v pořádku. Globální oteplování za kůrovce prý nemůže. Zato prý kůrovec může za sucho v Česku. A kdo je za to zodpovědný?
Celý článek najdete zde.
Komentáře
https://www.youtube.com/embed/CK6pJoYp-Uk
Tak kde mate to “zanedbání pece”, lháři prolhani plantážnicti??? To je opravdu tak těžké pochopit, ze došlo k tak zásadnímu zhoršení přírodních podmínek pro smrk, ze smrk konci na většině Evropy mimo vysoké hory??
Co by ovlivnila ta vaše “pece”? To, ze byste 100 ha pole smrku vykaceli ne najednou, ale postupně, třeba na dvacetkrat!
Mysleli jste si, ze jste moudřejší než příroda. Ze nacpete smrk kamkoliv se vám zlíbí, jen abyste SOBĚ ušetřili práci! A tady to mate, tady mate výsledek.
Mlcite a jen minusujete, což je vaše maximum. Díky vaši tuposti a tuposti vašich nozickovskych “autorit” přijde naše země do 20 let o polovinu lesů. Tak vám tedy pěkne děkujeme!
Však vy vite velice dobre, proč raději nic nerikate a pouze minusujete, ze?
Zbabelci nafoukani.
Takže nebude to náhodou "trošku" jinak? A sice tak, že ten kůrovec tam prostě na řadě míst je, skoro trvale, ale začne to válcovat až ve chvíli, kdy se dlouhodobě zhorší růstové podmínky pro smrk (sucho, teplo)?
Takže opravdu je tato situace řešitelná "lepší péčí"? Možná někde a možná trochu - ale v principu: NE.
Jako mladý kluk jsem s lesníky KRNAPu procházel východní části Krkonoš. Tehdy v osmdesátkách tam byl problém "akorát" s emisemi z českých a polských tepláren, a to značný (třeba Pomezní boudy byly skoro holé). Chodbičky kůrovce přitom byly v kdejakém smrku, žádná kůrovcová kalamita ale tehdy nevypukla. Proč? bylo na ni moc chladno a vlhko. Léta tam propršely, každou zimu bylo pod -20. Přitom ty souše (tehdy hlavně imisní) se nestíhaly včas těžit tak jako tak.
Kdyby sis teď udělal výtěr z krku, najdeš tam mj. zlatého stafylokoka. Jak to, že nemáš angínu? Protože jsi v dobré kondici, ale zkus se neobléct, nejíst, spát odkopaný při otevřeném okně, když je nad ránem venku slabě nad nulou - hned ráno budeš pokašlávat.
Jinými slovy: "léčba" kůrovce tím, že se pouze vysápou napadené porosty, nic neřeší. Protože neřekls "B", a sice jak a co tam poroste po nich. Čím zasázíš 100 ha holinu, na které předtím rostla smrkoplantáž? (tys ji samozřejmě vytěžil postupně, protože brzdils nezastavitelnou kalamitu)?
Budeš se modlit za břízu a jeřáb, jinak budeš plakat u ostružiny nebo třtiny.
Opravdu za to nikdo nemůže? Ale může. Ti, co tam takový les kdysi vysázeli, protože oni už tehdy věděli, že to tak může dopadnout - ale stejně to udělali.
aktivní let: 3-7 km běžně
pasivní let (s větrem v zádech): 50 km běžně
zdroje informací: Švédsko, Rusko, USA, Kanada, Česká republika
Ostatně v kancelářích a laboratořích je dolet kůrovců ještě menší, tak nám to poměří a do očí potvrdí.
Za dotace a prostředky, do výzkumu těchto výsledků, bych také toto tvrdil.
Tak páni z Mze, i já tvrdím, že kůrovci dolétnou cca 100 metrů, pro vás klidně i 50 metrů. "V zahraničí jistě lžou."
Doufám, páni z Mze a Mžp, že za toto jistě dostanu bez výběrového řízení nějaký slušný grant!!!
