Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ministerstvo zemědělství za pár minut zveřejní plán, jak bojovat se suchem, tedy, jak udržitelněji hospodařit s vodou v krajině, aby Česko nezužovalo sucho ani povodně. Tyto dva stavy jsou totiž dvě strany mince. Resort Mariána Jurečky na konci července oznámil, že uvolní z vlastní rozpočtové rezervy 600 milionů korun na kompenzace pro zemědělce, které postihlo extrémní sucho v roce 2015. Celkově zemědělci dostanou miliardu 200 milionů korun. Podaří se tak vyhovět oprávněným žádostem téměř na 100 procent. Jak přistupovat systémově ke klimatické změně, jaké jsou hlavní principy udržitelného hospodaření s vodou v krajině? Jak konkrétně můžou zemědělci, lesníci, ale i jednotlivci ovlivnit to, aby půda byla schopna přirozeně zadržovat vodu? Takové jsou otázky dnešního Radiofóra, do studia můžete volat své dotazy a komentáře na telefonní číslo 221552777. Do studia přišel Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Dobrý den.
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak je to aktuálně se stavem vody v Česku?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Zdá se, podíváme-li se do krajiny, že situace je víceméně normální, to znamená, že zemědělské sucho na rozdíl od loňského roku letos není, ale takovéto hydrologické, které sledujeme měřením průtoků, respektive hladin podzemních vod, nadále pokračuje.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže ve srovnání s loňským létem ten stav je lepší, pokud tomu správně rozumím, ale ten trend v posledních letech kvůli klimatické změně a možná i kvůli hospodaření, řekněme, špatnému, ten nedostatek vody v krajině dopadá na půdu?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Je to, je to přesně tak. Je to jednak dlouhodobý trend, kdy ty hladiny podzemních vod výrazně klesají a koneckonců klesají a měříme minimální průtoky na řadě toků i v letošním roce. Je to klimatická změna, ale je to také způsob hospodaření tady u nás specificky v České republice.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V čem je to specifické?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Je to specifické v tom, že tady proběhla kolektivizace a scelování lánů, takže zanikly takové ty přirozené krajinné prvky, které měly velmi pozitivní vliv na odtok vody v krajině, respektive zadržení vody v krajině.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A to se za víc než čtvrt století nezměnilo?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
No, bohužel se to nezměnilo, ty lány jsou nadále, nadále scelené a je zapotřebí změnit způsob myšlení lidí tady u nás, ať už to jsou zemědělci nebo řadoví občané, aby prostě věděli, že tyto prvky do krajiny patří a že je zapotřebí také upřednostňovat i jiné než produkční vlastnosti zemědělské půdy.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ministr zemědělství Marián Jurečka má už za pár minut zveřejnit plán na hospodaření s vodou v krajině. Jak hodnotíte vy dosavadní práci resortu v této oblasti?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Tak já hodnotím práci ministerstva zemědělství velmi kladně, je zapotřebí ale taky připomenout, že ministerstvo životního prostředí a pan ministr Brabec je velmi aktivní na poli vlastně hospodaření s vodou a na poli v boji se suchem. Takže bych řekl, že je nesmírně pozitivní, že tito dva ministři, kteří zároveň sdílejí kompetence i ve vodním hospodářství, spolupracují, spolupracují v této oblasti.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to ale běh na dlouhou trať, jak se říká. Za jak dlouho se mohou případně projevit nějaké pozitivní výsledky?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Tak záleží na tom, jaké typy opatření myslíte. V případě, že by se realizovaly technická, technická opatření, tak ty, ty změny nebo dopady budou velmi, velmi rychle znatelné, nicméně ta opatření v krajině, jednak to bude trvat velmi dlouho, než se provedou a jednak ten dopad bude s velkým zpožděním, takže se bavíme řádově v desítkách let.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Boj se suchem i podle premiéra a předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky neměl být záminkou pro plošné zvyšování cen vody. Co si o tom myslíte vy osobně?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
No, tak samozřejmě, že by neměl být, nicméně na druhou stranu vidím, že je naprosto nezbytné, aby byla zvýšena cena, cena za podzemní vody, protože je výrazně níž, než je povrchová voda. A dochází k nadužívání podzemních vod. A je zapotřebí akorát ohlídat to, aby to nebylo účelově zneužito ve prospěch různých společností.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A dá se to uhlídat, jak?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
No, tak tím, že se o tom nebezpečí budeme bavit, tak budeme vědět, že existuje a v tu chvíli se dají udělat nějaká opatření, samozřejmě, že konečnou cenu pro spotřebitele má v rukou vlastně většinou samospráva.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Do studia Radiofóra můžete volat na telefonní číslo 221552777. My se dnes bavíme hospodaření s vodou. A ptáme se, jsou ekologická opatření vlády efektivní? Jaké jsou příčiny mizení vody z krajiny? Kdo a jak může ovlivnit udržitelné hospodaření s vodou a jak je to ve vašem kraji? Bojíte se povodní nebo sucha? S námi ve studiu je Marián Vojtek, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus. Dobré odpoledne.
Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus
--------------------
Dobré odpoledne.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mariáne, kam mohou lidi psát své komentáře, pro ty, kteří nás neposlouchají pravidelně.
Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus
--------------------
Je to jednoduché. Jsme na Facebooku, jsme na Twitteru, jsme v aplikaci na webu Plus.rozhlas.cz. A také na e-mailu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Na Twitteru máme anketu, kde se ptáme, Vladimíre, už jste tu otázku vlastně řekl, jsou podle vás ekologická opatření vlády proti suchu efektivní? Hlasovat můžete do 13. hodiny.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak a teď už je u telefonu pan Ota Dračka, posluchač Českého rozhlasu Plus, zdravím vás, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co myslíte, může vláda prostřednictvím ministerstva zemědělství změnit systém tak, aby v dohledné době byla citelná změna k lepšímu, co se stavu vody týče?
posluchač
--------------------
Určitě, že může. Je řada opatření, která kdyby se realizovala, tak by došlo k velké nápravě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A třeba máte nějaký příklad?
posluchač
--------------------
No, určitě. Existuje třeba projekt vodní přečerpávací elektrárny Lipno, která by byla propojena s Dunajem, takže by bylo možné doplňovat váhový deficit tímto způsobem, že by se dočerpávala voda. A nebo naopak, kdyby bylo vody moc, tak by se dala pouštět do Dunaje.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Aha, tak to je jeden z takových námětů, možná se k tomu za chviličku vrátíme, ale co považujete za další vhodná opatření, krajinné úpravy, podpora přirozených biotopů a tak dále?
posluchač
--------------------
Samozřejmě /souzvuk hlasů/ v krajině. Hospodaření v krajině, protože málo, pole dneska trpí tím, že to, že nejsou schopné zachytit spousty vody, takže voda rychle, když naprší, tak rychle odtéká. Takže je potřeba udělat veškerá opatření, která tomu jsou dostupná, jo, obnovit remízky, obnovit vlastně hnojení těch polí a podobně. Takže...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrá. A jenom mi povězte, jak vy sám hospodaříte s vodou, je možné, aby jednotlivci přispěli k udržitelnému nakládání s vodou?
posluchač
--------------------
No, tak to je na každé domácnosti, jak se k tomu staví. A samozřejmě, že teda snažíme se v naší rodině, aby se s vodou šetřilo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ota Dračka, děkujeme za to, že jste nám zavolal. Mějte se hezky, na shledanou.
