GENERÁLNÍ ŘEDITEL LESŮ ČESKÉ REPUBLIKY DANIEL SZÓRÁD:
* Hospodářský výsledek státního podniku Lesy České republiky dosáhl loni rekordního zisku. Do státního rozpočtu bylo odvedeno 6,5 miliard korun. Bude se opakovat?
Nacházíme se v obchodně složitějším období, přesto je náš hospodářský výsledek ve srovnání s loňskem zatím lepší. Na přesnější prognózy je stále ještě brzy. Na trhu kulatého dřeva momentálně registrujeme převis nabídky nad poptávkou. Tuzemské i zahraniční pily jsou naplněné, naši obchodní partneři zaznamenávají pokles cen. Nemohou obchodovat podle potřeb, proto se jim hromadí dřevo ve skladech.
* Tuto situaci ale asi neovlivníte?
Chceme věřit, že se jedná o krátkodobý přetlak způsobený například lokálními kalamitami, jako byla na jaře tlaková níže Niklas. Ta naše území příliš nezasáhla. Ale okolní země, včetně Německa, ano. To způsobilo změnu na středoevropském trhu. Českou republiku, a zejména Hanušovicko, následně postihla začátkem července lokálně významnější bouře. Jsem ale optimistou, a tak věřím, že už v září zaznamenáme mírný převis nabídky nad poptávkou. Úplně bez možností přijmout stabilizační opatření ale nejsme. Například jsme omezili aukční těžby nastojato. Ty přitom tvoří až 30 procent roční těžby ze státních lesů. Většina se prodává v tendrech, ale 1,2 miliónu kubíků dřeva jde do aukcí. Letos jsme zatím podepsali kontrakty se 112 subjekty na celkem 28,1 procenta celkového objemu těženého dřeva.
* Omezení těžby ale znamená nižší tržby.
Ano, ale jde nám o dlouhodobou stabilizaci prostředí v lesním hospodářství. Zhruba do měsíce se rozhodne, zda se těžby přesunou do příštího roku. I když se tak stane, nemělo by to ohrozit dodržení plánovaného hospodářského výsledku. Do státního rozpočtu hodláme odvést 8,3 miliardy korun.
* Kromě trhu se surovým dřevem je zde i trh s hotovými výrobky.
Tam je situace obrácená. Ceny celulózy stoupají, zaznamenali jsme až třicetiprocentní nárůst poptávky o stavební řezivo, jako lešeňové fošny nebo šalovací prvky. Ale nejde jen o stavebnictví. Daří se i strojírenství a zvyšuje se tak poptávka po obalovaném materiálu ze dřeva a palet.
* V dlouhodobém horizontu ale očekáváte menší ziskovost, pokles tržeb o pětinu a snížení čistého zisku o třetinu. Proč? Které faktory ovlivňují hospodářské výsledky?
V koncepci strategického rozvoje jsme se střízlivě podívali na to, co je možné od podniku očekávat. Zásadní měrou ovlivňují naše hospodaření nabídky vítězů tendrů na lesnické zakázky. Je třeba počítat se dvěma zásadními faktory – jedním jsou restituce a druhým předpoklad, že nabídky obchodních partnerů budou v budoucnu střízlivější. Dnes jsou vyprovokované snahou získat zakázku za každou cenu. Dáváme ale najevo, že v dlouhodobém horizontu raději oceníme dlouhodobého, potentního partnera, který zvládne nárazové úkoly. Cena zůstává klíčová, ale musíme projevit zájem na zvýšení kvality obchodních partnerů. Chceme vypracovat standardy, které povedou ke kultivaci pracovního prostředí, ke zvýšení kvality práce i vybavení pracovníků. Systém tendrů s sebou nese nebezpečí, že je vítěz, aby splnil podmínky, tlačen do macešského chování ke svým výrobním dělníkům, nebo by firmy mohly být motivovány ke kompenzaci nepřiměřených cenových nabídek snahou o zcizení části dřevní hmoty. Dalším důvodem, proč si myslíme, že výsledky hospodaření podniku budou nižší, je fakt, že ze střednědobého pohledu kulminovala na přelomu loňského a letošního roku cena surového dřeva.
* Jste významným hráčem na českém trhu se dřevem. Kam by měla tato oblast směřovat?
Naším hlavním cílem je, aby bylo maximum dřevní hmoty zpracováno v tuzemsku. Neznamená to rozdávat s dotacemi státní dřevo, ale vytvořit takové podmínky, aby poklesl nebo zanikl export surového dřeva. Snahou každého vlastníka je působit v prostředí, kde bude dlouhodobě vysoká poptávka po surovině. Naším cílem je tedy zvýšit spotřebu a také objem zpracování dříví v tuzemsku.
* Máte ale konkrétní možnosti, jak zpracování dřeva v Česku ovlivnit?