V první řadě snad záleží na tom, co v tom doletu v okolí je, a jak daleko je k nejbližšímu vhodnému žrádlu, resp. živnému zdroji pro jeho potomstvo. Vy taky chodíte do vybrané sámošky ve svém běžném dosahu, ale když bude mimo provoz a vy budete mít hlad, nebo stejně jako u kůrovce vaše děti, zajedete holt dál, i když byste to jinak nedělali. Přijde mi to úplně přirozené a logické. Ten kůrovec poletí taky tak daleko jak bude nutné, než se vysílí. Jiné je to hlavně v tom, že on se s těma mlíkama a chlebem nemusí vláčet už zpátky domů, takže jeho dolet je oproti vašemu relativně dvojnásobný.
Takže jestli ten výzkum byl vázaný na běžnou distribuci kůrovce v konkrétních podmínkách třeba nějakého smrkového komplexu, tak nějaké jeho vytrhávání z kontextu té práce nebo obdobných podmínek a zevšeobecňování je zcestné.
Co se týká toho, co ten brouk vydrží, než se úplně vyčerpá, věřil bych, že těch kilometrů uletí v nouzi klidně i víc. Bylo by to hezké si do porostky obtahovat od každého kůrovčáku vždycky a závazně třeba dvoukorunu, ale ono to asi funguje jinak.
Tito velmistři asi neviděli, jak si kůrovec dokáže najít a bleskurychle zničit jediné dva smrky v 10 ha listnatém porostu kdekoliv na jižní nebo střední Moravě. Asi se jim zamlžil zrak, když se brodili smrkovým jehličím někde u rodinného domku, kde je nejbližší dospělý smrk v 5 km vzdáleném lese. Na ekologické nároky dřevin se prostě nehraje, protože otcové zakladatelé rozhodli už v 19. století, že smrk je nej- strom úplně všude a pokud by to náhodou nebyla pravda, je to výlučně pochybením těch, kdo ho pěstují. Slovo boží se nezpochybňuje, naopak za jeho nerespektování se upaluje.
To vše je ale mezi pravými hrochoidními lesníky všeobecně známé, o čemž svědčí jejich nadšené plusy, jimž příspěvky v tomto duchu oceňují.
Myslím, že by se to ve spolupráci s PČR dalo i přesně zjistit, buďto analýzou jejich cesťáků, vyšetřením letenek, lístků na vlak, autobus, či účtenek za nákup eko kol.
JE TŘEBA ZNÁT TROCHU I KDYŽ MLADÉ HISTORIE.
O TO VÍCE JE SMUTNÉ, JAK KRÁTKÉ OBDOBÍ V ŽIVOTĚ LESA STAČILO K JEHO ZNIČENÍ.
Dříve s koňským povozem a plavením se toho tolik "dobrého pro les", dle dnešních aktivistů nezdařilo....
A kdo a jaké dřevo navozil do těch ostatních regionů, od Pyrenejí po Švédsko, od Francie po Ukrajinu?
A zároveň se všichni lesníci, ve všech těchto zemích najednou, jako jeden muž domluvili a přestali se starat o smrkové plantáže?
Říká Vám něco růstový stres? Četl jste někdy něco o ekologické rovnováze? O ekologických nárocích jednotlivých lesních dřevin? O tom, že kůrovcovití jsou přítomni v téměř každém smrkovém lese, jako je přítomen zlatý stafylokok ve výtěru téměř z každého krku, člověkem se 39stupňovou horečkou počínaje a zcela zdravým konče?
Vždyť to, co tvrdíte, je jeden nesmysl za druhým, ale přitom nejde o nesmysly, k jejichž vyvrácení by bylo zapotřebí odbornějšího vzdělání, ale o hlouposti, k jejichž pochopení stačí jen vyjet občas kamkoliv mimo ČR, a to můžete být třeba matka v domácnosti nebo šesťák na školním výletě!
Vždyť toto je ... strašné.
A mimo to vše sázeli a starají se o všechny dřeviny v lesích, což vám asi uniká.
