Zdroj: BIZ
Datum: 01.07.2007
Autor: MARTIN CHLOUBA
Rubrika: Příběhy lidí a firem
Jindřich Stejskal pracuje v lesnictví šestnáct let. Přes hajného, technika a zástupce ředitele mu vlastníci dali důvěru a zvolili jej do funkce předsedy představenstva firmy s obratem 350 milionů korun. přesto to, co se děje v posledních letech v souvislosti s lesy České republiky, za svou praxi nepamatuje. Během několika let musel zapomenout na poklidné hospodaření v západních čechách a vrhnout se na evropský trh. jinak by firma nepřežila. Alespoň ne v tehdejší podobě.
Stromy, o které pečují, rostou stovky let. V porovnání s nimi mají jejich správci jepicí život. Smlouvy na dobu neurčitou mela Lesní společnost Přimda až do konce minulého roku. Tehdy nastal obrat a vyhlášení nových výběrových řízení. "V západních Cechách je velká konkurence, uspěli jsme jen v části zakázek Lesů ČR, hledali jsme proto jiné projekty a restrukturalizovali firmu," vysvětluje předseda představenstva Lesní společnosti Přimda Jindřich Stejskal.
Zvraty v lesnictví nabíraly spád v posledních třech letech. Nejprve s příchodem ministra zemědělství Jaroslava Palaše. Stejně rychle, jako se po dálnici proháněl 230 kilometrovou rychlostí, vlétl i do tiše plujícího lesnictví. Nejasná situace ale přesahuje do dalšího volebního období současné vlády. "Dříve to nebylo ideální, ale nebyl to takový chaos jako v posledních letech, když už to tak musím říct, podle mě to předtím fungovalo," říká Jindřich Stejskal.
Lesní společnosti i majitelé lesů po sametové revoluci zažili poměrně úspěšnou transformaci. Obvykle se uzavíraly dlouhodobější kontrakty, často na dobu neurčitou s několikaletou výpovědní lhůtou. V tomto oboru to není nic neobvyklého. Péči o les, jenž roste stovky let, není možné ze dne na den ukončit a začít s jinou firmou jakoby na zelené louce. Pro obě strany to bylo výhodné. Dokládají to hospodářské výsledky. Jak majitelé íesů, tak i lesnické společnosti totiž vydělávali. Jiné obory jim mohly po roce 1989 jen závidět.
Ačkoliv lesnictví patří do primárního sektoru zemědělství, žije čistě byznysovým způsobem bez přímých dotací státu. Na rozdíl od pěstitelů si nikdo z lesníků nestěžuje, že prší málo, hodně nebo tak nějak středně. "Možnost dotací existovala jen na úroky z úvěru, ale s ministrem Palašem se to omezilo," tvrdí Jindřich Stejskal.
Lesnictví má i nevýhody, z jejichž spárů se těžko vymaňuje. Přimda by se dala přirovnat k životu závislých. Nejprve si užívala opojení, nyní prochází tvrdou detoxikací. Jak se jmenovala droga? Lesy České republiky. "Byli jsme na nich ze 70 procent závislí. Vlastní polovinu veškerého lesního porostu, což je ale průměr. V příhraničí pripadly státu majetky po odsunutých Němcích a jejich podíl je tu mnohem větší," říká Jindřich Stejskal. Konkurence v západních Cechách je obrovská, o zakázky mají zájem firmy z jiných oblastí. Obce a drobní majitelé nemohou lesníky uživit, jedinou šancí je soutěžit ve výběrových řízeních Lesů ČR.
Ke konci loňského roku vyhrála většinu výběrových řízení v teritoriu Přimdy společnost Les and Forest z východních Čech. "Museli jsme propustit určitý počet zaměstnanců, nechali jsme si jen ty klíčové, kteří dělají na strojích, a obsazení naší pily, nevěděli jsme, jestli bude dostatek práce," říká Jindřich Stejskal. Z celkového počtu 280 lidí ukončila tehdy společnost smlouvy 156 zaměstnancům. Na úřad práce zamířili dělnické profese a hajní.
