Zdroj: Šumperský a Jesenický deník
Datum: 25.07.2007
Podtitulek: diskuse čtenářů
Autor: Hnutí Brontosaurus
Rubrika: Šumpersko a Jesenicko / čtenář - reportér
V posledních dnech nás trápí vlna veder. Ty dny pomalu přerůstají v týdny. A jak ukázaly minulé roky, mohou trvat i měsíce. V našich zeměpisných šířkách se jedná o jev neobvyklý. Jistě jiný pohled na teplé počasí má rekreant na dovolené u vody, jiný zemědělec modlící se za déšť, který by mu zachránil úrodu. Část škod mu zaplatí pojišťovny nebo stát, tedy i rekreanti od vody. Ovšem co se v takovém případě děje s půdou, to rozhodně není veselé a tyto obrovské škody žádná pojišťovna nezaplatí. V posledních desetiletích začíná být zřejmé, že i na našem území dochází k výrazné změně klimatu, včetně nerovnoměrného rozložení teplot a srážek. Vody v krajině prostě ubývá. S tím, jak budujeme nové haly, průmyslové zóny či silnice, se situace zhoršuje. Dělení celků dosud stabilní krajiny do stále menších dílů výrazně narušuje nejen odtok vod, ale i lokální klima. Je zřejmé, že tyto jevy již převážily pozitiva vzniklá např. zatravněním či zalesněním orných půd v horách. Zalesňování se totiž stále děje převážně smrkem - tedy druhem stromu, o kterém se reálně předpokládá, že koncem tohoto století bude na vyhynutí. Pod různými záminkami odvádíme srážkovou vodu z krajiny příliš rychle. Odvodněná půda pak rychle stárne a vyčerpává se. Při silných deštích se z vysušené půdy vyplavují zásadité látky, půda se tak okyseluje mnohem rychleji než jen spadem kyselých dešťů. Chybějící oxidy síry již navíc spolehlivě nahradil nárůst oxidů dusíku z rostoucí automobilové dopravy. Jen necelé jedno procento sluneční energie je využito fotosyntézou, na jejích produktech přesto závisí naprostá většina současných organismů. Na každý metr čtvereční povrchu naší republiky dopadne za rok 1200kWh sluneční energie - tedy množství, které by se uvolnilo spálením 250 kg uhlí. Množství tepla, které se uvolní za jediný slunný den na jednom kilometru čtverečním odvodněné plochy, je tak srovnatelné s množstvím energie, které by se uvolnilo při spálení 1000 tun uhlí. Vysušování půd vyvolává zrychlenou mineralizaci organických látek. Minerály se nenávratně vyplavují, dochází ke zvýšeným koncentracím dusičnanů. V kyselém prostředí se uvolňují těžké kovy, půda se tak stává toxickou. Jediné, co může těmto extrémům zabránit, je přirozená vegetace a šetrné zacházení s půdou. Několik desítek kilometrů čtverečních vegetace zásobené vodou chladí výkonem srovnatelným s instalovaným výkonem všech našich elektráren. Spočítáte si tedy, jakým výkonem chladí 740 km2CHKOJeseníky? Martin Míček, ekoporadce
Hnutí Brontosaurus Jeseníky