KDO PAK DAL VÍCE ENERGIE, ČASU A SVÝCH CELÝCH ŽIVOTŮ PRO LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ !!!!
A jejich dnešní odměna.... namísto podpory, jen překážky, sliby a dehonestace vámi podobných a rychlý vědecký obrat k nesmyslům.
Tak ode mne máte ten tupý mínus...to abych předešel vašemu hodnocení, které mi jistě sedne.
Celá středověká kolonizace proběhla z jedle, buku, dubu, jasanu, javoru. Až do 18. století se z žádného smrku nestavělo, protože skoro žádný nebyl. Ten úžasný český smrk, co dnes hyne na tisících hektarů, rostl tehdy převážně v Alpách.
Žádný smrk "mně" žádní lesáci nevypěstovali! To, že v ČR rostou lesy, je zásluhou jejích přírodních podmínek, ne lesáků! Naopak, přírodě blízký les je nesrovnatelně produktivnější než les umělý, tedy plantáž, pokud ovšem naše obzory sahají dál než k jednomu či dvěma obmýtím, že?
Smrk lze nahradit či překonat několika jinými dřevinami, a to i v našich podmínkách.
Prostě lžete, jako téměř vždy. Lež, to už je taková Vaše rodná sestra. I všech čtyř nebo pěti Vašich souputníků, co Vás pořád plusují, ale sami se na žádný názor neshrabou.
Kdybyste nevnutili přírodě holoseče, mohla tou "technickou" dřevinou být jedle. Ale nejen ona. Třeba taková douglaska není v naší přírodě na většině stanovišť o nic nepůvodnější než smrk, a stejně skoro nikde není. Přitom ekologické podmínky má u nás dobré, na rozdíl od smrku neničí půdu, v západní části USA a Kanady je to č.1 a třeba v Německu nebo Francii jede ve velkém už dekády.
Na sušších a teplejších stanovištích by prosperovaly cedry, minimálně cedr libanonský.
A tak dále. Jenže co? To se nejdřív uměle vytvoří problém - začnou se dělat paseky od obzoru k obzoru. Pak se zjistí, že na tom neroste jedle - oslunění, okus, vysoká kompetice buřeně a měkkých dřevin. O důvod víc, proč tam naprznit smrk a modřín.
Takže ok, za jediné obmýtí máte z kdysi živného stanoviště kyselou podzolizovanou poušť bez živin. No a pak se oteplí a vysuší klima, a jste tam, kam Slunce nechodí, že? Všechno vám to odejde, naráz, a vy zjišťujete, že se tam nemá ani co obnovit, kromě břízy nebo jeřábu - protože všechno mimo smrk jste mezitím jako "neproduktivní" vysápali.
A tak stojíte s nataženou prackou: státe, pomož nám! Občane, zadotuj nás ze svých daní! Pěstujeme ti přírodní bohatství! Naval nám další miliardy, honem honem, potřebujeme prachy na další paseky, další smrčky a modříny v řadách, na další prasení české krajiny!
Uběhne 20 let, než to skončí jako palivo. A pak zase řekneme, že my nic, že to někdo "zanedbal péči". Ale to už budeme v důchodu, tak co bychom se starali!
Opak na lesáky byly tlačeny tyto nároky a původní les smýtila společnost....
Společnost vám nedržela pistoli u hlavy, abyste sápali vitální bukové a jedlové nálety a sázeli tam místo nich smrk, borovici a modřín.
Společnost vás nenutila ničit tisíce hektarů zbývajících bučin a bukojedlin a vytvářet na jejich místě smrkovou měsíční krajinu.
Společnost vás nenutila dělat ve zdravých, strukturovaných lesech s přírodě blízkým složením holiny od obzoru k obzoru.
Pouze VY jste se tak rozhodli, z důvodu lenosti, pohrdání přírodou, pocitů nadřazenosti nad ní, arogance, nedovzdělanosti.
Vaše trvalá plačtivá argumentace "to ne my, to oni" je jako obhajoba dozorce v koncentraku, ze sice ma na svedomi stovkz zivotu, ale on prece za nic nemuze, vzdyt jen plnil rozkazy.
