Benátky nad Jizerou – Letošní sucho a horko decimovalo rostliny i zvířata. Benátecký hajný a ředitel Správy městských lesů Karel Bendl vidí jako hlavní problém obdělávání země bez respektu k přírodě. Na vražedné sucho podle něj lze ale nahlížet také jako na přínos.
* Zima je za dveřmi. Chystáte se zvěř přikrmovat?
Už tři roky po sobě nebyla žádná zima, takže potrava je k dispozici celoročně. Krajina však dokáže uživit jen určité množství živočichů. Letos je největším rizikem nedostatek vody. Naše oblast byla zcela vyschlá. To by měl být tedy hlavní úkol myslivců i veřejnosti – dostat do krajiny zpět vodu, budovat retenční nádrže, nemeliorovat a udržovat stávající vodní zdroje.
* Jaké důsledky mělo letošní sucho pro zvěř?
Musela migrovat na obrovskou dálku, mnohdy až k řece. Cestou překračovala silnice a zvýšený pohyb byl vidět na počtech přejetých kusů. Jako příklad mohu uvést Traviny, obrovskou chráněnou přírodní oblast u Benátek zařazenou do Natury 2000, kde není vůbec žádná voda. Pokud tam chceme vrátit zubry z Polska nebo divoké koně z Anglie, budeme muset hloubit studně, z nichž bude voda vyváděna na povrch.
* Někteří tento projekt chápou jako mrhání penězi.
Já tyto aktivity vítám. Nejde přece jen o návrat těchto velkých kopytníků, jde o zachování rázu krajiny. Na velkou zvěř jsou navázáni menší živočichové, bezobratlí a ti zase k životu potřebují určité rostliny. Význam zubrů, koní či praturů spočívá v tom, že pouze tato velká zvířata dovedou zpracovat trní, které by veškeré další rostliny zahubilo, a zároveň kypří půdu. Rozbijí drny a v odhalené půdě se dovedou uchytit semena rostlin. To v minulosti ve vojenských prostorech dělala těžká technika. Když vidím všechny ty projekty, které EU platí, například silnice končící v poli, tento má pro mě jako člověka, jenž má rád přírodu, smysl.
* Ve vztahu k suchu jste zmínil vysokou zvěř. Jak si s horkem poradí menší živočichové?
Třeba pro ještěrky, ježky nebo rejsky je i kilometr nepřekonatelná vzdálenost. Pokud zmizí biokoridory, tedy cestičky, které zároveň poskytují úkryt a umožňují migraci, tato zvířata už se nedostanou za potravou, vodou či pářením. A to je problém, protože jsou na ně jako na potravu navázaná větší zvířata. Celý ekosystém se bortí jen kvůli tomu, aby se zvýšily výnosy z cukrovky, vyrobilo se víc cukru, víc se jej prodalo do EU a ta nám mohla poslat peníze na pratury a divoké koně. Peníze tečou, přestože by mohly zůstat rovnou na stejném místě a pomáhat tam.
* Mění se podle vás způsob zemědělství?
Lesním hospodářstvím se zabývám 22 let a vidím, že ano. Těsně po revoluci se předpokládal návrat k drobným políčkům, mezím a remízkům. Jenže nakonec došlo k ještě většímu scelování posvěcenému ministerstvem zemědělství. Nezbavili jsme se ani chemie na polích, protože chov dobytka se přesunul do zemí, kde je to patrně levnější, a není čím hnojit.
* A co lesy? Jejich kácení bývá dáváno do rovnice s povodněmi.
České lesy patří několika dominantním vlastníkům, kteří mají v majetku většinu lesního porostu ČR. Když se je rozhodnou kácet, je to samozřejmě špatně. Ano, lesy zadržují vodu, poskytují útočiště živočichům, ale mají i nezpochybnitelnou funkci estetickou.
* Co aktuálně zaměstnává Správu městských lesů?
Prioritou je její zapojení do projektu na Travinách a snaha dostat do této lokality vodu. Dále likvidace následků toho letního sucha – v nejsuších měsících měla být půda proschlá 40 centimetrů do hloubky. Mladé stromy a rostliny, jejichž kořeny takových hloubek nedosahují, uschly. My nyní uschlé stromy nahrazujeme mladými. Díky tomu suchu jsme ale také získali. V první řadě jsme si uvědomili, že nejde jen o nějaký papírový problém, ale že voda je nesmírně vzácná. To si uvědomíte až ve chvíli, kdy ji nemáte a nutně ji potřebujete. Tou dobou si také uvědomíte, jak málo jí vlastně potřebujete. Příroda se však se suchem vypořádala ohromně. Například stromy vprostřed léta shodily listy, aby jimi voda neodcházela, a nové pupeny narazily na podzim. A také, ačkoliv je to tvrdé, uhynuli slabší jedinci. Ti silnější budou v životě pokračovat, jejich potomci budou odolnější a budou si s dalším takovým výkyvem umět poradit. Dlouhodobě je obrovské sucho devastující, jednou za čas je ale nesmírně ozdravné.