Praha 16. června (ČTK) - Chráněná krajinná oblast (CHKO) Jeseníky, která zahrnuje nejvyšší moravské pohoří, je z 80 procent pokryta lesy, převážně druhotnými smrčinami nebo bučinami se zbytky přírodních lesů. V posledních letech se ale musela správa CHKO potýkat k kůrovcovou kalamitou, nejvíce v národní přírodní rezervaci Rejvíz či v suchem oslabených smrkových lesích na úbočí Jeseníků. CHKO byla vyhlášena před půl stoletím, 19. června 1969.
CHKO Jeseníky jsou pátou nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v Česku (první byl Český ráj v roce 1955) a svou rozlohou 740 kilometrů čtverečných jsou čtvrté největší ze všech 26 CHKO (nejrozlehlejší jsou Beskydy, následované Českým středohořím a Šumavou).
Oblast CHKO zahrnuje horský masiv Hrubého Jeseníku a zasahuje do okresů Šumperk, Bruntál a Jeseník. Vzhled pohoří ovlivnila ledovcová činnost, na rozdíl od Šumavy zde však nejsou ledovcová jezera.
Nejcennější území CHKO jsou chráněna ve čtyřech národních přírodních rezervacích (Praděd, Šerák-Keprník, Rejvíz, Rašeliniště Skřítek), jedné národní přírodní památce (Javorový vrch), 19 přírodních rezervacích a sedmi přírodních památkách. Jejím posláním je předat krajinu a přírodní dědictví v co nejzachovalejším stavu dalším generacím.
Jeseníky nabízejí každému něco: prastaré pralesy přecházejíc v horskou tundru, kamenná moře či ledovcové kary, množství vodopádů, rašeliniště opředená pověstmi o skřítcích, voňavé podhorské louky, množství tajemných zákoutí či míst pro sport, turistiku či lázeňství.
Před časem se uvažovalo o to, že by měl v centrální části Jeseníků v budoucnu vzniknout národní park. Plocha národní parku by měla zhruba 25 procent stávající CHKO, tedy téměř 200 kilometrů čtverečních, a park by se rozkládal mimo obce a obydlené části Jeseníků.
Podle přírodovědců, kteří zřízení národního parku před časem podpořili, má příroda Jeseníků evropský význam, vyskytují se tam druhy rostlin a živočichů původem ze Skandinávie, ale také druhy z Alp a Karpat. Region ale také čelí řadě významných ekologických problémů. Patří k nim například zarůstání vysokohorského bezlesí nepůvodní borovicí klečí i intenzivní lesní hospodaření na většině plochy chráněné krajinné oblasti.
První přírodovědecké články o té oblasti pocházejí již z první poloviny 19. století. V roce 1904 zde byla vyhlášena první rezervace, tzv. Lichtenštejnský prales v prostoru dnešní rezervace Šerák-Keprník, která byla nejstarším chráněným územím na Moravě.
Nejvyšší horou Jeseníků a celé Moravy je Praděd s výškou 1491 metrů nad mořem. Na jeho vrcholu stála původně kamenná rozhledna, vysoká 32,5 metru, postavená v letech 1903 až 1912 Moravskoslezským sudetským horským a turistickým spolkem. Věž v romantickém duchu gotického hradu postupně chátrala a v roce 1959 se zřítila.
S rozmachem televizního vysílání vyrostla na vrcholu dřevěná konstrukce s vysílačem a v roce 1968 začala stavba 162 metrů vysokého vysílače, která byla dokončena roku 1983 otevřením restaurace. Z vyhlídky ve výšce 80 metrů je za dobrého počasí vidět Lysou horu a Radhošť, vzácně i Vysoké Tatry a Malou Fatru na Slovensku či Alpy v Rakousku.
Praděd je nejen nejvyšším, ale paradoxně také nejdostupnějším vrcholem Jeseníků (na jeho vrchol vede asfaltová silnice), čemuž v období turistické sezóny odpovídá i množství turistů.
Pro své nerostné bohatství byly již ve středověku Jeseníky hornickým centrem. V okolí Jeseníku a Zlatých Hor se těžil zinek, měď, zlato, stříbro a olovo, u Rýmařova a Zlatých Hor se dolovala také železná ruda.
Z klimatického hlediska jsou Jeseníky poměrně chladné, bohaté na srážky a dobré sněhové podmínky z nich dělají vyhledávaný cíl lyžařů.
S drsnějším klimatem Jeseníků souvisí i výskyt kamzíků, kteří sem byli uměle vysazeni. Prvních asi 20 kusů vypustili myslivci v okolí Karlovy Studánky v roce 1913.
Kromě přírodního bohatství je na území CHKO také unikátní přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně, která je největším vodním energetickým dílem v Česku. Horní nádrž elektrárny leží na vrcholu Dlouhé Stráně ve výšce 1350 metrů a při její výstavbě byl asi o tři metry seříznut vrcholek hory.