To je to ošemetné. Srovnávat LS Kvilda a LS Modrava s Vimperkem nebo Nýrskem - to byla úplně jiná liga. Absolutně něco jiného. Taky netvrdím, že to bylo všude špatné, nebo jo ? Na Dobříši měli starosti s dubem a do dneška mají, a s Rumburkem jsem neměl pracovní zkušenosti, ale plošná kalamita v letech 85-88 nešla přehlédnout. Minimálně mezi Novým Borem, Chřibskou a Warnsdorfem.
Jo, došlo mě to, hned jak jsem to napsal. Přeci jen to je dávno. Nějak jsem si zafixoval Vimperk víc u Boubína, čili jo, na Kvildě měli kalamitu a patřilo to pod Vimperk.
Dělal jsem v Rejštejně před revolucí a "němců" respektive československých občanů německé národnosti tam bylo a je dost. Ze známých starosta Modravy, starosta Horské Kvildy..... Když někdo dělal v lese měl výjimku i na Benešovy dekrety. Všechno je relativní.
Anonymně ?
přezdívka = můj e.mail , Schützmeister Michal jméno mé a jsem v evropě jediný toho jména. Nevím co je na tom anonymního ???
V létě 89 jenom na pile Červená - Rejštejn skládkovali na louce pod Kozími Hřbety krom normálního pořezu 5 tisíc kubíků natahaných předloňských kůrovčáků jen z lokality Březník jen z lokality Březník, což nezní velice, ale za rok včetně pořezu a sololitu to jen tam odsud 100tis být muselo, ty jsem viděl na vlastní čočky, stejně jako po přestřižení drátu paseky nad modravou, kolem trampusova křížku, na Březníku a Mokrůvce - to co dnes ochranáři prohlašují jako zmlazení, byli normálně osázené paseky. To jsem nijak netušil, ale viděl.
Jestli jste to na místě viděl někdo jinak, tak se ozvěte.
Nemyslím to zle. Tak to prostě bylo....
Třetina mé party byli neodsunutí němci, z nichž někteří bojovali ve Francii i u Stalingradu. Mluvili dost zvláštní němčinou... Někteří byli i makáči.... Druhá třetina byli alkoholici - z nichž někteří trávili zimu v léčebně. Pilo se vše a ve značném objemu. Co taky tam, v té díře ?? No a zbytek byli částečně Karpatští češi, mluvící rumunsky a pár dobrodruhů, jako já.
Proto, jak píšete, šla tam práce " jaksi samovolně ".
Opravdu, Břízko? Tak to se na tom brutálním zanedbání péče o les domluvili najednou lesníci nejmíň z osmi evropských zemi soucasne, protože všude tam smrk odchází.
Asi v tom bude nějaké spiknutí, jinak to není možné. Nebo se to na celou střední Evropu rozšířilo z Šumavy, jak tvrdí někteří kujóni.
Doporucuju občas někam vycestovat.
Dřív ve všech těchto zemích zasahovali lesníci včas? A teď jak na povel přestali? Co to způsobilo?
Pokud je toto odbornostni / intelektuální úroveň běžného českého lesnika, lze se divit, ze hrozí odumření poloviny českých lesů?
Mimo jiné jsem jezdil dvacet let před revolucí na "tramp" po celé tehdejší ČSSR, tak mohu porovnávat.
Kupříkladu polesí dnešní LS Nižbor a Křivoklát - jak píšete. Taky to šlo na dnešní LS Mělník, Hluboká, Benešov.
Ale když pominu excesy jako Krušné hory, Jizerské, Krkonoše, Lužické, Orlické, Jeseníky či Slovenské rudohorie, kde souše stáli průměrně 5 let po kůrovci či polomu, kde se sice "pracovalo" ale nestíhalo - po roce 90 tuším bylo evidováno 20mil/m3 souší, jestli se nepletu. Tam všude jsem byl a ne jednou.
