Pavel Křepelka momentálně se svou partou lesních dělníků těží dřevo v lesích mezi Chrastí a Hlinskem. V současnosti má spoustu práce.
Smrky napadené kůrovcem se musí včas vytěžit, jinak je jejich dřevo nepoužitelné. A jak vypadá smrk napadený kůrovcem?
Zelené jehličí na zemi. To už je špatně, i když na samotném stromě ještě není nic vidět
Smrk má u pařezu drtinky, které vznikají požerem kůrovce
Za kůrou jsou drtinky, které se drolí, vypadají jako skořice nebo mouka
Po kůrovci vznikají závrty, kdy hmyz navrtá strom, připraví snubní chodbičku, samička tam naklade vajíčka, vylíhnou se larvy a pokračují v požeru lýka ve smrku
„Je potřeba vytěžit smrky ve fázi, kdy je brouk ještě uvnitř. Pokud už stromy kůru nemají, je na vytěžení pozdě. Ani v zimě si brouk nedá pokoj. Pokud bude chladná jako ty předešlé, bude kůrovec ještě v prosinci v plné kondici," myslí si Pavel Křepelka a pokračuje:
„Pokud se zásadně nezmění klima, do deseti let smrky v polohách do šesti set metrů nenajdeme. Kůrovec je zlikviduje. Nezbude, než nabídnout lesu jinou druhovou skladbu. Například listnáče zadržují vodu v krajině. Je to meliorační dřevina, která se na holinách vysazuje. Podle hajného diecézních lesů Hradec Králové Jana Svobody je vhodnou dřevinou i jedle. Ale jen v místech, kde je více vody.
Celý článek najdete zde.
