Zdroj: Radiožurnál
Datum: 23.07.2007
Moderátor: Tomáš Medek
Relace: Ekonomický magazín
Moderátor (Tomáš Medek):
Hrozí Česku kůrovcová kalamita? Názory odborníků na tuto otázku se liší. Svou roli hraje počasí, ale i rychlost odklízení dřeva, které v lesích zůstalo ležet po lednovém orkánu. Jak zjistil redaktor Václav Malina, rozšíření kůrovce lze jen stěží předvídat. Experti se neshodnou ani v tom, zda horka minulých dní kůrovci prospívají nebo škodí.
Redaktor (Václav Malina):
Za největší nebezpečí pro lesy na Šumavě mnozí označují porosty v Národním parku Šumava. Náměstek ředitele Správy národního parku Šumava a vedoucí sekce péče o ekosystémy Libor Hošek se domnívá, že kůrovci nesvědčí horko.
Host (Libor Hošek):
Extrémní teploty ani kůrovci mnoho nesvědčí a podle některých výzkumů je dokázáno, že teploty pod kůrou na místech, kam se opírá celý den takové slunce, jaké v poslední době je, tak v podstatě brouka svým způsobem až uvaří. Ale podotýkám, že jsou to určité výzkumy a že takovéto informace také máme. Pro nás jako pracovníky Správy Národního parku toto počasí je relativně výhodné proto, že nám umožnilo zahájit intenzivní obranu proti kůrovci ve smyslu použití chemických prostředků, konkrétně biocytů.
Redaktor (Václav Malina):
Ponechme stranou protichůdné názory na použití i údajně nejšetrnějších chemických přípravků v chráněném území. Zlikvidují totiž 80 procent kůrovce, ale zároveň další hmyz. Náměstek šumavského parku Libor Hošek nemá rád používání pojmu kůrovcová kalamita v populistickém duchu. Kalamitní stav je podle něj u kůrovce přesně definován lesním zákonem. Ovšem s tím, že velké množství nezpracovaného dřeva je pro kůrovce atraktivní hmotou, souhlasí.
Host (Libor Hošek):
Toto je velice atraktivní hmota pro kůrovce a v tom letošním roce předpokládáme, že velké množství kůrovce bude právě se přerojovat v těchto vývratech a polomech a ty problémy, které se dají očekávat, je otázka příštího, respektive dalšího dvou až třech let.
Redaktor (Václav Malina):
Sdružení Šumava 21 si klade za cíl záchranu šumavských lesů. Jak říká jednatel tohoto sdružení Jiří Štich, převážná část lesníků je přesvědčená, že kůrovcová kalamita Šumavě skutečně hrozí.
Host (Jiří Štich):
Po tom, kdy ministerstvo, respektive ministr rozhodl, že asi jedna pětina, to znamená minimálně 150 tisíc kubíků v prvních a někde i ve druhých zónách, zůstane neasanováno, tak riziko kalamity je velice vysoké, respektive ta pravděpodobnost se domnívám, že hraničí s jistotou. Samozřejmě záleží na vývoji počasí. Letošní počasí zatím kůrovcovi přálo, až na dejme tomu první červencovou dekádu, kdy se přece jen ochladilo a vývoj kůrovce se pozastavil. Ovšem pokud nastanou další horka, tak je předpoklad, že kůrovcovi to bude velice svědčit. Asi příští a zejména asi za dva roky, tak jak historie kůrovcových kalamit nás poučuje, tak teprve po těch dvou letech bývá po těch větrných kalamitách gradace kůrovce.
Redaktor (Václav Malina):
Že by kůrovce likvidovalo horko, nad tím kroutí hlavou.
Host (Jiří Štich):
Literatura to nezná tohleto, že by teda velká horka uvařily kůrovce, to zatím jsem v literatuře ani v historii nezaznamenal. Jestli jsou to nějaké nové poznatky, ale velice o tom pochybuju teda.