Tak v nekalmitních polesích běžně ležely polomy několik let. Co jsem viděl - Řečany, Broumovsko, Třeboňsko, Orlík, Nové Hrady,Světlá nad Sázavou, Kaplice. Do dnešní LS Kaplice jsme jezdili 10 let na stejné místo a celou dobu tam stál hektar BO souší mýtného věku, zcela bez povšimnutí. Za celých těch 10 let tam nikdo neřešil nic, než mýtní těžbu a i tu sporadicky.
Tehdy jste se lesem musel téměř všude prodírat a to i po cestách. Což mě osvěžilo paměť i o již zmíněném Nižboru - kde bylo údolí, kterým jsme se prodírali několik let, než cestu "prořízli". Bylo to špatně dostupné, tak co. Ta paměť je fakt krátká ....
To, co jsem napsal o lesní správě Modrava a kalamitě po vzniku NP Bavorský les jsem sám viděl až v roce 90, ale v roce 1995 jsem si o tehdejší situaci povídal s ředitelem lesního závodu Kašperské hory - tehdy už sedmdesátníkem v důchodu. Jednak nebyli lidi a jednak PS nevydala povolenky k vstupu, Tak se to prostě nechalo osudu. Nikoho to netrápilo. Uschlo to někdy v r. 85 a těžit se začalo z jara 1989.
Taky jsem si povídal s VLS taxátorem, dnes také v penzi, jak se hospodařilo s BK ve vojenském prostoru Vihorlat. Vyprávěl, že nikdo nevěděl, co s přesílenou hmotou, tak ji v zájmu "obnovy" prostě podřezali a nechali. Byli to prý kmeny až ke dvoum metrům průměru, naprosto nepřekonatelné a vše zarostlé náletem. To bylo "odborné hospodaření".
Hodnotím to tak, že někde byla snaha a jinde to bylo, jako za bolševika všechno. LZ KH byla sbírka ožralů a sudeťáků, tak jako všude v pohraničí.
Ale když někdo mluví konkrétně o něčem, měl by o tom něco vědět.
Takže ještě pro osvěžení paměti přikládám odkaz.
http://www.npsumava.cz/gallery/8/2449-sg2_zatloukal.pdf
Jsou tam mimo jiné dvě tabulky - první přehled kalamitních těžeb - kdy od roku 1980 ! se na LS Modrava těžilo prakticky 100% jen v kalamitě.
A tabulka 5., kdy jsou k tomu ještě časové údaje, obsahuje už pro rok 1984 poznámku - pozdní zpracování a kalamita kůrovec v dalších letech. To celkem přesně odpovídá tomu, že se nepouštělo do pásma - to bylo pohraničí, za drátama, ne žádný dopadový plochy - a krom toho nebyli lidi ani technika. Celý LZ KH měl tehdy tuším čtyři auta na dlouhý a o plošině nevím.
http://jizerskehory.ochranaprirody.cz/res/archive/407/067184.pdf?seek=1541597410
LČR sami uvádí, že v poválečném období "byla druhová skladba nezodpovědně změněna".
V 80. letech odjížděl z Bílého potoka denně vlak totálně ožraných několika letých souší. Tak to soudruzi zvládali.
A když to porovnáte s minulou tabulkou ze Šumavy, to je zajímavé, tak tam se jen na LS Modrava před rokem 89 těžilo ročně o třetinu víc jak v Jizerkách. Jen, kdyby někdo tvrdil, že tam kalamita vlastně nebyla.
Za sucho v Čechách mohou podle tohoto mudrce holé šumavské stráně, kdo potom může za sucho na Moravě? Holé vysočinské pláně, přes které proudí atlantický vzduch k východu, ale které začaly schnout až rok dva poté, co začaly hynout smrkové plantáže na Moravě?
Za kalamitu kůrovců může podle této myslivny vždy lesník - takže když vysadím smrk třeba ve Středomoří a on mi uschne, taky je na vině lesník?
