Konžský klimatolog Jacques Célestin Moliba Bankanza vystudoval v Česku, založil tu rodinu, pracoval pro Akademii věd... Dnes přednáší na univerzitě v Kinshase a snaží se pomoct Konžanům najít takový způsob hospodaření s místnm pralesem, který by neznamenal jeho ohrožení. Jenže v zemi se permanentně válčí. A jedním z důvodů jsou místní přírodní zdroje.
...
- Dochází v Kongu k odlesňování pralesa?
Dochází. Proto jsou nutná opatření, která jsem zmiňoval. Problém je, že místní lidé doteď neměli kulturu reforestace. To je další věc, kterou se snažím spolu s ostatními prosazovat. Přemýšlíme také o konkrétních druzích, které jsou vhodné pro obnovení místních porostů.
A ono to takhle funguje, že se zasadí nové stromy a prales se obnoví? Nemusí se o ty stromy nějak pečovat?
Nemusí. Prales se v podstatě obnovuje sám. Proto také místní lidi tu kulturu nemají. Vykácená plocha po svém využití začíná díky vysokému množství srážek a intenzivní biologické činnosti v půdě rychle zarůstat takzvanými pionýrskými druhy, které se neudrží moc dlouho. Ze začátku je to plevel a nízké stromky, které obsahují hodně vody, odumírají a když padají, tak obohacují půdu a z toho vyrůstají stromy s delšími kořeny. Ty také nemají moc dlouhý život, ale nakonec vyrostou stromy, které se udrží.
Les se tedy umí obnovit sám, a z toho důvodu si místní lidé zvykli na extenzivní zemědělství. Třeba na vykácené ploše dvakrát vysadí kukuřici, pak půdu na pět let nechají ležet ladem a mezitím vykácejí další kus lesa. Nicméně populace v Kongu se stále zvyšuje, a s tím roste také spotřeba a závislost obyvatel na zemědělské produkci, která se stává čím dál tím komerčnější. Další věc je, že v Kongu se objevuje mnoho dřevařských firem, které mají zájem především o velmi kvalitní dřevo. V určitých oblastech je tedy odlesňování problém a les se už nestíhá sám obnovovat.
...
Celý článek najdete zde.
