Rovnováhu mezi zelení a sluneční energií i vliv kácení lesů na globální oteplování zkoumá přírodovědec Jan Pokorný z Jindřichova Hradce. Podílel se na projektech v Africe i Austrálii, pomáhal s obnovou přírody v poničené krajině a přednášel na řadě univerzit.
Voda v přírodě mu učarovala. Narodil se do kraje plného rybníků a celý život se věnuje tomu, jak vegetace ovlivňuje zadržování vody a celosvětové klima.
Biolog, hydrolog a klimatolog Jan Pokorný z Jindřichova Hradce vidí za oteplováním Země především odlesňování a vysušování krajiny. Stromy dle něj dokážou ochladit městské ovzduší mnohem lépe než klimatizace a velká parkoviště fungují stejně jako poušť.
„Studoval jsem gymnázium v Českých Budějovicích a měli jsme výborné učitele, kterým jsem vděčný dodnes. Rozhodl jsem se pak pro přírodovědnou fakultu a vystudoval fyziologii rostlin. Po škole jsem pak měl jít učit na zemědělskou fakultu a říkal si, že nic neumím. Hledal jsem, kde bych se mohl něco přiučit, a ukázalo se, že v Třeboni je výborné pracoviště Botanického ústavu, kam mě vzali a opravdu hodně jsem se tam naučil. Ale pořád jsem cítil, že bych měl jít někam do zahraničí," vzpomíná 74letý Pokorný.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
Všechny dosavadní civilizace zničilo extenzivní zemědělství.
Navíc je tady aspekt meteorologický. Pokud se budou v létě neustále obnovovat tlakové výše, tak prostě nezaprší, kdekoliv, kde budou.
Je neskutečné, jak může dnes díky internetu šířit kdekdo neomezeně svá moudra stejně jako odborník, a vždy najde své bratrstvo kočičí pracky, které mu to olajkuje.