posluchač
--------------------
Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mark Rieder, host našeho dnešního Radiofóra. Váš komentář, tam ta první myšlenka?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Tak záměr o tom vybudovat přečerpávací elektrárnu na Lipně znám, je to samozřejmě problém, je to problém převodu vlastně vody z Povodí Dunaje do Povodí Labe, respektive Vltavy. Nicméně samozřejmě, že hlavní efekt tohoto projektu by byl energetický, ale vedlejší pozitivní účinky by mohlo být, jak, jak zmiňoval tady telefonující posluchač. Co se týká těch dalších věcí, jako je změna hospodaření v krajině, tak to samozřejmě má pravdu a jsem rád, že vlastně obecně veřejnost už tohle to říká a opakuje, takže to je skvělé. No, a co se týká hospodaření doma s vodou, tak samozřejmě, že to šetření musí začínat u každého jednotlivce a musí se vlastně změnit způsob myšlení lidí, že prostě ta voda není samozřejmost, že každé spláchnutí ráno není samozřejmost.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas Plus a Radiofórum. Teď je u telefonu pan posluchač Richter. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, vážený pane redaktore, vážení posluchači. Prosím vás, tady všichni z nás mluví, mělo, mělo, mělo, pan Jurečka a nebo tuto budou mluvit o nádržích za 10 let a tak dále. Přeci, kdyby chtěli, tak přikáží, dají příkaz, aby tyto lány a tuto tam udělali ty remízky, ale okamžitě a ne, aby čekali, že povídání, povídání, to už slyšíme tolik let. Stejný je to, prosím vás, já to vidím v Anglii. Vždyť tady naprší dost vody, podívejte se na Španělsko, dole, že kde tady máme všechny broskve, všechny potraviny máme a tam je sucho, sucho. A jak to dovedou dělat. A ten pán říká, šetřete vodu. Dovolte, tady ty společnosti, vždyť je tady 50 procent nebo 30 procent uteče vody v tom, poněvadž co tady je, že stále ty společnosti jenom čerpají peníze a nedávají žádný do..., tady je třeba udělat znova ty potrubí a všechno a pak budeme šetřit vodou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře.
posluchač
--------------------
Na co bych šetřil vodou, když tady uteče 30, 40 procent jejich...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rozumíme té myšlence, děkujeme, hezký den, na shledanou.
posluchač
--------------------
Prosím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě pan posluchač Ságner, dobrý den.
posluchač
--------------------
Taky dobrý den. Já si taky myslím, že je potřeba okamžitě to řešit, myslím si, že by bylo nejsprávnější tu vodu několikanásobně zdražit, protože to, co se spotřebovává, je naprosto zbytečný a jinak lidi nedonutíte než zdražením snížení spotřeby vody. Až za 5 let nebude voda pro nikoho, tak jsem zvědav, co budeme dělat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře. Děkujeme, hezký den, na shledanou.
posluchač
--------------------
Na shle.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Připomenu, že hostem ve studiu je ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Mark Rieder. Tak, když půjdeme k těm myšlenkám jednotlivým, které zazněly od posluchačů, a vezmeme to od konce, tak vy už jste mluvil, že zřejmě zdražit podzemní vody bude nezbytné, asi otázka je výše té ceny. Ale je potřeba konat hned, jak se shodli oba posluchači?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Tak samozřejmě, zdražení vody u té podzemní vody by mělo být postupné, měl by to být postupný nárůst, je to rozloženo do několika let, aby se to dostalo na cenu vody povrchové. Je pravda to, co zmiňoval pan posluchač, že ekonomické nástroje jsou jedny z nejúčinnějších, to znamená, chceme-li někoho donutit k tomu, aby začal například šetřit vodou, pak samozřejmě zdražení by se mohlo zdát, že by mohlo být nejúčinnějším a pravděpodobně by také bylo, samozřejmě, na druhou stranu je nutné brát v potaz sociálně únosné ceny vodného a stočného, takže s tou vodou se nedá dělat úplně cokoliv.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je možné, jak zaznělo od pana posluchače Richtera, nařídit zemědělcům, aby vlastně přeorali ty lány, udělali menší políčka a remízky?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Tak samozřejmě, že to možné není, protože 98 procent zemědělské půdy u nás je propachtováno, to znamená, že na ní nehospodaří ti vlastníci, ale hospodaří na ní ti, kdož to dělají za účelem zisku. Věc další je, samozřejmě která je ještě v tomto směru důležitější, jsou vlastnická práva, to znamená, my velmi těžko nebo stát velmi těžko může vlastníkům nařídit, co má se svým soukromým majetkem dělat nebo nemá dělat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posluchač Českého rozhlasu Plus Tomáš Bernášek. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co myslíte, může vláda prostřednictvím ministerstva zemědělství změnit systém tak, aby v dohledné době byla opravdu citelná změna k lepšímu?
