Kůrovcová kalamita mění lesy ve Zlínském kraji k nepoznání.
Smrky lesníci vysazují méně a jako součásti směsí. Lesy tak budou pestřejší, říká v rozhovoru pro MF DNES nový šéf krajského ředitelství Lesů České republiky Libor Strakoš.
Ve Zlínském kraji postihuje kůrovcová kalamita nejvíce lesy v Hostýnských vrších a v Beskydech. Vůbec nejhorší je situace na Rožnovsku. „V této lokalitě v naší správě jsme se už dostali za bod zvratu a kalamita tam pomalu odeznívá," je přesvědčen nový ředitel krajského ředitelství Lesů České republiky (LČR) Libor Strakoš.
* Znamená to, že už jsou tamní lesy zcela zničené?
Plošně ne, ale většina starších porostů je vytěžená. Mladší porosty zatím odolávají. Co se týká Hostýnských vrchů, z pozemků ve správě LČR jsou nejvíce postižené revíry Lukov a Májová. Ale kalamita tam nedosahuje takového rozsahu jako na Rožnovsku (více zasažené jsou lesy na pozemcích Arcibiskupství olomouckého v okolí Bystřice pod Hostýnem – pozn. red.).
* Budou se pozemky znovu zalesňovat?
Samozřejmě, a je velmi důležité udělat to rychle, aby lesní půda nezůstala odkrytá a vystavená povětrnostním vlivům. Les je zdrojem vody a pro budoucnost je klíčové zachovat retenční schopnost lesní půdy. Holé paseky totiž nedokážou vodu zadržovat.
* Už se ale nevysazují smrky, lesy tedy budou jiné, než je známe dnes?
Skladba dřevin se skutečně mění, lesy budou pestřejší, smíšené s větším podílem listnatých stromů. Smrky se vysazují i nyní, jsou ale součástí směsí a jejich podíl je výrazně nižší. Více ho bude růst ve vyšších nadmořských výškách, kde má vhodnější klimatické podmínky, do 500 metrů nad mořem ho nebudeme vysazovat vůbec.
* Lesy v Beskydech tedy budou podobné těm v Bílých Karpatech?
Větší zastoupení listnatých dřevin je jeden z důvodů, proč nejsou Bílé Karpaty postižené v takové míře jako jiné oblasti republiky, například Vysočina. Struktura lesů však závisí na mnoha podmínkách, úhrnu srážek, půdních podmínkách, způsobu hospodaření. Les roste sto let, a jak se budou měnit klimatické, přírodní a společenské podmínky, tak se bude měnit i on.
Celý rozhovor najdete v MF Dnes.
Komentáře
Nebo ani v té naší "demokracii" neexistuje spravedlnost !!!!
Kdeže za tu naši spravedlnost páni novináři, vládci a úředníci bojují a jak !!!
Toť jedno plané přání staříka k 30 letům "demokracie".
Obdobným způsobem to funguje u nás v rámci celého rezortu, je to o tom, kdo to rozhoduje, a co za to dostane patřičným odsypáním do své kapsy nebo nějakou protislužbičku. Nebuďme naivní, nepochybujte o tom, že kdyby měli žraloci jako Bureš, Toman nebo třeba Rittig (a jistě celá dlouhá řada dalších, jejichž jméno jsme nikdy neslyšeli, protože nemají potřebu se veřejně exponovat a nic na ně zatím neprasklo) opravdu pořádný kus lesa, už by se penízky do lesnictví sypaly, a nějaké se dokutálely až k Vám. Takhle to funguje, na stesky o spravedlnosti se dneska nehraje.
Na co čekáte? Že Vám někdo něco dá jen tak? Za dotacemi zemědělců stojí obrovské úsilí, kterého dosáhli ve spojení a tvrdým nátlakem. Jak se spojují subjekty v LH? Nijak, soupeří jeden s druhým, a kromě toho vytáčejí veřejnost tím, že pěstují jiné lesy, než jaké veřejnost žádá, které ve jménu mizivého 1% HDP ničí třetinu životního prostředí v této zemi. Na změnu společenské poptávky byste zase téměř nereagovali, nebýt současné zvratové kalamity kůrovců.
