Polemika

Na hraně šíření poplašné zprávy balancuje ministr životního prostředí Martin Bursík v článku Pohroma v lesích i jako výzva (Právo, 26. ledna), když na adresu lesníků tvrdí: "Největší kalamita v dějinách tuzemského moderního lesnictví jednoznačně potvrdila, o čem odborníci mluví už léta. Zdravotní stav českých lesů je špatný. Do velké míry to způsobuje současné hospodaření."
 Stavět současné lesnické hospodaření do natolik bezbřehé souvislosti je bezesporu na pováženou. Každý lesník, který v rámci studia absolvoval klimatologii, ví, že orkánu dosahujícího rychlosti 180 km/hod. poroučet nelze. Jsem však přesvědčen, že na to stačí rozum sedláka, natož pak ministra. Dodám-li, že jsou to právě lesní hospodáři, kteří vždy kalkulovali s údaji o směru převládajících větrů (žádný vlastník nepěstuje les tak, aby mu jej v polovině stoleté produkční doby sfoukl každý větší vítr) stejně jako se skutečnými příčinami nedobrého zdravotního stavu lesů, pana Bursíka asi překvapím. Pan ministr navíc přehlíží, že současné lesní hospodářské plány, které v Česku na poměry EU nadstandardně odsouhlasují orgány ochrany přírody, na deset let dopředu dostatečně definují, jak s lesy v péči lesníků zacházet. Dvacetileté oblastní plány rozvoje lesů raději nevzpomínaje.
 Schází-li tedy lesníkům dlouhodobá strategie, tak je to strategie odvahy poukázat na pravdu a strategie aktivit v oblasti komunikace s veřejností. Je tedy až s podivem, že managementy panem Bursíkem vzpomínaných státních lesů, které do PR ročně investují desítky miliónů korun, na tyto polopravdy a dezinformace nereagují. Domnívám se, že bez vyvracení šibalsky populistických názorů rádoby odborníků, přebírajících lesnickou terminologii a know-how, ztrácejí nejen lesníci svou perspektivu, ale i veřejnost objektivní informace. Obzvláště pak v době, kdy stát dotuje více a více penězi generovanými také lesním hospodářstvím úřady a úředníky pasivní ochrany přírody. Podlehly-li orkánu stoleté smrky, ale i stotřicetileté buky (viz listnaté lesy Moravy), zcela jistě je včera nezasadili současní lesní hospodáři. A zcela jistě už za dobu svého života řadu silných větrů ustály. Proto stejně jako současný zdravotní stav lesů ani současné hospodaření nemohlo "do velké míry" ovlivnit to, co v celé Evropě, ba i ve Skandinávii, kde jsou smrkové monokultury přirozené, způsobil Kyrill. Polomy způsobené vichry a orkány se přitom nevyhýbají ani hospodařením nedotčeným národním parkům např. v USA či Kanadě.
Lesnictví je vzhledem k práci s přírodou, jejíž zákony jsou neměnné, oborem konzervativním. Lesní inženýrství pak od počátku inženýrstvím trvalé udržitelnosti, jejíž ekologický význam roste. Lze-li tedy o "moderním lesnictví" uvažovat již od 80. let, jistě pan Bursík nemluví pravdu, když hovoří o "největší kalamitě v dějinách tuzemského moderního lesnictví". Rozsáhlejší polomy z roku 1984 jsou toho důkazem. A ani tehdejší režim, který "poroučel větru a dešti", jim zabránit nedokázal. Dokáže-li to se svým receptem pan český ministr životního prostředí, budeme mu my, lesníci, bezesporu vděční.

O autorovi: Zdeněk Valný (Autor je lesní inženýr, pracuje v s. p. Lesy České republiky)

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.