posluchač
--------------------
Prosím vás, já jsem vás hrozně špatně slyšel.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jestli si myslíte, že je v moci ministerstva zemědělství něco změnit v dohledné době tak, abychom to zaregistrovali?
posluchač
--------------------
V moci ministerstva zemědělství. No, to bych musel asi věštit z křišťálový koule, samozřejmě netuším. Maximálně to může nějak iniciovat, spíš je to na zodpovědnosti jednotlivých lidí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A když byste začal sám od sebe, jakým způsobem teda zacházíte s vodou?
posluchač
--------------------
Já určitě jako minimálně s nějakou úsporou vody se snažím, třeba na zalívání mám normálně nádrž na dešťovku.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co byste považoval...
posluchač
--------------------
Tak jako pozoruju ve svém okolí, tak jak spousta lidí o tom uvažuje, že by si pořídili nějakou akumulační nádrž na zalévání a na splachování a tak, takže...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže ta je cesta podle vás?
posluchač
--------------------
...zájem mezi obyvatelstvem já rozhodně eviduju. Samozřejmě problémem jsou vždycky pořizovací náklady. A co já teďka třeba dělám jeden rodináč pro kamaráda, kde to jako reálně zvažují, že by si udělali akumulační nádrž a v případě, že bude nějaký dotační program od ministerstva zemědělství, tak samozřejmě po tom asi šáhnou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, pane Berdnášku, děkuju, hezký den, na shledanou.
posluchač
--------------------
Jo, prosím, na shle.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mark Rieder je naším hostem. Když se ještě vrátíme k té myšlence, která také zazněla od toho prvního volajícího posluchače, že nemá cenu příliš šetřit ve chvíli, kdy vodohospodáři taky nešetří, protože třeba ta infrastruktura není úplně v pořádku a dochází tam k velkým únikům vody?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Tak já bych řekl, že ten plán měl v jedné části tvrzení pravdu a v druhé, v druhé části tvrzení pravdu neměl. V té, které měl pravdu, je, že by bylo zapotřebí věnovat větší množství prostředků na obnovu infrastruktury, to znamená, na obnovu a rekonstrukci vodovodních a stokových sítí. Na druhou stranu tyto společnosti jsou zase společnosti soukromé většinou a snaží se podnikat, takže samozřejmě, že se snaží minimalizovat ztráty a ty ztráty dneska třeba na území hlavního města Prahy se pohybují někde mezi 10 až 15 procenty, což je, řekněme, tak celosvětový průměr v těch vyspělých samozřejmě zemích.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme u telefonu pana posluchače Pukovského, dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, pane redaktore. Každý má jiný názor. Já vám taky řeknu ten svůj. Přehrady můžou sice zadržovat vodu, ale nezadržují splachování vody a orné půdy, když s ní budeme tak nadále zacházet. Za několik let nebude úroda a za poslední léta jedna třetina zmizela zástavbou, různou zástavbou, že, takže dálnice, obchvaty a tak dále. Mizí stromy, a sice víme, co to udělalo ve světě. Udělali z toho pouště kolikrát, že? Také zadržují, ty stromy zadržují jednu třetinu vody, ochlazují vzduch a už to cítíme, průtrže..., dostatek toho, ty velké průtrže, ty velké kroupy, můžou přijít ještě tornáda, a to bude náš konec. Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Děkujeme. Na shledanou. Pan posluchač Plaváček. Dobrý den.
posluchač
--------------------
Dobrý den, u telefonu Plaváček, Pepa Plaváček. Prosím vás, já bych to řešil odspoda. V první řadě bych zakázal bazény v zahradách, ještě pan prezident Havel, když převzal funkci, tak letěl helikoptérou nad českou krajinou a říkal, že už nejsme kultura mohelnicových polí, ale kultura bazénů. Když se podíváte po vesnicích, v Praze, všude, všude skoro na každý zahradě je bazén. Ta voda se odpařuje, to znamená, že to je neuvěřitelná ztráta vody z bazénů, to by byl první krok, který kdybych měl já tu moc, tak zakážu bazény. Druhá věc je, druhý krok bych zakázal kácení alejí kolem silnici kvůli řidičům, kteří jezdí rychle a že se v autě nabourají a zabijí se, to je jejich problém. Čím víc se rychleji jezdí, /nesrozumitelné/, tak aspoň na silnicích bude bezpečněji.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře. Pojďme zpátky k té vodě. Děkuju.
