Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Jeden můj kolega, lesní správce, už je v důchodu, vždycky říkal: "Já to nazývám koupání duše. Když je mi nejhůř, vezmu auto, zajedu na své oblíbené místo, lehnu si, ticho, ptáčci, zpěv, koupání duše." Má pravdu. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
V seriálu o vědě, vědcích a jejich projektech nahlížíme pootevřeným oknem do blízké budoucnosti. Co se vědcům podařilo, na čem právě pracují a k čemu to jednou bude dobré? 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Ti kůrovci jsou totiž signálem zániku toho stromu. Oni se objevují na tom stromu až úplně jako poslední. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Příroda preferuje rozmanitost, člověk ale raději pěstuje monokultury, například smrky. Dají se lépe měřit, těžit i zpeněžit. 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Teď je to potřeba změnit, lépe řečeno, příroda nás donutí, abychom to změnili, ona už to začala měnit sama, my teď musíme stát při ní a musíme být, jak já říkám, o krok napřed. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Lýkožrout smrkový je dnes všem známější jako kůrovec a pod kůrou stromů v lesích, ve kterých neroste nic jiného než smrky, se mu už asi těžko může dařit lépe. Lesníci a entomologové proto vymýšlí způsoby, jak mu to zkomplikovat. 

osoba 
Tady ta skladba vlastně porostu nad Adamovem, tak je docela příhodná, je to takový docela dobře smíšený, takže ten kůrovec tady tak nehrozí, no. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Lýkožrout smrkový se orientuje podle čichu. Smrk mu voní, ostatní dřeviny ne. Některé ho dokonce odpuzují a právě takové dřeviny hledají a zkoumají lesničtí entomologové z Mendelovy univerzity pod vedením profesora Holuši. 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Tady, tady je závrt, vidíte toho brouka? Tady je závrt. Tady vidíme živé aktivní brouky a tady je už mateční chodba, kterou hlodá tahle samička a klade po stranách vajíčka. Z jednoho obsazeného kmene, smrku ztepilého nové generace se vylíhne 70 až 150 tisíc brouků. 

Jiří FOIT, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Jsou látky, které jim voní a na druhou stranu jsou i takové třeba, které je odpuzují a voní jim samozřejmě látky, které vydává přímo ten strom. Tomu se říká primární atraktanty a to jsou ty látky, které vlastně vydává ten strom, který je třeba chřadnoucí, je nějak usychající a podobně a ty kůrovci si ho najdou pomocí toho svého dobře vyvinutého čichu. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Lýkožroutova čichu využívají lesníci také, když monitorují jeho hojnost v lokalitě. Lákají ho na feromony. Kůrovci pak přilétají v naději, že tu najdou ideálního partnera. Místo toho ale spadnou do pasti. V laboratoři kůrovci podstupují různé testy. Hlavním cílem je zjistit, které kombinace dřevin je nejvíce odpuzují. 

Jiří FOIT, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
My jsme teď v podstatě na začátku toho pokusu, takže ještě žádné výsledky úplně nemáme, které bysme mohli jednoznačně pustit do světa, ale už víme, že některé ty listnáče jim více opravdu nevoní, ta míza určitě se ukazuje, že těm kůrovcům skutečně nevoní, ale zkoušíme i další listnáče, ale zatím nemáme přesné výsledky, jako třeba javory a buky zkoušíme. 

osoba 
Ten je kácený ve stejnou dobu. 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Taky nějaký přástevník. To je myslím nějaký přástevník, možná /nesrozumitelné/. Všichni víme, že nás čeká teď velké, složité období nebo dlouhé období, kdy musíme v našich lesích výrazně změnit dřevinnou skladbu a změnit dřevinnou skladbu a změnit dřevinou skladbu znamená snížit zastoupení smrku ztepilého. Neříkám, že smrk ztepilý se nebude vyskytovat, bude se vyskytovat, ale nebude ho tolik, kolik ho máme v současnosti a když budeme do budoucna využívat jiné druhy dřevin, tak my v současnosti v rámci ochrany lesa se snažíme zjistit druhová spektra těch podkorních a xylofágních druhů na těch dřevinách, které bychom potenciálně mohli využít a jedním z těch druhů je javor mléč, což jsou tady ty pokácené stromy, taktéž javor klen, případně další listnaté dřeviny. 

Zdeněk SKOKAN, redaktor 
Umělá výsadba listnatých stromů, které lýkožroutovi znechutí hostinu na smrcích, totiž může jednoduše způsobit kalamitu jiného druhu. A tak musí vědci zjistit, jestli nově vysazené listnatéstromy také nemají své broučky. Každý hmyz má v ekosystému svou přirozenou funkci, karty ale míchá i rozdává člověk a ne vždy vítězí. Vždyť i za dnešní kůrovcovou kalamitou stojí chybné rozhodnutí lesních hospodářů v dobách Marie Terezie, kteří vsadili na smrkové monokultury. 

Josef KAŠÁK, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
V přirozených ekosystémech, to znamená třeba v chráněných územích ten kůrovec má nesmírně důležitou funkci jako dekompozitor, to znamená, že on umožňuje rozkladu těch stromů tím, že vlastně ten strom napadne, zpřístupní pro spoustu dalších organismů a vlastně tím je umožněno navracení těch látek zpátky do systému, do ekosystému, no, a zároveň taky slouží, když dojde k odumření toho stromu, tak dochází taky k uvolnění prostoru a může se obnovovat díky tomu les. Takže samozřejmě ten pohled je dvojí, v těch hospodářských lesích nám, řekněme, škodí a naopak v těch chráněných územích, tam ho naopak, řekněme, je přirozenou součástí a tam ho, když to řeknu lidově, je chceme. 

Otakar HOLUŠA, lesnický entomolog, LDF MENDELU 
Rozsáhlé kalamitní holiny, než se nám podaří zalesnit, horizont nejméně 10, 20 let, dalších 30, 40 let tam budou mladé lesy, neprostupné mlaziny, tyčkoviny, a v podstatě my jako generace se s tou kůrovcovou kalamitou budeme vyrovnávat už po zbytek života. Budeme o ní hovořit, budeme na ní vzpomínat, budeme říkat, co jsme udělali špatně.

Komentáře