Přes 3000 hektarů v brdských lesích stát katolické církvi vydávat nebude. Těsně před koncem loňského roku o tom rozhodl Státní pozemkový úřad (SPÚ).
Důvodem je, že zákon o církevních restitucích zakazuje vracet majetek ve vojenských újezdech. Pokud by SPÚ rozhodoval až po Novém roce, církvi by musel pozemky vydat. Brdy, rozléhající se na ploše 26 tisíc hektarů, se totiž 1. ledna přeměnily na chráněnou krajinnou oblast.
„Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj rozhodl o nevydání celkem 3174 hektarů zemědělských pozemků v bývalém Vojenském újezdu Brdy," řekla Právu mluvčí úřadu Monika Machtová. O některých žádostech SPÚ rozhodl již v říjnu, část v listopadu a poslední až v polovině prosince.
O pozemky požádalo Arcibiskupství pražské, Metropolitní kapitula sv. Víta v Praze a Římskokatolická farnost Spálené Poříčí.
Podle ekonoma pražského arcibiskupství Karla Štíchy rozhodnutí úřadu přijali a soudit se nebudou. „Když jdete k soudu, tak byste měl mít relevantní právní názor, v čem jste byl poškozen. My ale nic takového nevidíme, protože to bylo podle zákona," řekl Právu.
„Je sice úsměvné, když jsme 20. prosince dostali dopis, že pozemky nelze vydat, protože na nich leží vojenský prostor potřebný pro obranu republiky, a přitom jsme věděli, že za deset dní bude zrušený. Ale tak to prostě je," dodal Štícha.
Podle mluvčí SPÚ Machtové by skutečně v případě zdržení musel úřad vynést opačný verdikt, protože církevní žádosti „se posuzují v okamžiku vydávání nemovité věci".
A proč úřad rozhodoval na poslední chvíli? „Důvodem bylo, že šlo o značné množství pozemků, u kterých byla velmi složitá jejich identifikace," hájí SPÚ Machtová.
Podle ministerstva obrany původně patřila církvi pětina brdského újezdu. Z celkových 26 tisíc hektarů lesa bylo církevních pět tisíc. Část tohoto majetku byla ale zestátněna či vyměněna již za první republiky.
Církev požádala na základě restitučního zákona o pozemky, které byly konfiskovány až po únoru 1948. Podle ministerstva jde o pozemky v katastrálním území Buková, Věšín, Nepomuk, Záběhlá, Kolvín, Hořice, Chynín, Borovno, Míšov a Číčov.
Dříve tu mělo arcibiskupství velkostatek Rožmitál pod Třemšínem, který hospodařil s 3400 hektary lesů.
Ministerstvo obrany všechny tyto církevní nároky odmítlo s poukazem, že zákon počítal s tím, že za nevydané pozemky, i za ty ve vojenských újezdech, dostane církev paušální náhradu ve výši 59 miliard korun, která bude vyplácena 30 let, navýšená o inflaci. „Hlavním důvodem je to, že podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi nelze vydat majetek, který se nachází na území vojenského újezdu. Zastáváme názor, že při určování výše finanční kompenzace církvím bral stát v potaz i tuto skutečnost," řekl Právu mluvčí obrany Jan Pejšek.
Podle restitučního zákona stát nesmí vydávat majetky nejen ve vojenských újezdech, ale ani v přírodních parcích a rezervacích. Vydat nesmí ani veřejné komunikace, které byly schváleny územním plánem, a také pozemky, na nichž se infrastruktura plánuje. Pražské arcibiskupství, kapituly a farnosti, které chtěly lesní pozemky v Brdech, celkově požádaly o 26 tisíc hektarů lesů a zatím dostaly zpět 20 tisíc hektarů.
Vráceny jim z velké většiny byly lesy původních arcibiskupských velkostatků v Blatně u Chomutova (3000 ha), v Týně nad Vltavou (1700 ha), v Červené Řečici (2500 ha) a v Dolních Břežanech (3000 ha).
