Finsko poeticky nazýváme Zemí tisíce jezer, ale poslední dvě desetiletí je to hlavně země tisíců hospodářských lesů. Lesy spoluvytvářená ekonomika se tu stala zdrojem blahobytu a růstu, ale v poslední době také zdrojem kontroverzí. Finské neziskovky nyní upozornily na ne zrovna férové jednání finské vlády a Ministerstva zemědělství, která se snaží s Evropskou unií domluvit „trochu jiné podmínky" pro výpočet národní uhlíkové bilance. Píše o tom FERN.org.
Finská celonárodní ekonomika, kterou je mimochodem nazývána bio-ekonomikou, do značné míry stojí a padá s lesním hospodářstvím. V zemi s 5,5 milionem obyvatel tu v lesním hospodářství a navázaném dřevozpracovatelském průmyslu nachází zaměstnání 315 000 lidí a do roku 2025 se tu počítá s vytvořením dalších 100 000 pracovních příležitostí. Lesy, stromy, dřevo: to dohromady je tu ekvivalentem ročního příspěvku 60 miliard dolarů do státní kasy ročně (a v roce 2025 by to mělo být už 100 miliard dolarů). Současně je Finsko považováno za jednu z nejzelenějších a životnímu prostředí nejvstřícnějších zemí světa. V jeho prospěch hovoří i to, že si uhlíkovou neutralitu nekupuje emisními kredity, jako sousední Norsko, ale vše si řeší „doma a z vlastních zdrojů". Tady ale chvála končí.
Ani stromy nerostou do nebe
Lesy se totiž v bio-ekonomice Finska staly současně jistinou, zálohou, platbou, dlužnou částkou i úrokem. Kde začít? Nejspíš v roce 2008, kdy se tu ke slovu přihlásila ekonomická krize. Ta mimo jiné způsobila výrazný pád technologického gigantu Nokia (která mezi lety 1998-2007 dotovala svými zisky čtvrtinu celé finské ekonomiky) a rázem bylo potřeba získávat finance pro růst odjinud. Finové začali čerpat bohatství ze své zelené banky, z lesů. Jejich kácením a následným prodejem dřeva, biomasy, nábytku či stavebního materiálu dokázali vykrýt schodek v národním rozpočtu. Jenže tím do svého ekologicky vedeného účtu doslova zatnuli sekeru. A pořádně hluboko.
Celý článek naleznete zde.