Lépe by zápletku nevymyslel ani oscarový režisér Miloš Forman. Hlavní roli trháku jménem výběrová řízení obsadila kalkulace cen. Jindřich Stejskal tvrdí, že jejich nesla punc reálných předpokladů, na rozdíl od konkurence. Dokladuje to zkušenostmi s trhem a kvalitním zmapováním situace. "Věděli jsme, kam až můžeme jít cenami, abychom na tom vydělali. Nechtěli jsme je nastavit tak, že budeme dva roky prodělávat. Jiná firma zvolila politiku získat trh," říká Jindřich Stejskal. Podle něj byl problém v zadání řízení, kde nešlo rozlišit dumping. "Nebyl v podstatě prokazatelný. Je možné, že konkurence chtěla snížit náklady, ale nebylo reálné dostat se na nabízené ceny," doplňuje Jindřich Stejskal.
Po neúspěchu ve výběrovém řízení podali odvolání. K jeho vyřízení už nedošlo. Stejně jako tisíce stromů v lesích smetl orkán Kyrill také výsledky soutěže. Byl vyhlášen mimořádný stav a za minulostí se udělala tlustá čára. Během čtrnácti dnů Lesy ČR rozdělily práci na odklízení kalamity. "Uspěli jsme v šesti zakázkách, některé končí třicátého června, jiné až ke konci roku," upřesňuje Jindřich Stejskal.
I přes orkán Kyrill musela firma hledat nové možnosti, jak nahradit objemy prací z minulých let. Dalo by se říct, že se dostavilo vystřízlivění. Hlavní pilíř byznysu sice zůstal, ale na něj se nabalily další oblasti a hlavně vykročení mimo Českou republiku. Přimda byla jedinou firmou v západních Čechách, která se tímto směrem vydala. Vyplatilo se.
Většina zaměstnanců je zpátky ve firmě, i když mají smlouvy jen na dobu určitou. V současné době má 220 zaměstnanců. Nadhled vedení společnosti byl obrovský. Zatímco lokální konkurence "zavírala krámy", Přimda nečekaně zvolila naprosto jiné obory. Ty sice nemohou naplnit většinu rozpočtu, ale jeví se jako perspektivní. Firma dokázala postavit 35kilowattovou fotovoltaickou elektrárnu a další tři plánuje. Tu největší s výkonem 450 kilowattů na vlastním pozemku v Přimdě. "Obec má na slunečních mapách velice dobrou polohu, lepší než Praha, kde je spousta smogu," vysvětluje Jindřich Stejskal.
Přechod od lesnictví k solární energii nebyl příliš náročný, i když administrativa u 450kilowattové elektrárny zabrala již několik měsíců a její stavba začne nejspíše až v listopadu. "Dnes jsem ve stavu, kdy mám podklady pro územní rozhodnutí o stavbě, energetický audit a nyní požádáme o dotaci," říká Stejskal.
Návratnost investice v případě již fungující 40kilowattové elektrárny je sedm let. "Licenci na výrobu elektřiny máme až do výkonu jednoho megawattu," mluví o maximálních možnostech Stejskal. Kromě toho ovšem ušetří téměř 47 tun oxidu uhličitého ročně. Elektrickou energii ovšem musí prodávat ČEZu a za cenu stanovenou zákonem. Ta je fixní na patnáct let dopředu.
Hlavní činností zůstává péče o lesy. Oproti minulosti ale opustil Stejskal české luhy a háje. Na programu jsou lety do Irska či Švédska, kam převedl aktivity. I když by podle něj bylo logické zůstat v regionu, který dobře znají, jinou možnost neviděl. "Poprvé jsme vyrazili do světa před dvěma lety, začali jsme na Slovensku s kalamitou a poté ve Švédsku, to bylo velice úspěšné období, využili jsme pří-dvou zemích," říká Stejskal.
Hlavně ve Švédsku si společnost vytvořila dobrou image. V době krátce po katastrofě přivezla stroje, zaměstnance, získala licence a začala odklízet. Boj na irském trhu byl mnohem složitější. Země nepotřebovala žádná urychlená řešení, Přimda vstupovala na obsazený trh bez kalamitní situace a první rok na to také doplatila.
