logo Silvarium tisk

Více než 2,5 milionu exemplářů preparovaného hmyzu uchovávají odborníci v nenápadné budově ve Slatině na okraji Brna. Sídlí tam depozitář entomologického oddělení Moravského zemského muzea. Ve starobylých skříních se skrývají největší motýli a brouci světa i okem sotva viditelné druhy. K zajímavostem patří exempláře, které sbíral a preparoval Ondřej Sekora, autor Ferdy Mravence. ČTK to řekl kurátor Jiří Procházka.

Moravské zemské muzeum má v péči část Sekorovy pozůstalosti, a to nejen té literární, ale také entomologické. Její přírodovědná hodnota není příliš vysoká, chybí třeba označení místa sběru a další standardní údaje. "Je ale vidět jeho fascinace přírodou a to, že že měl reálné předlohy, kterými se inspiroval," řekl Procházka. I díky tomu jsou Sekorovy knihy dobrým uvedením do světa hmyzu, míní odborník.

K laicky nejatraktivnějším částem sbírky patří krabice s tropickými motýly nebo velkými brouky, včetně titána obrovského, harlekýna pestrého nebo piluny velkozubé. Méně známá, a přitom úctyhodně velká je sladkovodní ploštice mohutnatka z jihovýchodní Asie. Dokáže bolestivě kousnout, ovšem v Thajsku je zároveň poměrně běžnou součástí jídelníčku.

Specialisté z muzea za hmyzem často vyjíždějí do zahraničí, třeba do Kamerunu, dříve hodně na Madagaskar. Muzeum má také kolekce afghánského hmyzu, který je jinak obtížně dostupný. Po velkých expedicích v 70. letech minulého století se podařilo popsat řadu nových druhů.

Značnou pozornost věnují entomologové domácí přírodě. Díky tomu, že sbírka má dlouhou tradici, lze v ní najít i druhy, které jsou nyní vzácné, případně dokonce vyhubené. V muzeu uchovávají například jasoně červenooké z původních moravských populací. „Dnes i díky pokročilým moderním genetickým analýzám můžeme zjistit, kde přežívají jejich nejbližší příbuzní,“ popsal Procházka.

Obecně entomologové pozorují trend úbytku hmyzu v Česku. Dá se to poznat i na čelním skle auta, které dříve bývalo po delší jízdě poseté hmyzem, nyní je čisté. Hlavní příčiny jsou intenzivní zemědělská činnost, scelování pozemků a nadužívání chemikálií.

Dalším aktuálním trendem je šíření teplomilných druhů do míst, kde se dříve nevyskytovaly. Příkladem je kudlanka nábožná. Dříve se vyskytovala hlavně na jižní Moravě, nyní lze na průkopnické jedince narazit i v podhorských oblastech Krkonoš či Beskyd.

ČTK

Diskuse na serveru Silvarium.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Pokládáte zřizování NP na Křivoklátsku za ideální způsob ochrany tamní přírody?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě