Lesníci v kraji mají před sebou několik měsíců plných napětí. Bojí se hrozící katastrofy v podobě tisíců stromů bez jehličí, které se na jaře stanou potravou pro kůrovce.
KARLOVARSKÝ KRAJ Teplá zima, suché jaro a horké léto. Takový byl zatím rok 2015. Nedostatek vody v půdě dal pořádně zabrat stromům, které usychají nebo jim opadávají jehlice. Vidět je to jak v horských oblastech, tak nížinách. Odborníci nyní čekají na to, jaká bude zima.
„Na jaře, až se začne probouzet příroda a les, uvidíme, které stromy přežily nebo nepřežily. Stromy nejsou bezprostředně ohrožené suchem, ale takzvaným fyziologickým suchem, to znamená, že nemají z čeho brát vodu," popsal lesník Václav Kinský.
V zimě by mohl už tak vyčerpané stromy oslabit ještě mráz a teprve zjara se odborníci dozvědí, jaké škody na stromech jsou. „Důsledky tohoto sucha sečteme teprve v dubnu nebo v květnu," dodal lesník.
Podle ředitele Správy lázeňských parků Karlovy Vary Miroslava Kučery existuje více vlivů, které v současné době stromy devastují. Například smrky napadá mšice smrková, problémy trápí i borovice.
„U nás v Karlových Varech je sortiment stromů pestrý. Sucho nějak extra vidět nebylo, snad jen v tom, že listnáče začaly dříve žloutnout a padat," řekl. Jednatel společnosti Lesy Žlutice Václav Konopík upozorňuje, že nedostatek vody je na porostu vidět. „Začínají se objevovat souše a nalétává do nich kůrovec, co se smrků týče. Co se týče listnáčů, shazovaly listí dřív. Padat začalo už v létě," popsal. Teď podle něj záleží na tom, jaká bude zima a jaro.
„Uvidíme, jestli se všechno zase oživí a dostane do formy, pokud by ale mělo pokračovat takovéhle sucho, tak to bude příští rok katastrofa," konstatoval. Neblahé následky společnost zatím zaznamenala na sadbách, kterým prý sucho dalo velmi zabrat a bude nutné, vysadit je znovu.
Stop sucha na stromech si všiml i pozorovatel počasí ze Šindelové Rudolf Kovařík. Sám má před domem borovici, ze které po létě opadala čtvrtina jehlic. „Samozřejmě se to liší oblast od oblasti," upozornil.
Situace je tedy podle něj o něco lepší od Klínovce směrem na západ k německému Carlsfeldu, kde je nejdeštivější pás v kraji. Poslední dobou se ho prý známí stále ptají, jak je možné, že listnáče na Sokolovsku ještě neopadaly, když už v kraji několikrát mrzlo. Naposledy to bylo v noci o víkendu.
„Mráz sice byl, to je pravda, ale kvůli vodě, která chyběla v červenci a srpnu, není vývoj takový, jaký by měl být. Aby list spadnul, musel by na něj tlačit pupen dalšího, který vyrazí příští rok, jenomže tohle všechno je zpožděné. Jde o dědictví léta," popsal.
Letošní velmi teplý a suchý rok byl pro smrky i takzvaně semenným. Když se stromy rozmnožují, jsou oslabeny a tím víc zranitelné. Lesy jsou pak náchylnější k útokům škůdců.
