VIMPERK Na Šumavě se znovu otevřel spor o kůrovce. Tentokrát v souvislosti s následky větrné kalamity, která na celé Šumavě polámala nebo vyvrátila 650 000 metrů krychlových dřeva. Zatímco někteří šumavští starostové by nejraději kvůli nebezpečí masivního rozšíření lýkožrouta z polomů na dosud zdravý porost odvezli poničené dřevo i z prvních, přírodně nejcennějších zón národního parku, ochránci přírody jsou proti. Ani tak rozsáhlá kalamita nemůže být údajně důvodem, aby člověk v rezervacích zasahoval do přírodních procesů.
 "Způsob likvidace kalamity na Šumavě představuje dnes tak závažné rozhodnutí, že by o něm neměli rozhodovat ani starostové, ani správa parku, ale přímo vláda," tvrdí bývalý ministr životního prostředí a dnes zastupitel obce Horská Kvilda František Benda. Odpověď na otázku, kde a za jakých podmínek nechat dřevo k zetlení a kde ho naopak vytěžit, stejně jako otázka nové výsadby mohou ovlivnit podobu Šumavy na celá desetiletí dopředu. "Na správě parku přitom dnes nepracují lidé, kteří by mohli kompetentně rozhodnout o věci tak nesmírně důležité pro budoucí generace. Odpovědnost musí nést vláda," uvedl Benda. Podle jeho názoru ale není možné připustit, aby se kůrovec z nezpracovaného dřeva nekontrolovatelně rozšířil a zničil i zdravé lesy jako po větrné smršti v roce 1870. "Mohli bychom tak přijít i o poslední zbytky staletých pralesů," domnívá se Benda. Podobný názor mají i někteří šumavští starostové, kteří volají po vytěžení polomů i z nejcennějších rezervací. "Když lesy uschnou, nebudou k nám jezdit turisté," uvedla starostka Borových Lad Jana Hrazánková. Správa parku je ale přesvědčena o tom, že v prvních zónách Šumavy by mělo dřevo zůstat ležet k zetlení, což přispívá k přirozené obnově porostů. "Maximálně můžeme v těchto oblastech zbavit padlé stromy kůry," řekl LN ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Zákaz lidských zásahů v prvních, nejvíce chráněných zónách podle něj vyplývá ze zákona.
 "Zasahovat naopak musíme ve druhých a třetích zónách, kde nám vichřice na mnoha místech s předstihem umožnila změnit smrkové monokultury v přirozenější, tedy smíšený les," řekl Pavlíčko. První zóny by ale měly podle něj zůstat jako dosud pouze v péči přírody. Důkazem, že se takový postup vyplatí, jsou údajně i škody, způsobené poslední vichřicí. "V bezzásahových zónách vítr způsobil mnohonásobně méně škod než v lesích, kde se v minulosti těžilo. Na pralesy připadá jen necelých 5 % dnešních polomů," řekl Pavlíčko. Dřevorubci budou podle něj postupovat při likvidaci kalamity tak, že nejprve vytěží padlé stromy v nejméně chráněných zónách a poté budou postupovat směrem k nejcennějším rezervacím, kde by měly stromy naopak zůstat ležet. Tímto způsobem by se mělo údajně v maximální míře eliminovat nebezpečí rozšíření kůrovce z pralesů až do hospodářského lesa.

Foto popis: Předmět sporu. Podle správy parku by se měly odklízecí práce zastavit před nejpřísněji chráněnou zónou. Starostové si myslí opak.
Foto Autor - Foto ČTK - David Veis

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.