Dotace na boj s kůrovcem mají nesmyslné podmínky, míní lesníci
Ministerstvo zemědělství loni na konci roku oznámilo, že mezi nestátní majitele lesů postižených kůrovcem mimořádnou sumu 2,5 miliardy korun. O příspěvek se obce a soukromníci, v jejichž rukách je asi 45 procent lesů, mohou hlásit do konce února. Odškodné ale bude stát vyplácet jen těm, kteří už kůrovcem napadené stromy vykáceli a dřevo prodali. Vyhlášení dotačního programu rozproudilo mezi lesníky debatu, zda je podmínění odškodného těžbou a prodejem správné. Vlastníci lesů by podle některých expertů měli mít v době, kdy ceny dřeva stále klesají a je velmi obtížné ho prodat, možnost nechat suché stromy na místě, a přesto získat podporu na nové zalesnění.
„Ceny jsou už nejméně poslední dva roky takové, že se mnoha vlastníkům nevyplácí dříví z lesa vozit, prodávajího se ztrátou. Nezbývají jim pak peníze na další činnosti. Na trh přichází dřevo, které nikdo nechce, stát tak vlastně podporuje kolaps trhu," míní například profesor Lesnické a dřevařské fakulty České zemědělské univerzity Miroslav Svoboda.
Dalším nevítaným efektem masového, státem podporovaného kácení, je podle Svobody vznik ohromných holin. „Bude problém s jejich zalesňováním, ničíme si navíc cesty, trpí půda, mizí voda. I z hlediska uhlíkové bilance je lepší nechat kmeny na místě než les vyholit," uvedl Svoboda.
Kácení: víc škody než užitku Podobný názor má i Milan Hron, šéf organizace Pro Silva Bohemica, která prosazuje co největší využití přírodních procesů v lesním hospodaření. „Kdybychom nechali všechny napadené stromy stát, tak si sice zhoršíme podmínky pro zalesnění, ale někde to smysl má. Pomůže to také půdě," uvedl lesník, který spravuje asi 2000 hektarů lesů v okolí Svitav.
Celý článek najdete v HN.