V lesích u nás i v Evropě hrozí přemnožení kůrovce. Suchem poznamenané stromy jsou navíc snadno napadnutelné a musí z lesa pryč. Dochází tak k omezení těžby zdravého dřeva, jehož cena tak zákonitě roste.
Ostrava – Vleklé sucho nemá vliv pouze na vysychání vodních toků a přehrad, ale také na zdraví lesů. Ve velkém se rozšiřují parazitující houby a také lýkožrout neboli kůrovec. Ekologové varují před jeho přemnožením, které může způsobit hotovou kalamitu.
„Běžně se vylíhnou dvě generace kůrovce, letos ale rovnou čtyři. Už loni se z důvodu napadení kůrovcem vytěžil a z lesů vyvezl rekordní objem dříví – 3,7 milionu metrů krychlových. V roce 2014 to bylo „jen" 2,2 milionu, naopak jen za první čtvrtletí letošního roku už 866 tisíc metrů krychlových," uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Krize na severu Moravy a ve Slezsku
Odumírající stromy – zejména tedy kůrovcem napadené smrky – je potřeba z lesů co nejdříve vyvézt.
„Situace je kritická především na střední a severní Moravě – v okolí Opavy, Vítkova, Šternberka a Bruntálu," jmenovala mluvčí Jouklová nejkrizovější oblasti v republice.
V důsledku toho dochází k omezení úmyslné těžby těžebními společnost mi a ruku v ruce s tím iknárůstu ceny dřeva. Zároveň je potřeba zasadit nové sazenice. Tento proces začal v březnu a v některých horských oblastech potrvá až do června.
„V Moravskoslezském kraji bude letos na ploše 1300 hektarů vysázeno přibližně devět milionů stromů (celorepublikově padesát milionů, pozn. red.), přičemž třicet procent z plánovaného množství bylo vysázeno už během března," dodala Eva Jouklová z Lesů ČR, které v Moravskoslezském kraji před církevními restitucemi obhospodařovaly 71 procent lesů.
Na Ostravsku smrk vymizel
Z jehličnanů se v kraji nejvíce vysazují právě smrky – v porovnání s přirozenou skladbou lesa dokonce dvojnásobně více – a z listnatých stromů buky.
Neplatí to ale pro Ostravsko, které si ředitele Ostravských městských lesů Vladimíra Blahuty prošlo kůrovcovou kalamitou už mezi lety 2002 a 2009. Smrk tehdy z území Ostravy téměř vymizel.
„Vlivem dlouhodobého postižení kůrovcem a sucha proto dochází už jen k dotěžení smrkových porostů. Navíc úmyslnou těžbu téměř neprovádíme, zpracováváme pouze nahodilou těžbu poškozených a přestárlých porostů," uvedl Vladimír Blahuta.
V lesích, jež jsou ve správě Ostravských městských lesů, tak dnes dochází k druhotné skladbě lesů a vysazování zejména listnatých stromů.
***
Ochrana stromů před kůrovcem Stromy lze chránit především odchytem kůrovce do lapáků a lapačů a odstraňováním napadených stromů dříve, než v nich kůrovec dokončí vývoj. V období sucha je ochrana problematická, protože k napadení takto oslabených stromů stačí kůrovců podstatně méně,nežvdobě,kdyjevody dostatek.
Podíl zalesňování v kraji v roce 2015 36 procent buk 20 procent smrk (hlavně Jeseníky a Beskydy) 10 procent dub 9 procent borovice 7 procent jedle 6 procent lípa 5 procent olše (Pozn. v lesích, které jsou ve správě Lesů ČR)