Jsme aktivní v pracovních skupinách, které toto téma řeší. Zabýváme se marketingem, podporou zpracování dřeva i konkrétními pobídkami, díky nimž mohou noví i stávající podnikatelé rozšiřovat výrobu a zvyšovat objem zpracovaného dřeva. Lesy ČR a ministerstvo zemědělství se například snaží vytvořit pravidla, která podpoří investory. Po dobu čtyř let hodláme garantovat dodávky určitého objemu dřeva za ceny v čase a místě obvyklé. Nová firma má v tomto směru často na začátku problém, potřebuje čas k zorientování se na trhu, získání kontaktů.
* Kde toto dřevo hodláte získat?
Využijeme objemy dříví, které máme v dispozici v oblasti aukčního dřeva. S touto nabídkou hodláme předstoupit už letos.
* Zmínil jste církevní restituce. Kolik již bylo vydáno majetku?
Vydání v maximální variantě až 150 tisíc hektarů lesa představuje výpadek větší než půl miliónu kubíků těžby. S tím je spojený výpadek tržeb a náklady na nutné reorganizační změny. V tuto chvíli jsme zhruba na čísle 90 tisíc hektarů, které jsou Lesy ČR připraveny vydat. Některé dohody jsou již podepsané, jiné čekají na formální uzavření. Finálně dořešeno nebylo asi 60 tisíc hektarů pozemků. U nich máme například pochybnost, zda vznikla majetková křivda, nebo proč byly zestátněny. Tyto případy řeší vyšší správní orgán, tedy Státní pozemkový úřad.
* Kolik případů končí u soudu?
Na soud se obracíme v jednotkách případů, kdy například došlo k administrativnímu pochybení – třeba ve výčtu vydávaných pozemků. Zatím nemáme případ, že bychom se bránili rozhodnutí o vydání. Na soud se samozřejmě může obrátit i protistrana. Tak učinili například benediktini v Broumově. Ani my, ani správní orgán výzvě k vydání nevyhověl.
* Kolik tedy bylo vydáno majetku?
K polovině srpna bylo uzavřeno 1715 dohod s oprávněnými osobami. Týkaly se majetku na 16 696 lesních pozemcích o výměře přes 74 tisíc hektarů. Na základě rozhodnutí Státního pozemkového úřadu bylo vydáno dalších 933 lesních pozemků o celkové výměře přes 17 tisíc hektarů.
* Hlavním úkolem společnosti Lesy České republiky je starost o les. Po červencové větrné smršti, která zasáhla zejména Orlickoústecko a Hanušovicko, přišlo sucho a lesní požáry. Jaké škody evidujete?
Větrná smršť přišla počátkem července a zasáhla zejména Hanušovicko a Orlickoústecko, kde vítr pokácel 190 tisíc metrů krychlových dřeva. V celé republice to bylo asi o dalších 60 tisíc více. Měsíčně Lesy ČR těží zhruba 650 tisíc kubíků. Z pohledu velkých čísel tedy nešlo o nic dramatického, nicméně lokálně to problém jistě je. V průběhu postupujícího času nastupuje riziko snížení kvality dřeva, které může mít narušené technické vlastnosti, a také nastupuje riziko napadení podkorním hmyzem a lesními škůdci. Jejich rozmnožení může být problémem i do dalších let.
* A do toho přišlo sucho a požáry.
Registrujeme zatím asi 200 požárů a zahoření. Oproti jiným letům jde o nárůst asi o 20 procent. Díky včasnému zásahu kolegů i hasičů jsme ale naštěstí nezaznamenali masivní škody. Jedná se o jednotky miliónů korun. Ukazuje se na tom význam monitorovací služby, včetně leteckých hlídek a spolupráce s hasiči, případně leteckými kluby. Nejčastější příčinou lesních požárů letos nebyl zásah člověka, ať úmysl, či nedbalost. Většinou zahořely lesy na hranicích s poli, kdy požár iniciovaly jiskry od zemědělských strojů.
* Jedním z problémů, které dlouhodobě řešíte, je chřadnutí smrků na střední a severní Moravě. Co je příčinou?
Jde o mix různých vlivů. Od klimatických změn přes sucho, způsobující oslabení stromů, až po václavku, tedy houbové onemocnění, podkorní hmyz či nevhodně zalesněná stanoviště. V řešení problému nám pomáhají i vědci z výzkumných pracovišť či vysokých škol. Bránit se, respektive redukovat, samozřejmě můžeme jen některé vlivy. Třeba výskyt podkorního hmyzu či druhovou skladbu porostů. Zřejmě zde budou více vysazovány listnaté dřeviny nebo jiné druhy jehličnatých, třeba douglaska tisolistá.
* V těchto týdnech se bude soutěžit o zakázky na lesnické práce na následujících pět let. Tendr se týká 57 smluvních územních jednotek. V čem se soutěž liší oproti dosavadní praxi?
