Stromy oslabené suchem napadá hmyz i houby. V lesích na Krnovsku to vypadá na nejhorší kůrovcovou kalamitu za desítky let.
Krnovsko – Kůrovec přemnožený díky horkému létu, teplému podzimu a mírné zimě je ve skvělé kondici. Totéž se nedá říct o stromech, které oslabilo dlouhodobé sucho, takže se nedokážou ubránit napadení dřevokazným hmyzem a houbami.
BŘÍZY, SMRKY, JÍROVCE, JAVORY, LÍPY I JEŘABINY
Stromy oslabené dlouhým suchem hynou nejen v lesích, ale i ve městech. Jen v Krnově muselo být z městských pozemků odstraněno na čtyřicet uhynulých stromů. Některé již jsou nahrazeny novými, další se budou dosazovat na podzim.
Sucho a škůdci nešetří listnaté ani jehličnaté stromy. Ve městech utrpěly také stromy nedávno vysazené.
„Nejčastěji jsme odstraňovali břízy, smrky, jírovce, javory, lípy a jeřabiny.
V případě nových výsadeb, které jsou v záruce, je postupně dosazují realizační firmy. Jedná se o celkem osm dřevin ve Smetanových sadech, v Žižkově ulici, na Sídlišti pod Cvilínem, ve vnitrobloku ve Vodní ulici a ve Svatováclavské ulici.
Stromy, které jsou již po záruční lhůtě, ale stále se jedná o nové výsadby, budeme v rámci náhradní výsadby doplňovat na stejná místa letos na podzim. Týká se to sedmi kusů – katalp u parkoviště před nemocnicí a jírovců ve svahu v Mlýnské ulici," uvedla Petra Mužíková z odboru životního prostředí Mětského úřadu v Krnově.
HLEDÁNÍ NOVÝCH MÍST
Katalpy jsou exotické majestátní dlouhověké stromy, které si svou atraktivitou získávají stále větší oblibu při obnově městské zeleně. Náhradníci za zbylé uhynulé dřeviny se dosadí buď na původní místa, nebo se podle možností přemístí na vhodnější.
„V tuto chvíli již byla provedena například náhradní výsadba pěti akátů do uličního stromořadí v Revoluční ulici u mostu nad železniční tratí," upřesnila Petra Mužíková.
KŮROVCOVÁ KALAMITA
V uplynulých týdnech se na krnovském nádraží každý den řadily dlouhé nákladní vlaky plné smrkových klád. Pokračování na straně 3 Kalamita v lese i ve městě
Pokračování ze strany 1 Na nákladních místech v Krásných Loučkách, ve Městě Albrechticích i na dalších nádražích se tyčily hromady dřeva z kalamitní těžby a podobná situace panuje i na polské straně hranice. Přestože smrkového dřeva je na českém trhu přebytek, jeho cena díky masivnímu vývozu do zahraničí téměř neklesá.
Při běžných kůrovcových kalamitách Lesy ČR vytěží dřevo řádově ve stovkách tisíc metrů krychlových. Loňská kalamita byla nadprůměrná, takže bylo nutné vytěžit jeden milion metrů krychlových kůrovcového dříví. Odhaduje se, že pokud by napadený smrk zůstal v lese, může z něj v jedné generaci vyletět asi 350 000 kůrovců. Loni měl kůrovec tak příznivé podmínky, že se vylíhl až ve čtyřech generacích. Proto lesníci letos očekávají jako meziroční nárůst až trojnásobné množství kůrovce.
NĚKDE UŽ ANI VODA NEPOMŮŽE
Stromy oslabené suchem ze setrvačnosti dál chřadnou i po příchodu dešťů. Dál je napadají dřevokazné houby v čele s václavkou a hmyzí škůdci v čele s přemnoženými kůrovci.
Jejich aktivitu v květnu částečně utlumilo ochlazení, ale brzy se rojení kůrovců vrátí v plné síle a vrcholit bude v létě. Lesy ČR připravily 200 tisíc lapáků v podobě ležícího stromu a 36 tisíc feromonových lapačů.
Očekávají, že tentokrát nepůjde o typickou kůrovcovou kalamitu, jaké známe z minulosti, ale o souběh řady nepříznivých faktorů.
SMRKY CITLIVÉ NA SUCHO
Zima obvykle smaže deficit vody v půdě po suchém létě. Letos na jaře na mnoha místech voda v půdě chyběla dál. Na to jsou citlivé zejména smrkové porosty, které mají kořeny těsně pod povrchem, kde je nedostatek půdní vláhy nejhorší. Na příchod nepravidelných srážek stromy reagují se zpožděním, ale dřevokazné houby se probouzí hned.
„Za normálních podmínek způsobí václavka jen hnilobu dřeva. U stromů oslabených suchem se však rozvíjí také v místě mezi lýkem a dřevem. Takto zdecimovaný strom většinou napadnou ještě kůrovci," vysvětlil, co se děje v našich lesích, výrobně technický ředitel Lesů ČR Václav Lidický.
FAKTOR SEMENNÝ ROK
Jehličnaté stromy loni vysílil takzvaný semenný rok, protože veškerou energii spotřebovaly na silné kvetení a rozvoj šišek. A škůdci oslabené stromy napadají přednostně. Po semenném roku stejné množství kůrovců dokáže napadnout daleko větší množství stromů, než v době, kdy jsou smrky zdravé a silné.
Teplé počasí navíc umožnilo, že se v přírodě namnožily tři až čtyři generace lýkožrouta smrkového. Navíc se k nám rozšířil kůrovec severský, se kterým nemají lesníci tolik zkušeností.
„Podnikáme všechny kroky proti šíření kůrovce. Je to naše letošní priorita," uvedl generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád.
SROVNÁNÍ S KYRILLEM 2008
Lesníci naposled zažili větší kůrovcovou kalamitu v roce 2008 po orkánu Kyrill.
„Tehdy ale kůrovci napadali jen polámané stromy.
Nyní hubí i stojící stromy, které trpěly nedostatkem vody a teď jsou oslabované dalšími škůdci," dodal Václav Lidický. Lesníci denně kontrolují tisíce lapáků i lapačů, aby měli představu o rozsahu kůrovcové expanze. „Situace je samozřejmě odlišná v různých lokalitách," uvedl Daniel Szórád.
Lesy ČR hledají i další cesty, jak se obdobné situaci do budoucna vyhnout. „S ohledem na prognózy vývoje klimatu zakládáme nové porosty ve směsích více dřevin – v nižších polohách to jsou zejména listnáče – duby, javory, lípy, habry, topoly, na suchých a v chudých stanovištích uplatňujeme borovice. Využíváme i zdomácnělé dřeviny jako je douglaska," uzavřel Daniel Szórád.
