Před 100 lety postihl Šumavu katastrofální polom. Jeho vznik a zpracování popsal podrobně v r. 1925 Hugo Trnka v 41stránkovém článku.Z článku jsem vybral doslovně určité části, aby je bylo možno porovnat s nynějším stavem lesa, přírody a kůrovce.
Polom byl skutečně mimořádně veliký a napadl lesy v listopadu r. 1917, tedy ještě v době první světové války, kdy mladí muži byli na frontách, v zajetí nebo v lazaretech. řesto přistoupili tehdejší lesní hospodáři k likvidaci kalamity zodpovědně a komplexně. Spadlo tehdy 190 000 m3 polomů na ploše dvou revírů s úhrnnou plochou 7193 ha. Pro zpracování bylo vybudováno 15 km uzkokolejných lesních drah, postavena nová parní pila s pěti rámovými pilami, přebudováno železniční nákladiště ve Zbytinách. Dřevo se nezkazilo, poněvadž bylo odkorněno a kůrovec se nerozmnožil. Kalamita byla zpracována do r. 1922 a plochy byly zalesněny do r.1925. Nutno připomenout, že tehdy ještě motorové pily nebyly a že nebyly také žádné traktory ani chemické prostředky. V porovnání s nynějším stavem, kdy s kůrovcem se bojuje přes 20 let, kdy je zdevastována krajina, zhoršený stav povrchové a spodní vody, životní i přírodní prostředí a kdy statisíce kubických metrů dřeva hnije bez užitku v lese, se ukazuje, že lesní hospodářství řídí lidé neschopní a že je v tom ministerstva zemědělství, životního prostředí, průmyslu a obchodu, místního rozvoje a ministerstvo financí nezodpovědně podporují. Jakou úlohu v tom hrají takové speciální úřady, jako Agentura ochrany přírody a krajiny, ÚHOS, Inspekce životního prostředí, Certifikační organizace FSC a PFSC, Státní správa lesů, Ústřední kontrolní úřad, Policie, která trestní oznámení odmítá řešit? A proč odmítají se tím zabývat Státní zastupitelství ? A kteří „vědci" tento stav obhajují a svádějí vše na sucho a globální oteplování? Kdo zavedl do národních parků bezzásahový režim, který katastrofálně rozmnožil kůrovce? A kdo na tomto stavu vydělává, a proto jej podporuje? Následující výňatky nejsou jazykově ani slohově a gramaticky upraveny a jsou v nich převzaty i tehdejší odborné výrazy.
Celý článek najdete zde.
