; "klec1.jpg")
Autor: ROSTISLAV HÁNYŠ
Letité spory o kleč v Jeseníkách vstoupily do další fáze. Ochranáři ji začali vyřezávat.
Pokácené dřeviny se začínají hromadit u turistické cesty pod vrcholem Keprníku, jedné z nejvyšších hor Jeseníků. Lesní dělníci už zlikvidovali na vrcholu hory přes půl hektaru. Dalšího půl hektaru ještě zbývá.
Ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky tvrdí, že kleč je na horách nepůvodní porost, ohrožuje vzácné rostliny a živočichy a chtějí se jí zbavit. Lesníci naopak říkají, že bez kleče se horské svahy nemusí ubránit půdním erozím. „Kácíme v nepříznivých klimatických podmínkách, protože na jaře to nebylo možné kvůli hnízdění ptáků, na podzim zase kvůli říji jelena evropského a v turistické sezoně také kvůli pěším turistům,” řekl ochranář Jindřich Chlapek.
Podle něj bude vrchol Keprníku a svahy do vzdálenosti sto metrů od vrcholu nejpozději do dvou let bez kleče. „Celkem je třeba vykácet 1,1 hektaru kleče na ploše dvou a půl hektaru. Přitom příznivých dnů pro kácení je velmi málo,” řekl ve čtvrtek při kontrole. Část porostů kosodřeviny vysadili na Keprníku a jeho svazích lidé před osmdesáti lety.
Stejným způsobem se dostávala kleč také do dalších částí Jeseníků už od devatenáctého století.
Lidé kleč vysazovali na horách v obavách z lavin nebo sesuvů či erozi půdy při vydatných deštích. „Nejde jenom o to kleč vykácet. Je třeba také ze země vytrhat stovky už zakořeněných semenáčů, které by se za několik desítek let rozrostly do souvislých porostů. To už ale necháme na mladých ochráncích přírody, kteří nám jezdí pomáhat,” konstatoval Chlapek.
O kácení kleče na Keprníku vedli ochranáři dlouhý spor s Lesy České republiky, které se starají o všechny státní lesy. Do lesních porostů totiž počítají i horské plochy porostlé kosodřevinou. Vybojovat souhlas ke kácení kosodřeviny na Keprníku nebylo podle ochranářů jednoduché. „Trvalo zhruba pět let než se nám podařila dohoda s Lesy ČR. Pomohly nám také dvě studie, které nezávisle na sobě prokázaly negativní vliv kosodřeviny na zdejší přírodu,” řekl šéf jesenických ochranářů Jan Halfar. Před kácením na Keprníku se ochranářům podařilo vykácet kosodřevinu ve Velké a Malé kotlině a v části Sněžné kotliny. V roce 2004 se však jejich plán zbavit nejcennější partie Jeseníků nepůvodního porostu zastavil a pokračuje až nyní.
„Samozřejmě ideální by bylo vykácet veškerou kleč, to znamená přibližně sto osmdesát hektarů. Kácení na různých místech ale musí být vždy podmíněno dohodou s Lesy ČR, které mají na kleč výrazně odlišný pohled. My budeme velmi spokojeni, když se nám podaří vykácet dvacet hektarů v nejvíce ohrožených místech. To bude otázka přibližně deseti let,” odhadl Chlapek. Kromě Keprníku podle ochranářů kleč nejvíc škodí v oblasti Vysoké hole, Malého Děda, Tabulových skal, Petrových kamenů, Červené hory a Jeleního hřbetu.
Lesní odborníci však před plošným mýcením kleče ve vrcholových partiích varují. V místech, kde hrozí půdní eroze, kácení téměř odmítají. „Lesníci vysazovali v Jeseníkách kleč od konce devatenáctého století jako ochranu níže položených lesů. Dodnes brání výrazným škodám, které by způsobily eroze nebo svahové sesuvy,” sdělil ředitel šumperské pobočky Lesů ČR Pavel Indra. Podle něj je sice kleč nepůvodní, ale turisté ji po více než sto letech vnímají jako nedílnou součást jesenické přírody. „Akceptujeme lokální redukci kleče tam, kde je třeba ochránit vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Na druhou stranu by kácení nemělo zabránit tomu, aby kleč dál plnila svou ochrannou funkci,” míní Indra.
Uvedl, že Lesy ČR jako vlastník a hospodář mají za toto území odpovědnost. „Kdyby po vykácení kleče došlo k sesuvům nebo rozsáhlé erozi, budeme se z toho zodpovídat my, nikoli ochranáři,” upozornil.
Kosodřevinu vysazovali lidé v Jeseníkách od konce 19. století s cílem zamezit padání lavin nebo při deštích erozím a sesuvům. Z Alp dovezená borovice kleč do té doby v Jeseníkách nerostla. Rychle se však aklimatizovala. Jen za posledních třicet let se tu její plocha díky samovolnému množení zvýšila o šedesát procent.