posluchač
--------------------
Tak. A ještě, prosím vás, teda potom další ještě tady je taková aktivita, v Praze aspoň to je, třikrát a dost se tomu říká, to znamená, že lidé se mohou, nebo ne mohou, ale rozhodli, že se budou koupat jenom třikrát týdně, to znamená, že dřív se lidi třeba koupali jednou za týden a nebyli špinavý, když se člověk třikrát denně vykoupe, tak já myslím, že by mu to mohlo stačit a samozřejmě musí se mýt, ale když, měl jsem kamarádku, která se koupala pětkrát denně, pětkrát denně napustila vanu a ještě si jí připouštěla, no, tak to nějaký vody.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rozumíme. Dobře.
posluchač
--------------------
Každý může od sebe ušetřit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, ano, díky, mějte se hezky, na shledanou. Paní Leixnerová, dobrý den.
posluchačka
--------------------
Halo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, posloucháme vás.
posluchačka
--------------------
Prosím vás, já bych z toho udělala vysloveně jako národní záležitost, že by prostě mladý lidi z měst, že by šli prostě do těch polí a dohodli by se všichni a udělali bychom se prostě, udělat ty pruhy těch stromů, prostě tý trávy, že by prostě se opravdu, protože všichni už cítí, že to je vysloveně jako nebezpečný. A že by se ta voda prostě dobře na ty rybníky, prostě na těch potokách zase, zase udělal znova. A taky v domácnosti se dá šetřit perfektně, že já prostě, když mám takhle dřez, mám tam takový lavůrek a když si myji ruce nebo nádobí nebo takhle oplachuju, tak všechno mi do toho teče a prostě tím to naleju do kýble a tím splachuju prostě záchod nebo prádlo nebo veškerou tu vodu jako použiju prostě znova, takže to je všechno. Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jasně, rozumíme. Dobře. Děkujeme, mějte se hezky, na shledanou. Hostem Radiofóra je ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského Mark Rieder. Pojďme zpátky k těm nápadům, protože je vidět, že posluchačům nedostatek vody leží na srdci. Měli bychom se méně koupat, to je jeden nápad.
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Tak myslím si, že je to jeden ze způsobů, jakým, jakým se dá samozřejmě šetřit voda. Další ze způsobů je vlastně využívání této vody, která jde z koupání, například na to splachování, to si myslím, že je technicky proveditelné, nicméně jsou to finančně a investičně poměrně náročné akce.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Marián Vojtek, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus, bedlivě zkoumá, co píší naši posluchači na sociálních sítích. Jak to vypadá?
Marián VOJTEK, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus
--------------------
Luděk Kvapil se na Facebooku ptá příčiny: "Deregulace toků a hlavně špatné hospodaření s půdou, rozorané remízky, málo humusu v půdě, půda neudrží vodu. No, a když zaprší, tak všechno hned odteče i s nejúrodnější vrstvou půdy, musí se prostě změnit způsob zemědělství, třeba lány řepky zrovna vodu zadržet neumí. A přesto je řepka dotovaná, abychom následně mohli dotovat zadržování vody, která kvůli lánům řepky nezůstane na poli." Píše Ladislav Kvapil. A ještě Ladislav Harvánek z Facebooku navrhuje: "Budování vodních nádrží, je jednou z četných cest a navíc musí být splněny určité podmínky, které člověk nedokáže ovlivnit. Dalším bodem by měla být vhodná agrotechnika a péče o půdu, aby dokázala co nejvíce vody zadržet. Časté a dostatečné hnojení organickými hnojivy, lány plodin s vysokou transpirací také nepřispívají k udržení vláhy, tak zbytečné meliorace v 60. a 70. letech." A jako poslední bod bych přidal skutečnost, že sice ubývá zemědělská půda a je nahrazována vyasfaltovanými a vybetonovanými plochami, které nejen vodu rychle odvádějí, ale také se rychle ohřívají a negativně ovlivňují mikroklima krajiny. A ještě si rýpnou do ekologů, kteří prosazují obnovu lesů za převážného použití listnatých stromů, ty také způsobují vypařování úbytku vláhy v půdě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tolik tedy Marián Vojtek, editor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus, děkujeme. Pane řediteli, jak by se měl změnit třeba v rámci územního plánování přístup k zemědělské krajině?