Chceme přiblížit zakázky i menším firmám. O dvě třetiny jsme zvýšili počty smluvních územních jednotek. Zakázky byly také rozděleny na provádění samostatné těžební a pěstební činnosti. Kdo původně těžil, ten následně vykonával i pěstební práce. Má to svou logiku, neboť tyto činnosti na sebe navazují. Rozdělení zakázek s sebou může přinášet některé problémy, ale možná i některé efekty. Věříme, že se nám tímto způsobem podaří dlouhodobě stabilizovat vysoký zájem o lesnické zakázky a snad dospějeme k lepší úrovni obchodní spolupráce. Rozdělením zakázek do menších jednotek poklesly nároky na bankovní garance, do tendru se nyní mohou zapojit i místní firmy. Prakticky i jednotlivec, který má zájem o zakázku v pěstební činnosti.
* Kdy budou zveřejněni vítězové?
Tendry jsou vyhlášeny a zatím nezaznamenáváme žádné zásadní námitky. Dotazy potenciálních zájemců jsou úřadované a odpovědi zveřejňujeme pro všechny. Do poloviny září se budou odevzdávat nabídky, poté bude v krátkém časovém horizontu následovat veřejné čtení nabídek. Do konce roku bychom rádi soutěž uzavřeli a vyhlásili výsledky.
* Do funkce jste nastoupil v dubnu 2014. Jak hodnotíte dosavadní působení v čele podniku?
Po roce práce mohu prohlásit, že se podařilo sestavit kompetentní a morálně konzistentní vedení společnosti. Je to shoda náhod, ale všichni do Hradce Králové, kde je sídlo firmy, dojíždíme. Respektive zde žijeme od neděle do pátku. Vím proto, že podniku věnujeme veškerý svůj čas. Vnímám i rychlé tempo v řešení problémů.
* V tom spatřujete důvod, proč se podařilo dosáhnout historicky rekordního zisku?
Určitě si nedovolím tvrdit, že pár jednotlivců ve vedení má největší vliv na dosažený hospodářský výsledek. Ten je nejzásadněji ovlivněn výsledky tendrů, potažmo úrovní smluvních vztahů s našimi partnery. Jistě je to výsledek stovek kolegů, nikoliv jen vedení podniku. Vedení se snaží o strategická rozhodnutí, provoz zajišťuje výrobní úkoly fyzicky. Cílem vedení je mimo jiné vytvořit vhodné pracovní podmínky pro naše zaměstnance. Nezpochybnitelný vliv na hospodářský výsledek má vedení podniku v oblasti vynakládání prostředků na zajištění některých služeb. Podařilo se prosadit úspory v oblasti nákladů, a to v řádech sto a více miliónů korun. Snad se nám postupně daří získávat důvěru interního personálu. Válka nelze vyhrát bez vojáků, proto dbáme, abychom s našimi pracovníky hovořili, aby provoz fungoval. S tím souvisí obnova vozového parku, vysoutěžili jsme už několik kategorií vozidel, zlepšují se pracovní podmínky i bezpečnost práce.
* S tím zřejmě souvisí i otevření nového výstrojního skladu v Hradci Králové. O co se jedná?
Snažíme se o vytvoření konkurenčního prostředí, ve kterém je garantována jistá poptávka po zboží, zatímco jednotlivé firmy nabízejí své výrobky a samotní zaměstnanci rozhodují o tom, co je pro ně nejvýhodnější. Podnik samozřejmě dohlíží na to, aby nabízený sortiment vyhovoval nárokům a požadavkům lesnického provozu.
* Nestoupnou takto ale náklady? Trendem poslední doby jsou spíš hromadné soutěže co největšího objemu zboží za co nejnižší ceny.
Pravděpodobně nejdeme nejlevnější cestou. Ale máme špatnou zkušenost z minula. Jak u výstrojních součástek, tak třeba u pneumatik. Vyhraje sice nejlevnější nabídka, ale pak se ukáže, že kvalita těchto věcí je velmi nízká. A my například kvůli levným pneumatikám rozbijeme auta a mnohem větší peníze, než jsme ušetřili, stojí následná oprava. V lese je práce fyzicky náročná a my se ji snažíme našim zaměstnancům co nejvíce zpříjemnit. V tomto směru považuji současnou praxi zákona o zadávání veřejných zakázek za nešťastnou. Nejlevnější není vždy nejlepší.
* V rámci společenské odpovědnosti podniku jste letos odstartovali sociální program. Do roku 2019 hodláte vytvořit 586 pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané ve znevýhodněných regionech. Jaký je zájem ze strany veřejnosti o tuto práci?
V letošním roce jsme vytvořili přibližně dvě stovky pracovních míst, převážně v příhraničních oblastech. Jde zejména o Krušné hory, Frýdlantsko či Jesenicko. Celkem jsme přijali více než 200 lidí a mám radost, že fluktuace u této pracovní aktivity nepřesahuje 15 procent.