Jistě, můžete namítnout, že veřejnost nežádá ani babišovské lány řepky, jenže to není jen o tom, co se pěstuje na polích, ale o tom, kolik stovek tisíc lidí ten sektor živí. Jen v Babišově impériu pracuje několik desítek tisíc lidí. Zatímco sehnat někoho, kdo bude těžit uschlou výnosovou dřevinu, která se pak prodá za cenu nepokrývající ani náklady na zalesnění, to může být dnes problém už i na Ukrajině.
Rozumím, že jako stařík vidíte stylem "za mého mládí bylo všechno lepší" programově černě, ale tudy cesta opravdu nevede.
Pánové a dámy jde o naše peníze, které i já stejně jak vy dáváte do daní a dalších plateb tomuto státu a ten je dává někam???
Mluvím tedy alespoň o svých penězích, které celá léta tento stát bere, ale do lesů jich dá jen zlomek, a ještě opět vyvoleným.
Tak se omlouvám, ale na tento server to patří.
A ano, za mého mládí to takto průhledné protěžování určitých skupin nebylo a do lesů šlo více a lesník byl vážený lesa pán a fungovalo to.
A dnes?
A k retenci vody a zalesňování:
Stát již plánuje dát peníze zemědělcům na výsadbu stromů na 1 kus-strom dle našeho Mze až 1200 kč a podržte se lesníkovi dá a jen některému cca 10 kč, bohužel stejné Mze, či Mžp, vždyť je to stejná skupinka "čistých lidiček" a úředníků.
Za co byste chtěl být vážený lesa pán? Za to, že naprosto neodborným lesnickým hospodařením předchozích generací vzniká těžká, nejen ekonomická škoda, a to celému národu?
A není pravda, že do lesnictví žádné dotace nejdou. Co třeba dotace na sazenice smysluplných lesních dřevin, kde dochází k výraznému navýšení? Uvědomujete si, že kdybyste sto let necpali všude smrk, byl by jich dnes potřeba zlomek??
Kdo myslíte, že to dotuje? Z výplat koho jdou daně na tuto položku do státního rozpočtu? Proč to má en bloc platit každý, i ten, kdo na vaše chyby už dávno upozorňoval?
Spočítejte si laskavě, kolik je to korun na každý stromek (budou jich zapotřebí stovky miliónů jen v nejbližších několika letech), a pak dělejte chytrého.
za mého mládí nebylo veřejných zakázek, nebylo tolik zákazů různých způsobů ničení škůdců a nepůsobilo hnutí duha!
To jsou opravdu nezanedbatelné věci.
V tzv národních parcích pracovali lesníci a chovali se zde tak jako v jiných lesích.
Ovšem dnes si tu za peníze daňových poplatníků experimentují páni vědci a všeználci !!!
Tak prosím nepleťte si odbornost s tím co je a děje se tam dnes a ještě se dotuje!!!
Nevím o žádné plošné dotaci do lesů, tak nemohu sloužit v odpovědi na vašich posledních pár vět a o penězích pro vyvolené se tu nechcete bavit...nebo se něco změnilo?
Dále bych zviditelnil, že i těm vyvoleným většinou ty slavné nové skladby dřevin spárkatá stejně spase a tím si páni z Mze opět jen krmí zvěř na masíčko, pak ovšem nejde mluvit o dotaci pro les a změnu v lesním hospodaření.
Národní parky tady nejsou od toho, aby se v nich lesnicky hospodařilo stejně, jako v hospodářských lesích!!!
Ti vědci a všeználci (jak se o nich pohrdavě vyjadřujete) mají (aspoň někteří) podstatně lepší přehled o tom, co by mělo ve střední Evropě růst za lesy, než řada "lesních odborníků" Vašeho typu, jejichž jedinou dovedností je pasečné smrkolesnictví věkových tříd.