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Já si myslím, že za, a to je ten nástroj, který má ministerstvo zemědělství v rukou, a to je vlastně dotační politika, za pomoci dotační politiky podporovat vlastně pěstování plodin, které budou schopny zadržovat, zadržovat vodu, podporovat právě budování těch remízků a různých dalších krajinných prvků.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A promiňte, jak ale, jak podporovat, jakým způsobem?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Dotačně, je to jeden z mála účinných nástrojů, zase je to ekonomický nástroj, dotačně podporovat obnovu zaniklých rybníků, respektive rekonstrukci rybníků a je to koneckonců jedna z věcí, o které bude dnes mluvit pan ministr Jurečka. Je to ale i z fondů Evropské unie, respektive z národních prostředků Státního fondu životního prostředí, kdy se chystá program na podporu retenčních nádrží, na srážkovou dešťovou vodu, která by byla dále využívána, ať už na splachování nebo na zalévání zahrádky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
U telefonu teď je pan posluchač Hlavatý, dobrý den.
posluchač
--------------------
Hlavatý, dobrý den. Já bych se pana hosta rád zeptal na vlastně způsob, jak říkal na začátku, že měří vlastně průtok podzemní vody a že ten se pořád snižuje, tak by mě zajímalo, jak dlouho vlastně je tahle veličina sledovaná a jestli vlastně nedochází k tomu, k takovým jako těm cyklům, že někdy je prostě delší čas sucho, potom zase je vlhčeji, tak jestli teď nejsme v období toho sucha a ono se nám to potom zase překlopí do těch povodní, který byly třeba před 10, 15 lety, jo, to je jedna věta.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře, děkuji za tu otázku. Ano.
posluchač
--------------------
Druhá věc je ještě, uvědomme si, že každý z nás splachuje pitnou vodou, jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, o tom už taky byla řeč, ale vrátíme se k tomu. Děkujeme. Mějte se hezky, na shledanou.
posluchač
--------------------
Na shledanou.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane řediteli, můžete odpovědět, prosím?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Tak co se týká měření průtoků, tak tam ta historie je velmi dlouhá, jsou více než 100leté časové řady pozorování průtoků v tocích. Co se týká sledování hladin podzemních vod za pomocí vrtů, respektive pramenů, tak tam ta řada je delší než 40 let, tyto sítě provozuje Český hydrometeorologický ústav. A samozřejmě, že v rámci krátkodobých cyklů tyto cykly lze vypozorovat, nicméně ten celkový trend i těchto cyklů je ve většině případů klesající. Takže je to tak. Co se týká klimatické změny a dopadu klimatické změny na Českou republiku, tak nám vychází to, že ten ročník úhrn srážek, který nám tady na Českou republiku napadne, bude víceméně stejný, jako byl ještě před 20, 30, 50, 100 lety, akorát, že se změní rozložení těch srážek v čase v roce, to znamená, že přibude více zimních a jarních srážek a naopak se prodlouží ta období sucha. A proč o tom mluvím, je to, že vlastně z toho vychází, že se budou více a častěji projevovat extrémní, extrémní projevy hydrologického režimu, ať už to jsou povodně, nebo to jsou sucha a koneckonců je to to, co během posledních 20 let velmi intenzivně pozorujeme a každý z nás na vlastní kůži.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dá-li se to říct velmi krátce, jak tedy každý z nás můžeme jako jednotlivec ovlivnit to hospodaření s vodou?
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Úplně nejúčinnější způsob je vychovávat děti, každý z nás by měl vychovávat děti tak, aby si uvědomovaly hodnotu, hodnotu vody a nejen její cenu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže voda nad zlato.
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Přesně tak.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším hostem byl Mark Rieder, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. M. Děkuju vám, ať se vám daří, mějte se hezky, na shledanou.
Mark RIEDER, ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka
--------------------
Já taky děkuji, na shledanou.
