Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 28.08.2007
Autor: JAN SCHINKO
Rubrika: Jižní Čechy
Z VAŠICH DOPISŮ
Na problém Šumavy shrnutý do otázky, co s ní dál, je možné se podívat z hlediska dejme tomu 1000 let. Na Šumavě se vždy dřevo těžilo a vždy se sázelo nové. Snad jen do 10. století, kdy spravovali Šumavu Netolici nebo později hlídali Stacháci, se nechával les lesem. Netolici a Boletici čistili jen obchodní stezky. Lze tedy říci, že na Šumavě se v lesích vždy hospodařilo. Mimo jiné také proto, že dřevařství bylo jedinou obživou. I sklářství bylo vázáno na dřevo. Těžilo se a les se zase cíleně obnovoval. Až v roce 1858 se založil na Boubíně les, do kterého se nezasahovalo, jinými slovy vznikla bezzásahová zóna. Záměr byl zachovat budoucím generacím starý hercynský les, ilustrovat přirozený vývoj lesa a možnost les v dalších letech studovat.
Do roku 1858 a po tomto roce, až do roku 1950, byla Šumava v pořádku. Botanicky, zoologicky, ornitologicky i lidsky. Vodohospodářsky, lesnicky i dřevařsky. Nebyly zóny, všude se smělo (Kateřina Neumannová by mohla lyžovat všude) a například polomy se co nejrychleji zpracovaly. Šumava začala být špatná, až když se dostala do správy, výstižnější by bylo - do rukou, útvarů pohraniční stráže, státních statků a boletického vojenského újezdu.
Člověk Jihočech, který vidí Šumavu každý den na obzoru nebo ji i slušně zná, dojde k závěru, že bezzásahové zóny, v nichž se nechá dřevo ležet, je něco jako Boubín.
Položí si otázku, zda potřebujeme tolik Boubínů. Jeden Boubín přece stačí. Od roku 1858 stačil. (Ještě máme bezzásahové lesy Žofín a Hojnou Vodu.) Zakládat nové a nové bezzásahové zóny nebo vyřadit z biologického lesního komplexu člověka vede, řečeno s nadsázkou, ke starému hercynskému lesu a ke zboubínovatění Šumavy. Asi 1000 let se na Šumavě normálně hospodařilo. Mělo by se zase začít.
O autorovi: JAN SCHINKO, České Budějovice
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