Lžete a lžete, navíc jste zřejmě už natolik senilní, že to po sobě ani nekontrolujete. Ty "slavné nové skladby dřevin" tady mají růst, protože tak rozhodly přírodní podmínky střední Evropy, ne alkoholem vymytý mozek smrkového plantážníka (většinou disponujícího i loveckým lístkem).
Já pěstuju výlučně přírodě blízké lesy a těch svých x hektarů v pohodě zvládám se Stopkusem a několika menšími oplocenkami. A víte, čím to je? Že já JEDNÁM a HLEDÁM ŘEŠENÍ, na rozdíl od Vás, který jen pindáte stylem, jak bylo všechno kdysi nádherné a teď je to pod psa - asi proto, že jste už starý - bude to zřejmě generační problém.
Vždycky si v této souvislosti vzpomenu na rozhovor s J. Škvoreckým z doby těsně před jeho smrtí, když se ho redaktor ptal, jaké bylo jeho nejšťastnější životní období. On na to odpověděl, že německá okupace, a když se zaskočený redaktor divil, jak je to možné, odvětil, že proto, že byl mladý a zdravý a líbil se holkám.
V tzv národních parcích pracovali lesníci a chovali se zde tak jako v jiných lesích.
Ovšem dnes si tu za peníze daňových poplatníků experimentují páni vědci a všeználci !!!
.
Národní park byl jeden - Krkonoše - a zatímco za mého v 70. letech tam rostl krásný SM les, v letech 80 a 90. to byla jedna velká paseka. Mimo kleče.
Nevím, jaké máte zprávy dnes, ale podle toho jak hospodaří Krnap i Npš a ještě bych přidal Les Hl.m.P. tak to jsou nejprogresivnější lesníci u nás. Zavádí to, co se na západě a na Slovensku už dávno praktikuje - a ku podivu, podle článku v Lesnictví z minulého měsíce o NPš má tato metoda dokonce i ekonomické výhody, poměru zisk na hektar.
Slovensko: smrk tam nikdy nepřesáhl 30%, ani za bolševika. Dnes má okolo 20-23 a pořád to padá. Pod 800 mnm se kromě Oravy už skoro nikde smrk nesází. Jedle a buk válcují smrk v obnově i okolo 1200-1350 mnm (Velká a Malá Fatra).
Německo: má před ČR náskok, který odhaduju na 15 let. Tzv. zelené lesnictví je tam už standard a momentálně probíhají hlavní spory v rovině, zda jsou dostatečně zelené bukové apod. výsadby, pokud jde o pasečný způsob, nebo i od toho odejít k výběrnému principu (tzv. les "trvale tvořivý").
U nás se to mění samozřejmě taky, a dost rychle, stačí se podívat na článek, pod kterým diskutujeme. Předchozí zlínský krajský ředitel LČR dělal ještě loni přímo nad městem (250-320 mnm) hektarové smrkové paseky po smýceném bk+db, nový ředitel nebude sázet ŽÁDNÝ smrk pod 500 mnm. Pánové bojují bitvy, které už dávno skončily (snad možná jen ne ještě u nich, kam hlavní nápor všech tří lýkožroutů od SV teprve dorazí).
A ano, za mého mládí to takto průhledné protěžování určitých skupin nebylo a do lesů šlo
Byl na to dokonce velice složitý systém. Po škole jsem začínal na řiditelství dřevařských závodů - pilařina - tak jsem valil na drát. Valuty se odváděli rovnou - a když bylo třeba něco koupit u imperialistů - byla specializovaná exportní firma, nad rámec státního plánu - která vaše dříví rovnou směnila za kapitalistickou techniku, čímž nebyl problém s devizama. Vymakané ! Protože pily v té době dost vydělávali, tak existoval ještě jakýsi stranou domluvený převod zisku do ztrátových strojírenských podniků - prostě přišel befel, že tolik a tolik se pošle do ČKD a o to se zkrátí zisk a prémie zaměstnanců pil.
Lesníci z toho neviděli nic - ty měli ceny dané v nesměnitelných korunách, takže pokud nevyváželi kulatinu a to moc ne, ostrouhali.
Jo, fungovalo to skvěle.