Skok do neznámého prostředí přinesl firmě ztrátu, v černých číslech hospodaří až letos. Jak najít potencionální irské zákazníky z křesla kanceláře obklopené lesy u Plzně? Zakázky hledalo vedení doslova "naslepo" přes internet. "Podmínky byly tvrdé, až teď jsme se naučili vydělávat. Irsko přináší daňové výhody, ale obsazení trhu něco stojí, soutěžili jsme s irskými, švédskými a také novo-zélandskou firmou," vyjmenovává Stejskal.
Co si ovšem pochvaluje, je průhlednost výběrových řízení. Struktura vlastnictví lesů v Irsku je stejná jako u nás, většinu má stát. Zákon o zakázkách umožňuje férovou soutěž. "Je to banální, představíte firmu, předložíte ceny a osobně přednesete vize a investice za poslední roky. Buď jsou důvěřiví, nebo jsme byli přesvědčiví," říká Stejskal.
Dnes má kontrakty ve dvou oblastech. "Pokud v Irsku skončíme, tak jen kvůVi tomu, že to sami nezvládneme, podobné je to i ve Švédsku. Rozdělování zakázek u nás a v zahraničí se nedá srovnat, říká se tomu neprůhlednost výběrového řízení," tvrdí Stejskal.
Vývoz pracovních sil a strojů mimo Česko chystá Přimda do budoucna. Podle Stejskala ani příliš nejde o velké vydělávání na rozdílu ceny pracovní síly, která je u nás levnější. Kdyby Přimda najala lidi přímo v Irsku, zvedly by se náklady, ale nešlo by o fatální vliv na hospodářský výsledek. V současnosti má společnost na práce v zahraničí třicet lidí. "Před dvěma lety by nikdo z nich nevěřil, že do práce budou létat letadlem," usmívá se Jindřich Stejskal.
V Irsku kvůli důvěryhodnosti uvažuje o založení limited company (obdoba české s. r. o.), nyní tam existuje z právního hlediska takzvaný branch neboli pobočka. Rozšíření plánuje na Ukrajinu a možná i do jiných zemí. Všechno závisí na úspěchu v nových výběrových řízeních Lesů ČR. V případě triumfu, ale ani prohry nehodlá stopnout zahraniční aktivity. Právě naopak. "Určitě už nepůjdeme do velké závislosti, klidné nasměrujeme byznys mimo obor. Nemusíme za každou cenu zůstat v lesnictví u nás, buď tu uspějeme, nebo přesuneme kapacity třeba do Švédska a necháme si lidi ochotné cestovat," vysvětluje Stejskal. V Čechách si ovšem hodlá ukousnout mnohem větší díl koláče než dříve. "Pokud bude tendr, půjdeme do většího rozsahu" slibuje Stejskal.
Lesy ČR hodlají vypsat střednědobé výběrové řízení. Termín by měl zaručit, že dojde k podpisům smluv do konce roku a nebude se tak opakovat letošní situace. Podle mluvčího Lesů ČR Tomáše Vyšohlída se budou řídit zákonem o veřejných zakázkách tak, aby řízení proběhlo v pořádku.
Lesy a zástupci svazů i odborů si již během roku vyjasňovali vzájemné požadavky a pozice. "Chceme zajistit stabilní a transparentní podnikatelské prostředí a napomoci tak rozvoji korektních vzájemných vztahů," říká Jiří Holický, generální ředitel Lesů ČR. Jednání narušila pouze jedna z firem - Cewood, když zavalila Lesy ČR neuvěřitelným množstvím téměř 90 tisíc otázek a pokusila se vyhlašování tendrů paralyzovat. "Je s podivem, že při vytváření a hledání kompromisních postojů se vždy najde firma, která veškeré snahy o konstruktivní postoje narušuje negativním a bořřvým postojem vždy a za každou cenu," reaguje Jiří Holický.
MARTIN CHLOUBA
