Zdroj: Slovácko
Datum: 02.05.2007
Podtitulek: Kvůli rozhodnutí ochranářů Lesy ČR nestříkají. Podle odborníků bude hůř.
Autor: ZDENĚK ŠMÝD
Rubrika: Z regionu
Vracov / Ratíškovice - K náletům kobylek přirovnávají v těchto dnech obyvatelé Vracova a Ratíškovic řádění chroustů. Odhady odborníků ale varují: Bude hůř. Největší rojení přijde brzy. Chroustů bude možná i dvakrát více než nyní.
" Před dvěma týdny jsme mysleli, že je to už vrchol, ale je to čím dál horší. Abychom večer jezdili po vesnici na kole s ochrannými brýlemi. Intenzita zvuku jejich křídel se už vyrovnává hluku nastartovaného motoru. Jde z toho hrůza," řekla jedna z obyvatelek Ratíškovic Irena Bařinová.
Hůře bude nejen v příštích týdnech, ale také v příštích letech. Letos poprvé nemohli lesníci proti hladovému broukovi aplikovat postřik. Lesy ČR měly přichystaný masivní zásah v oblasti dvou tisíc hektarů. Podobného rozsahu ochrana lokality zvané Moravská Sahara nikdy nedosáhla. Zásah ale zakázala Správa chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty ( CHKO) kvůli výskytu chráněného ptactva.
" Složkou potravy ptáků je hmyz. Ten by byl zasažen působením neselektivního insekticidu," řekl vedoucí Správy CHKO Jiří Němec. Ve zkratce řečeno: Ptáci chráněné oblasti Natura 2000 by neměli co jíst, protože přípravek by s chrousty zabil i další hmyz.
Už teď se ukazuje, že letošní výskyt předčí dřívější periody, které jsou čtyřleté. " Zatím nemůžeme říct čísla, ale bude to určitě více. Letošní vrchol ale ještě nepřišel. Očekávám ho tak do týdne. Ochlazení a vítr to ale možná posunou," varoval revírník Vracova Bohumil Foukal. Ten má na zahradě lapač, z kterého chrousty odebírá pro analýzy výzkumného ústavu.
Každé ráno má ve sklenici pod ním přibližně osm set brouků. V době největšího rojení bude tuto sklenici měnit během noci prý každou hodinu. " Odhaduji, že přibližně třetina chroustů je ještě v zemi," říká lesník. Obyvatelé zasažených obcí už ztrácejí trpělivost.
" I já jsem milovnice přírody, ale co je přednější, pár ptáků nebo zahrádky lidí v oblasti? Larvy chrousta likvidují kořeny ovocných stromů. Už nás nebaví vysazovat plodiny znovu a znovu," láteří Irena Bařinová. Její rodině v posledních letech zničily ponravy několik stromů. Vylíhnutí brouci zase snědí listy stromů, na které narazí.
" Naposled jsme vykopávali patnáctiletou třešeň. Měla jen hlavní kořen, zbytek byl pryč. Dcery plakaly a my jsme při šedesáti ponravách přestali počítat," dodala Bařinová. Kvůli ekologům se zlepšení asi nedočká.
" Náš postřik by stejně nezasáhl celý les. Myslím, že ptáci by se jen přesunuli a potravu by si i tak našli," myslí si Bohumil Foukal.
V oblasti mají výzkumníci také sondy. Při výskytu dvou larev v jedné se jedná o kalamitní stav. Ve Vracově jich po poslední periodě bývalo v jedné sondě více než třicet. Po tomto, zřejmě rekordním ročníku, bude situace ještě horší. Podobně zasažených oblastí je v republice jen deset. Moravská Sahara chroustovi maďalovému maximálně vyhovuje. Potřebuje teplo, sucho a písek.
ZDENĚK ŠMÝD
Foto - Bohumil Foukal má na zahradě lapač. Tvrdí, že chroustů bude ještě více. Nyní brouci zaplní jednu sklenici za noc. Za týden jim bude stačit k naplnění pětilitrové láhve několik minut.
Foto Deník/ Zdeněk Šmýd
