JIZERSKÉ HORY Vysychající rašeliniště v přírodní rezervaci Nová louka má šanci na záchranu. Zachránit ho chce Jizersko-ještědský horský spolek. O pomoc se obrátil na Evropskou unii, u níž se snaží získat dotaci.
„Rašeliniště na Nové Louce vysychá, protože se tam už před sto lety udělaly odvodňovací rýhy," říká pracovník spolku Leoš Vašina. „Vznikly tam kvůli těžbě dřeva. V rašeliništi totiž stromy nerostou nebo rostou mnohem pomaleji."
Pokud spolek dotaci obdrží, vyroste v rašeliništi 380 přehrážek, zadržujících vodu. Díky nim skončí doba úpadku, kdy rašeliniště přestává být rašeliništěm a hrozí, že se z něj stane pouze vlhký les.
Rašeliniště na Nové louce se rozkládá nedaleko od Blatného rybníka na pěti a půl hektarech v nadmořské výšce 765 až 780 metrů. Nacházejí se tam rašelinné a podmáčené smrčiny a také vrchovištní plochy zcela bez lesů.
Na rašeliništi se vyskytují vzácné rostliny – především pak rosnatka okrouhlolistá, šicha černá, kyhanka sivolistá a klikva bahenní.
Území v přírodní rezervaci odvodnili už dávno drenážními příkopy, vzdálenými od sebe přibližně patnáct metrů. Většina z nich tam stále zůstává, což vede k rozkladu rašeliniště. Zastavit ho může zvýšení hladiny podzemních vod a její stabilizace. Rašeliništi prospěje kaskáda dřevěných přehrážek, umístěných do odvodňovacích příkopů. Díky nim přestane rašeliniště v rezervaci Nová louka zarůstat dřevinami, které tam nepatří. Jde především o smrky, jimž se daří kolem odvodňovacích příkopů. Bez přehrážek by se rašeliniště zmenšovalo nebo by úplně ztratilo charakter bezlesnatého území.
Přehrážky by měly být buď z kůlů a vodorovných prken, nebo ze svislých a do sebe zapadajících fošen. Ve vodě a bahně vydrží dlouho, poněvadž dřevo podléhá v kyselém prostředí rašeliniště zkáze mnohem pomaleji než na území s běžnými přírodními podmínkami.
Při projektu za necelé dva miliony korun počítá spolek s příspěvkem od Evropské unie ve výši přes 1,7 milionu korun. Pakliže se svou žádostí o dotaci uspěje. Přehrážky se v rašeliništi objeví už během léta a podzimu.
Spolek by letos rád upravil také dvě turistické pěšiny. Jedna vede přes vrchol Poledníku a druhá údolím Malého Štolpichu – z Bílé kuchyně do Ferdinandova.
Vylepšení pěšin si vyžádá přibližně milion korun. Také zde věří spolek v podporu z Evropské unie. Upravené pěšiny odvedou turisty z cestiček, vyšlapaných na místech, kde přírodě lidské kroky přírodě škodí. Na pěšinách vyrostou například kamenné stupně a na zamokřených místech dřevěné povalové chodníky.
Jizersko-ještědský horský spolek slaví letos dvacet let od svého založení. Do jeho historie patří kromě jiného úklid Jizerských hor a krajinou pod nimi. Rok co rok čistí členové spolku od odpadků silnici z Oldřichovského sedla do Raspenavy a zátočiny řeky Smědá. Sečou také louky kolem osady Jizerka, aby nezarůstala plevelem.
„Úklidu kolem silnice se účastní každoročně asi dvacet pět lidí, ke Smědé nás chodí zhruba pětačtyřicet," konstatuje Vašina. „Louky na Jizerce seče až padesát lidí."
Pod Ještědem se díky spolku zrodily dvě naučné stezky - Ještědské terasy a Ještědské vápence.
Členy spolku se může stát každý. Za celou jeho existenci výbor nepřijal pouze dva lidi. Podezříval je, že do spolku vstupují kvůli svému prospěchu. V roce 1996 si dal spolek za cíl ochranu přírody a šetrnou turistiku, z níž by měly Jizerské hory co největší užitek. „Za největší úspěch považujeme, že jsme tady i po dvaceti letech," tvrdí předseda spolku Pavel Schneider. „Ve spolku je nás už několik let kolem tří set. Nejde jen o lidi z Liberce, Jablonce nad Nisou a z dalších měst a obcí v Jizerských horách. Patří k nám také členové z Prahy nebo z Německa a z Polska.
