Strnady – 3. prosince 2019 – V poslední době se hodně mluví o douglasce tisolisté. Avšak jejímu vztahu k vodě nebyla zatím věnována v České republice větší pozornost. Vzhledem k diskusím o možnosti zvýšení zastoupení douglasky jako náhrady chřadnoucího smrku ztepilého mají ale informace o vodním režimu douglasky a porostních směsí s douglaskou mimořádný význam zejména kvůli klimatickým výkyvům hrozícím povodněmi a suchem.
Nedostatek domácích informací vedl výzkumníky z VÚLHM k sestavení přehledu především ze zahraničních zdrojů, který vyšel v časopise Zprávy lesnického výzkumu 3/2019. Studium vybraných publikací o vodním režimu douglasky a porostů s douglaskou přineslo následující důležité poznatky.
V nadzemním prostoru lesního porostu se odehrávají důležité procesy transformace a distribuce srážek, zasahující do půdní a kořenové sféry. Z analyzovaných studií vyplynulo, že douglaska silně ovlivňuje distribuci porostních srážek. Objemový obsah vody v půdě však závisí primárně na fyzikálních vlastnostech půdy. Na jižním svahu byly intercepční ztráty, tj. zadržení a výpar části srážek volné plochy porostem douglasky, vyšší než na svahu severním.
Průměrné letní podkorunové srážky představovaly 76 % srážek volné plochy, průměrné zimní podkorunové srážky byly vyšší, když dosahovaly 86 % srážek volné plochy. Stok po kmeni byl zanedbatelný ve vegetačním i mimovegetačním období. Při srážce nad 200 mm se výše podkorunových srážek blížila výši srážek volné plochy, když podíl podkorunových srážek dosahoval 96 %.
Významnou roli pro příjem vláhy kořeny, pro vytváření a příjem živného roztoku i pro drenážní odtok půdou hraje půdní voda. Ukázalo se, že odstranění poléhavého keřovitého podrostu, nacházejícího se pod horní etáží douglasky, se promítnulo během dvou vegetačních period po zásahu do naměření vyšších hodnot objemového obsahu vody v půdě. To korespondovalo s kalkulovanou intenzitou transpirace douglaskových stromů v průměru 0,4 mm/den během druhé poloviny obou vegetačních období.
V jiném případě byla po holosečné těžbě douglasky a plošném pálení objemová vlhkost svrchní vrstvy půdy vyšší než v kontrolním nevytěženém porostu. Po 4 letech se v důsledku obnovy hydricky funkční vegetace na holoseči stav obrátil a objemová vlhkost svrchní vrstvy půdy zde zůstávala po dlouhou dobu nižší než na kontrole.
Při obnově porostů vodní režim výsadeb douglasky příznivě ovlivňovala opatření snižující teplotu půdy a výdej vody sazenicemi.
Odtok z povodí se mění v důsledku těžby dřeva, obnovních sečí, ale i kalamitního zničení lesa a holin. Holosečná obnova douglasky na ploše povodí zvýšila celkový objem odtoku ve vodoteči více než těžba clonosečná. Kulminační průtoky se nezměnily, nízké průtoky se zmenšily a po holosečné obnově se vyskytly v 8 dnech, po clonosečné ve 2 dnech.
Kalamitní těžba následkem přemnožení štětconoše douglaskového se na odtokových poměrech v povodí projevila po defoliaci na 25 % porostní plochy. Celková roční odtoková výška byla o 132 mm vyšší než hodnota pro nepoškozené porosty. Potvrdily se tak souhrnné výsledky, že změnu odtoku vyvolá destrukce alespoň 20 % plochy povodí.
Řada studií prokázala, že v porostech s douglaskou nastává hydraulická redistribuce půdní vody. Douglaska je totiž schopná odebírat vodu z hlubších vrstev půdy mnohem efektivněji než smrk. To jí umožňuje transpirovat více vody, zvláště během suchých period, a také růst rychleji než smrk.
Biologické vlastnosti douglasky by měly být brány do úvahy při plánování budoucí druhové skladby lesů, protože mohou mít podstatný dopad na pěstování i hydrologii. I když se v literatuře objevují náznaky, že douglaska může redistribucí půdní vody dotovat svrchní vrstvu půdy, musí být tyto indikace prokázány také v domácích poměrech, např. ve vztahu ke smrku nebo buku.
„Jestliže dnes uvažujeme o douglasce jako o náhradě za kalamitně chřadnoucí smrk, pak by její zastoupení v nižších polohách (2.–4. LVS) mohlo být do 20 %, ve vyšších polohách (5.–7. LVS) maximálně do 10 %. Vysoký odběr půdní vody douglaskou může, zvláště pak v suchých periodách, zhoršovat vodní poměry v povodích s napjatou vodní bilancí.“, konstatuje František Šach.
Článek vznikl za podpory Ministerstva zemědělství – institucionální podpora MZE-RO0118 – a z podpory výzkumu a vývoje z veřejných prostředků MZe projektu NAZV QK1810415 „Vliv dřevinné skladby a struktury lesních porostů na mikroklima a hydrologické poměry v krajině“ a projektu QJ1520299 „Uplatnění douglasky tisolisté v lesním hospodářství v ČR“.
Článek „Vodní režim douglasky a lesních porostů s douglaskou“ je ke stažení zde: https://www.vulhm.cz/files/uploads/2019/10/569.pdf
Autoři a kontakt: Ing. František Šach, CSc., Ing. Vladimír Černohous, Ph.D., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D., VÚLHM, v. v. i. VS Opočno, e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Komentáře