PRAHA O lýkožroutovi se říká, že nedbá hranic, ale rozdíly v rozsahu kalamity jsou patrné. Jde o to, jak vypadá krajina, kam žravý hmyz přiletí. Pokud se lesy nechaly barvité, druhově i věkově, jsou dopady menší než na pláni stejně starých smrků.
„I ostatní evropské země prodělávají stejnou změnu klimatu, i ony mají rozsáhlé kůrovcové těžby. Ale nikde to nepřivedli do takové kalamity jako u nás," říká Josef Fanta, lesní ekolog s mezinárodní zkušeností.
Popřevratová reforma na přístupu k lesům moc nezměnila, pořád se držela mantra „ať to nese". Přednost pro ekonomickou funkci přeťala až kůrovcová pohroma. Jinde se zdravější podoba lesa – méně monokultur, nižší, ale udržitelné zisky – začala prosazovat dříve. Česko teď bojuje s broukem i skluzem zároveň.
Celý článek najdete v LN.