Zaměstnávání cizinců a legálních azylantů.
To je cesta, kterou by se mohly v budoucnu vydat firmy nejen na Vysočině, aby uspokojily svoje personální potřeby. Nepřímo je k tomu vyzývá i hospodářská komora.
VYSOČINA Sehnat dělníka je pro Michala Strnada téměř neřešitelný problém. Dřevozpracující družstvo Lukavec (DDL), kde vede personální oddělení, se už delší dobu potýká s tím, že nemůže sehnat pracovníky do výroby.
„Výrazně klesla nezaměstnanost. Před třemi lety bylo na jedno pracovní místo 13 až 15 nezaměstnaných, loni to už bylo pět osob," říká personalista. Sehnat kvalifikovanou pracovní sílu mu ztěžuje to, že Lukavec leží až na pomezí Kraje Vysočina a Středočeského kraje, kde není žádné početnější sídlo.
I proto už v dřevozpracujícím družstvu pomalu začali přemýšlet nad tím, že by se poohlédli i po zahraničních pracovnících.
„Pro zaměstnávání lidí z Evropské unie zde žádné bariéry nevidím. U pracovníků z ostatních zemí jsou legislativní překážky a v některých případech mohou pak nastat i kulturní problémy," přibližuje Strnad faktory, které musí při případném náboru cizinců zvažovat.
Podobné problémy s nedostatkem zaměstnanců v současné chvíli kromě DDL řeší například Automotive Lighting, dopravní společnost Jipocar, výrobce nápojové techniky NATE Chotěboř nebo strojírenský podnik PBS Industry. Vyplývá to z dat krajské hospodářské komory.
Chybí tisíce lidí
Komora si v minulých týdnech udělala rychlý průzkum mezi největšími zaměstnavateli na Vysočině, v němž zjišťovala, jaké jsou jejich personální požadavky.
Odpovědělo 67 firem a ty například přiznaly, že v horizontu dvou let budou potřebovat přes 2 200 nových zaměstnanců. Z toho 40 procent připadá na „nedělnické" profese.
„Ve dvou největších okresech Kraje Vysočina, Jihlava a Třebíč, dokonce firmy plánují navýšit současný stav svých zaměstnanců o více než deset procent," doplňuje Tomáš Prchal, ředitel krajské hospodářské komory.
Z odpovědí vyplývá, že už v současné době zhruba polovina společností cizince zaměstnává. Obzvlášť u velkých nadnárodních koncernů jde o běžnou praxi.
„Ve firmě Bosch jsou osoby z jiných kulturních okruhů vnímány jako obohacení naší firemní kultury," uvedl Mojmír Kolář, mluvčí největšího podniku v kraji.
Hospodářská komora na celostátní úrovní nedávno navázala spolupráci se Sdružením pro integraci a migraci. Společně chtějí pomoci jak firmám, aby získaly pracovníky, tak i legálním azylantům.
„Jsme přesvědčeni, že jedině integrace prostřednictvím práce, přijetí místních sociálních zvyků a zapojení se do běžného života je nejlepším způsobem, jak se mohou tito lidé řádně začlenit do naší společnosti," píše se mimo jiné v dokumentu, který komora firmám poslala. Firmy se však staví k zaměstnávání azylantů spíše zdrženlivě, byť je neodmítají. „Nemůžu říct, že by to byla cesta, která by nám nyní problém s pracovníky vyřešila," myslí si Michal Strnad.
Bosch sice podle mluvčího Koláře hledá cesty, jak poskytnout smysluplnou podporu, ale při přijímání lidí se řídí výhradně odbornými a osobními schopnostmi uchazečů.
„Proto nemáme speciální náborová opatření zaměřená na zaměstnávání migrantů," pronesl Kolář.
***