Milí lesníci, pokud máte mezi sebou takovéto "nebystré" lidi a ještě jim dáváte prostor, tak si pod sebou nejen podřezáváte větev, ale rovnou kácíte strom. Protože nejen ten vámi neustále zesměšňovaný "veterinář Bláha", ale i kdejaký středoškolský brigádník-student ví o lese desetkrát víc než vy, a je pro les stokrát víc než vy užitečnější.
Nevím tedy, kde pan hajný hospodařil, ale třeba prořezávky a probírky se nedělali nikde. Les byl všude jak Boubín - plný vývratů a suchých podkápků. A že jsem po republice jezdil leckdes.
A se Šumavou té doby mám zcela konkrétní zkušenost o "kvalitní péči". Po vzniku Bavorského parku nechali naši "odborníci" pásmo za dráty, to co znám - asi od Kvildy, Filipovi hutě, Modravy, Prášil prakticky uschnout a pak až dodatečně těžili souše.
Na což závod Kašperské hory neměl kapacitu, takže byli různé party z Moravy a od kdoví kud, kteří byli politicky spolehlivý, aby nevzali dráhu na západ.
Pokud by někdo čekal i rok až rok a půl, jak v r. 2017, tak by už bručel....
Hospodaření bylo různé, ale takový obrat jak dnes to nebralo a rychlost vlády a odpovědných je také závratná.
Už na svůj věk skoro nepamatuji, ale tuším, že už to řeší od r. 2017. Tři roky a nic podstatného....a vlasy šedivý.
Když začala od druhé půlky šedesátých let schnout emisemi jedle, tak šly po republice naholo dolů stovky a stovky hektarů zbývajících jedlin. Jejich zdravotní stav nikoho nezajímal. A po nich - všude jen smrk.
Nálety? Nezájem. Zbytečná obtíž, už byly nasmlouvané sm sazenice ze školky, ničilo se to jak kopřivy nebo bez.
Zmizely porosty, které by dnes měly kvality nejpřísněji chráněných rezervací.
A ta "čistota lesa"? O nic lepší, než dnes, jak říkáte. Jen malý "detail" ovšem. Ty roky bývaly o 2-4 st. C chladnější než máme teď, kolik let v létě ani třicítky vůbec nepřišly, zato pořád pršelo, a v zimě? I v nížinách se držel sníh týdny v kuse, přitom bývalo i týden v kuse po ránu -20 a míň.
Ti Staří a podobní prostě jen lžou, Schutzmeisteře. Pláčou a cítí se dotčení, ale zapomínají přitom, že nejsou sami, kdo tehdejší dobu pamatuje. Akorát ne každý tehdy plundroval to, co zbývalo z lesů, jak to tehdy "odborně" dělali oni.
Za nálety se rozdávaly odměny.
Kácelo se rozumně a dělali se různé pokusy, to ano, i to pamatuji....
Ale to podstatné, nikdy škody na lesích jako přírodním bohatství nedosáhly takovýchto rozměrů a to měli technologie krále Klacka.
Tohle je taky zajímavý námět.
Z okna koukám na kopec 900m.n.m., v údolí je něco přes 500m. Horní třetina je porostlá SM,JD stopadesátiletou ředinou, pak je kus mýtného SM, pak je část už vytěžená a zalesněná a pod tím je pás SM,BO,MD na nelesní půdě stáří řekněme do 70 let.
Co by jste řekl, že uschlo či usychá ?
Jasně, nejsme v kalamitní oblasti. Ale jsou to ty spodní do 70 leté porosty, bez jakékoli výchovy, přehoustlé a na nelesní půdě. Horní, z náletu ještě za rakouska, jsou bez souší, SM mýťáky ale s předválečnou výchovou a kvalitní až na pár souší odolávají.
Dole schne vše - SM,BO i MD. Taky to má koruny jen v poslední pětině délky.
Dole u řeky je hodně přestárlý a přesílený porost KPZkového SM. Jenže řidký a s korunami skoro na zem. Co by jste řekl ? Neschne. Vedle něj je tyčovina bez výchovy a ta má na kahánku.