Byl to podobně ambiciózní podnik, jako kdyby třeba Keňané zakládali chmelnici ve střední Evropě. Český pokus hospodařit v tropech končí nezdarem.
HRADEC KRÁLOVÉ, DIRJAMBA
Lesy České republiky budou hledat kupce pro plantáž teakového dřeva, kterou před devíti lety zřídily v Nikaragui. Původní záměr, aby se více než osmdesátihektarový tropický les stal chloubou a ukázkou české dovednosti, zřejmě nevyjde.
Česká teaková plantáž prodělává. Lesníci ji chtěli prodat Mendelově univerzitě v Brně, odkud jezdí do Nikaraguy vědci i studenti, jenže ta dodnes neprojevila zájem. Lesy ČR už proto ztratily trpělivost.
„Už na vyjádření Mendelovy univerzity čekat nebudeme. Našli jsme si soudního znalce na tropické dřeviny, který plantáž ocení, a budeme se ji snažit prodat. Využijeme kontakt, který máme na české ambasádě v Nikaragui, a prodáme to nejspíš zájemci na tamním trhu," uvedl generální ředitel Lesů České republiky Daniel Szórád.
Co se vlastně v Nikaragui před devíti lety odehrálo? Výsadbu teaku prosadil uznávaný expert na tropické lesnictví a bývalý ředitel lesního závodu v Jaroměřicích nad Rokytnou Josef Střítecký. Ten měl už z devadesátých let zkušenosti s úspěšným zalesňováním v Chile, Ekvádoru a Kolumbii.
Originální projekt sliboval na papíře rychlou návratnost a výdělek. Jenže čeští lesníci byli až příliš odvážní. Zvolili ojedinělou metodu výsadby dřeviny, která měla přinést výnosy rychleji, než bývá zvykem. Hustě vysázený teak však roste pomaleji, než se čekalo.
Ukázalo se také, že se pro plantáž nevybrala zrovna nejlepší lokalita. Na místě, kde leží, je totiž srážek méně, než teak pro rychlý růst potřebuje. Jeden z investorů navíc požadoval, aby byl les blízko moře i hlavního města Managuy.
„K nalezení lokality i místních spolupracovníků jsme tehdy měli jen dvě cesty, a když první nevyšla, byli jsme při té druhé už ve stresu," popsal již dříve Střítecký, který už v Lesích ČR nepracuje.
Střítecký však stále věří, že se vynaložené náklady jednou vrátí. „Je tam oproti původním plánům zhruba tříleté zpoždění. Ale výnosná bude," ujišťuje lesník.
Lesy České republiky tomu však příliš nevěří. S projektem už nechtějí mít nic společného. Tropický experiment totiž dodnes nevynesl ani korunu, zato roční náklady jsou podle ředitele Szóráda 25 tisíc dolarů. Včetně peněz vynaložených na pořízení podniku tak plantáž zatím přišla zhruba na 16 milionů korun, které se možná ani jejím prodejem nevrátí.
„Počítáme s nějakou ztrátou, i když jsou lidé, kteří nám tvrdí, že to lze prodat i za milion dolarů. Chceme to ale už mít vyřešené, nemáme kapacity plantáž hlídat, starat se o ni," dodal Szórád.
Akademikům to nejde rychle
Lidé z brněnské univerzity, kteří do Nikaraguy jezdili a plantáž studovali, by rádi v péči o teak pokračovali. „Samozřejmě že náš Školní lesní podnik i ústav by o to stály. Jenže rozhodnutí musí přijít shora," uvedl expert z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie brněnské univerzity Petr Maděra. Škole by podle Maděry plantáž přinesla peníze za publikační činnost, za studenty a časem i výdělek z prodeje dřeva.
Jenže vedení Mendelovy univerzity se dosud na možné koupi teakového lesa nedohodlo. „Za univerzitu to musí projít širokou diskusí, je to investice, posuzuje to celé širší vedení školy, tedy rektor, prorektoři, děkani, pravděpodobně i akademický senát. Je to stále v jednání, v akademické sféře to nejde rychle," uvedl tiskový mluvčí Mendelovy univerzity Radovan Kramář.
Na zahájení široké akademické diskuse už přitom vedení univerzity mělo téměř půl roku. Než začne, může už být plantáž prodána. Vše tak nasvědčuje tomu, že vedení školy má jiné priority.
***
Fakta Česká teaková plantáž v Nikaragui Dvousethektarový pozemek v Nikaragui koupila v roce 2006 polostátní firma H. F. C., kterou založily Lesy ČR s královéhradeckou firmou Fato. Pořizovací cena činila necelé tři miliony korun. Na pozemku začala firma budovat plantáž teakového dřeva, která dnes zabírá přes 80 hektarů. Leží 12 kilometrů od města Dirjamba, asi 40 kilometrů na východ od hlavního města Managua. Celkové náklady v počáteční fázi (nákup pozemku a výsadba dřevin) činily asi 11 milionů korun, náklady na provoz celkem přes pět milionů. Projekt zatím nevynesl ani korunu.
Komentáře
A není divu, když Střítecký – jako projektový manažer a jediný člověk z HFC, který problematice rozuměl, byl po 4 letech po vysazení lesa vyhozen "pro nadbytečnost". Kardinálním problémem společnosti je prodělečná činnost hotelu v Hradci Králové, ale o tom se nikdo nezmiňuje.
Poznámka pro autora článku – chápu, že senzace prodávají a cizí neštěstí potěší.. ale prosím, příště si ověřte fakta. Už i v názvu města (Diriamba) v nadpisu jste se zmýlil. A to je věc, ke které nepotřebujete znát souvislosti a najdete ji i na googlu. Čtenářům podsouváte přirovnání projektu ke Keňanům zakládajícím chmelnici ve střední Evropě. Sám si přitom pletete pojmy jako prales a plantáž, které mají naprosto odlišný význam i funkci. Další posouzení nechám na čtenářích.
S pozdravem, Kristýna Střítecká